Vynález zkázy: Jak Karel Zeman natočil film, který obdivoval svět a komunisté málem pohřbili

5 min

Sdílet

Vynález zkázy Karla Zemana z roku 1958 je mistrovské dílo, které ohromilo svět a dodnes fascinuje svým příběhem i vizuální stránkou.

Vynález zkázy (1958)

Zdroj: FOTO:Filmové Studio Gottwaldov / distr. TV Nova

Vynález zkázy Karla Zemana je film, který v roce 1958 pobláznil svět. Poetická verneovka s trikem na každém kroku dodnes bere dech, ale za jejím vznikem nestály jen nadšení a fantazie. V zákulisí se odehrávaly tvrdé spory, zásahy cenzorů a dokonce přátelství, které režim utnul jedním škrtem.

Film, který předběhl dobu

Karel Zeman, často označovaný za českého Mélièse, se do historie kinematografie zapsal právě Vynálezem zkázy. Film vycházel z románu Julese Verna „Face au drapeau“ z roku 1896, který u nás nejprve vyšel jako „Tváří v tvář praporu vlasti“.

Zeman ale s knižní předlohou zacházel volně, vnesl do příběhu ženskou postavu Jany, přidal balonovou scénu i další prvky z jiných verneovek. Výsledek působil svěže a originálně, což ocenili i zahraniční kritici. „Karel Zeman může být považován za Georgese Mélièse naší doby,“ napsal po premiéře madridský deník Informaciónes.

Snímek se natáčel ve zlínských ateliérech na Kudlově a byl mimořádně náročný. Všechny kulisy byly ručně malované a většina záběrů kombinovaná. To znamenalo dokonale vyřezávat masky, malovat pozadí na milimetr přesně a vrstvit obraz často dvakrát či třikrát přes sebe. Kameraman Antonín Horák vzpomínal, že například scéna s plovoucí velrybou se točila celý týden. Jeho práce byla ale později paradoxně označena za zdržování a pod tlakem režimu musel ze štábu odejít.

Technické řešení přineslo nezaměnitelný vizuální styl. Šrafování připomínající ocelorytiny ilustrátora Léona Benetta vytvořilo iluzi, že se divák ocitl uvnitř knihy. Zemanův rukopis se tak stal synonymem pro „oživenou verneovku“, která se dala srovnávat se světovou špičkou animace i triků.

Cesta k úspěchu i k vyčerpání

Vznik Vynálezu zkázy nebyl bezbolestný. Realizace trvala čtyři roky a protáhla se přes původní harmonogram i rozpočet. Do přípravy se zapojil básník František Hrubín a scenárista Jiří Brdečka, jehož ironický komentář dodal příběhu nadhled a vyvážil naivistickou poetiku. Architekt Zdeněk Rozkopal zase přišel s trikem, jak sjednotit scénu i kostýmy šrafováním pomocí malířského válečku.

Zeman se musel vyrovnávat s tlakem shora. Pro komunistické vedení byl film příliš málo ideologický a herecké výkony považovali za amatérské. Režisér tím byl tehdy „šokován a zdrcen“ a podle vzpomínek několikrát během dodatečných střihů upadl do bezvědomí. Přesto film dokončil a v červnu 1958 jej uvedl na světové výstavě Expo v Bruselu. Tam získal Velkou cenu a z českého outsidera se stal fenomén.

Hořkost ale v zákulisí zůstala. Kameraman Horák cítil křivdu, že jeho zásadní podíl nebyl oceněn, a po letech později sám říkal, že vyhazov pro něj byl vlastně úlevou. Zeman se mu prý těsně před smrtí v roce 1988 omluvil: „Byl jsem k tobě často nespravedlivý a ubližoval jsem ti, musíš mi odpustit, byl jsem donucen shora.“

Význam, který přesáhl hranice

Film zaznamenal bezprecedentní úspěch. Stal se nejprodávanějším československým snímkem po druhé světové válce a byl uveden v 79 zemích. Ocenění získal nejen na Expo 58, ale i na řadě festivalů po celém světě. Odborníci dodnes připomínají, že spolu s Cestou do pravěku vydělal částku, která odpovídala třem letům celé domácí filmové produkce.

Vynález zkázy byl vnímán jako protiválečný apel, ale zároveň i jako dílo, které oslavuje lidskou fantazii. Závěrečná exploze, nápadně připomínající atomový hřib, působila jako varování před zbraněmi šílenců, ačkoli děj se odehrával na konci 19. století.

Příběh o šíleném vědci Rochovi a jeho ničivé zbrani přitom reagoval i na dobovou atmosféru. V padesátých letech studená válka zesilovala obavy z jaderného konfliktu a film tak rezonoval napříč Evropou i Amerikou. V českých kinech jej viděly miliony diváků, což z něj učinilo skutečný fenomén.

Vynález zkázy (1958), FOTO: Filmové Studio Gottwaldov / distr. TV Nova

Perličky, které stojí za připomenutí

Vynález zkázy se stal také zdrojem drobných historek a detailů, které dokreslují jeho jedinečnost. Třeba to, že parní lokomotiva, kterou vidíme ve filmu, byla skutečný americký stroj z roku 1850, a parní automobil byl reálný francouzský návrh auta zvaného „Mancelle“ z roku 1870. Na plátně se tak objevily skutečné kusy technické historie.

Další lahůdkou je fakt, že snímek byl točen kamerou z roku 1928. V době, kdy už se ve světě používala modernější technika, Zeman se svým týmem využíval vybavení téměř muzejní, a přesto dokázal vytvořit dílo, které obdivovala celá planeta.

A ještě jeden detail pro fajnšmekry. Inženýr Hart ve filmu jmenuje své přátele kapitána Nema, Robura Dobyvatele či Impey Barbicana. Není to náhoda, ale Zemanův vtipný odkaz na další verneovky. Dokonce se v obraze mihne i slavný vzdušný koráb Albatros. Divák 50. let tak dostal vtipný skrytý bonus, který bychom dnes nazvali „easter eggem“.

Návraty na plátna i obrazovky

Po roce 2015 se Vynález zkázy dočkal digitálního restaurování v rámci projektu „Čistíme svět fantazie“. Odborníci při něm objevili i vystřiženou scénu s hodinami s napoleonskou orlicí. „Nechám na divácích, aby v tomto záběru odhalili hlubší význam, ale jde o klíčový moment,“ vysvětlil pro Muzeum Karla Zemana americký restaurátor James Mockoski. Obnova zabrala půl roku a zahrnovala ruční čištění více než 117 tisíc filmových políček.

Restaurovaná verze dnes umožňuje zhlédnout film v podobě, jakou diváci znali při premiéře. Zároveň se tím otevřela možnost promítání na velkých plátnech i uvedení na prestižních festivalech. Digitalizovaný zvuk i obraz ukázaly, že Zemanova práce má co říci i generacím, které už dávno nečtou Verna v původních vydáních.

A právě proto je potěšující, že si film mohou připomenout i televizní diváci. Nova Cinema uvede Vynález zkázy v sobotu 20. září od 14:40 a reprízu o den později dopoledne. Příležitost vrátit se do doby, kdy česká kinematografie udávala světový tón, by byla hřích minout.