Vitamín D bývá nazýván „slunečním vitamínem“, protože právě ze slunce jej za pomoci produkce kůží získáváme až 90 %. Zbytek jeho přísunu tvoří strava. Jenže to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Vstřebávání tohoto vitamínu kůží může fungovat jen za předpokladu, že pronikání slunečních paprsků nebrání:
- oblečení,
- opalovací krém,
- počasí (oblačnost),
- denní doba,
- roční období.
Z jakého důvodu? Pro načerpání déčka je zapotřebí UVB záření, které k nám neproniká tak snadno, jako UVA záření, které je zodpovědné za opálenou pokožku. Zatímco k bronzové pokožce přijdeme i ve stínu a chráněni opalovacím krémem, s vitamínem D je to složitější.
V dopadu na pokožku brání UVB záření oblačnost, znečištěné ovzduší a také poloha slunce. Když je totiž příliš nízko na nebi, UVB záření se odráží od ozónové vrstvy a k nám se ho dostane jen minimum. Proto se na sluneční záření jako dostatečný zdroj příjmu vitamínu D nemůžeme v našich zeměpisných šířkách spoléhat zhruba od poloviny září do poloviny dubna. Jenže ani v létě nemáme jistotu, protože nás před jeho plným zásobením „chrání“ oblečení, opalovací krém, fototyp pokožky (čím více melaninu v kůži, tím hůře) nebo třeba jen suchá pokožka, jakou mají starší lidé.
Krom toho záleží i na době pobytu na slunci. Měli bychom se na něm pohybovat mezi 10. a 16. hodinou, což ale zase nedoporučují kožní lékaři ve snaze uchránit nás před rakovinou kůže. A teď si vyberte…
- Vstřebávání vitamínu D navíc snižuje onemocnění žlučových cest nebo neléčená celiakie.
- Nižší hladinu vitamínu D mají i lidé s nadváhou, protože se ho více uloží v tucích.
„Bohužel, v našich zeměpisných šířkách u naprosté většiny osob pouhé pravidelné vystavení slunečnímu svitu nestačí. U žen pozorujeme dostatečné hladiny vitamínu D výjimečně, a to u takových, které tráví prakticky celé léto v plavkách na slunci na koupalištích či zahrádkách. Tento přístup však při nepoužití opalovacích krémů s adekvátním ochranným faktorem vede ke zvýšenému riziku kožních nádorů. Použití opalovacího krému ale zase naopak snižuje tvorbu vitamínu D v kůži. Proto platí jako vždy „všeho s mírou“ a prakticky každá žena potřebuje k dosažení odpovídajících hladin jeho zvýšený přísun ve stravě, což málokdo zvládne. Proto je většinou nutná jeho suplementace potravinovými doplňky. Nebo přímo léčivými preparáty, které jej obsahují,“ uvádí MUDr. Pavel Malina, Ph.D., primářem Oddělení klinické biochemie Nemocnice Písek.
Zaměřte se na svůj stín Čím delší je, tím níže se slunce nachází, a tím méně UVB záření k vám pronikne. Pokud je tedy stín delší než vaše výška, raději zvyšte příjem vitamínu D ze stravy. |
Proč potřebujeme vitamín D?
V našem těle má v tucích rozpustné déčko nezastupitelnou funkci. Bez něho by se nevstřebával vápník a fosfor, a tudíž by byly v ohrožení naše kosti a zuby. U novorozenců by jeho nedostatek mohl způsobit dokonce křivici. Vitamín D ale zároveň ovlivňuje také růst a dělení buněk, především krvetvorných a imunitních.
„Kromě mechanismů podílejících se na zdraví pohybové soustavy (prevence vzniku křivice u dětí, osteopenie, osteoporózy a zlomenin u dospělých aj.), se nedostatek vitamínu D pojí se zvýšeným rizikem vzniku řady dalších onemocnění (např. některých nádorových, autoimunitních, infekčních, neuropsychologických onemocnění, vysokým krevním tlakem, diabetem, neplodností aj.) či jejich horší prognózou z hlediska úmrtnosti,“ uvádí Státní zdravotní ústav.
Nedostatek vitamínu D může přispívat také k nepravidelnosti a poruchám menstruačního cyklu, rozvoji některých gynekologických onemocnění (endometrióza, syndrom polycystických ovárií – POCS) nebo nižší šanci na otěhotnění a naopak vyššímu riziku potratu.
„Stěží uplyne měsíc, aniž by se objevily zprávy o rizicích nedostatku vitamínu D nebo o jeho potenciální roli při odvracení nemocí, včetně rakoviny prsu, roztroušené sklerózy a dokonce i schizofrenie. V červnu 2008 studie publikovaná v Archives of Internal Medicine zjistila, že nízké hladiny vitamínu D v krvi byly spojeny s dvojnásobným rizikem úmrtí celkově a z kardiovaskulárních příčin u žen a mužů (průměrný věk 62 let), kteří byli odesláni do kardiologického centra pro koronarografii. Na vědeckém setkání v květnu 2008 kanadští vědci uvedli, že nedostatek vitamínu D byl spojen s horšími výsledky u žen s rakovinou prsu. A velká studie stárnutí v Nizozemsku publikovaná v květnu 2008 v časopise Archives of General Psychiatry zjistila vztah mezi nedostatkem vitamínu D a depresí u žen a mužů ve věku 65 až 95 let,“ uvádí Harvard Medical School.
Kde hledat vitamín D?
Nejvíce vitamínu D se nachází v rybím tuku a játrech, v tučných, zvláště mořských, rybách. Menší množství se nachází i v másle, mléku nebo sýrech, vajíčkách či v mase.
„Odhadovaný přiměřený příjem v době, kdy si tělo nemůže vitamín D vyrábět samo je 20 mikrogramů vitamínu D denně pro téměř všechny skupiny populace: děti od jednoho roku, dospívající od 15 let, všechny dospělé (muže i ženy), těhotné a kojící ženy. Jedinou výjimkou jsou kojenci (tzn. děti ve věku 0–12 měsíců), pro které tento odhad činí 10 mikrogramů vitamínu D denně. Vzhledem k tomu, že kojenci obvykle nejsou vystavováni slunečnímu záření, doporučuje se trvale podávat vitamín D ve formě doplňku stravy,“ nabádá Národní zdravotnický informační portál.
Zdroj informací: Státní zdravotní ústav, MUDr. Pavel Malina, Ph.D., Národní zdravotnický informační portál, Harvard Medical School
Související články