Na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity dnes odpoledne zavítal český prezident Petr Pavel. Přijel debatovat se studenty. Návštěva Petra Pavla je první návštěvou české hlavy státu na Masarykově univerzitě po takřka 18 letech. Posledním českým prezidentem, který navštívil Masarykovu univerzitu, byl Václav Klaus v prosinci 2007.
MUNI: Zájem o debatu předčil i ty nejdivočejší představy
Posluchárna, ve které diskuse proběhla, byla beznadějně zaplněná, účastnili se studenti všech fakult. „Zájem o setkání s prezidentem ze strany studentů bez přehánění předčil všechna naše očekávání, ba dokonce i ty nejdivočejší představy. Plně obsazenou kapacitu posluchárny, která byla stanovena na 180 studentů, jsme měli necelé 2 vteřiny po spuštění rezervací,“ řekl mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Jen za první dvě sekundy vygenerovalo registrační kód 562 studentů, v první minutě od zahájení rezervací univerzita evidovala 1482 vygenerovaných kódů. Do páteční půlnoci jich pak bylo 4100, následně univerzita registrování stopla.
3D busta a oblíbená hospoda
Debata proběhla v klidu a bez komplikací, studenti hlavě státu položili zhruba desítku otázek, které se dotýkaly různorodých témat od střetu zájmů Andreje Babiše po udělování víz občanům Ruska a Běloruska.
Jeden ze studentů přišel také s netradiční prosbou, chtěl od prezidenta podepsat jeho bustu vytištěnou na 3D tiskárně. Lidé mu dále poděkovali za sváteční osobní návštěvu na pražské Národní třídě nebo vyzvídali, jaká dříve byla jeho oblíbená hospoda v Brně.
Jak prezident pracuje?
Studenty také zajímalo, jaký prezidentův work-life balance, tedy vyváženost mezi profesním a osobním životem. „Já mám výrazný work-life disbalanc,“ zavtipkoval prezident. Zatím mu to prý problém nedělá, soustředí se na intenzitu mimopracovních zážitků více než na jejich objem.
„Mladá generace se více zajímá o okolní dění.“
Je to v průběhu pár dní druhá debata, kterou Pavel absolvoval. Vnímá, že se studenti, jak vysokoškoláci, tak třeba učni, zajímají o dění kolem sebe a vnímají možné hrozby dnešní doby. Vyzdvihl také to, že dnešní mladá generace má větší rozhled a povědomí o okolním dění více, než generace jejich rodičů či prarodičů.
„Mladí lidé často řeší otázky týkající se mentálního zdraví. Působí na ně větší informační tlak než kdy dříve, média také zdůrazňují negativní zprávy více než ty pozitivní. Reálný svět je ale mnohem pozitivnější a inspirativní,“ řekl v úvodu Pavel.
Problémy zahraničních studujících
Své dotazy položilo také několik zahraničních studentů. Týkaly se především atmosféry v jejich rodných zemích, české vízové politiky nebo studijních překážek pro zahraniční studující. Otázky směřovaly konkrétně k Rusku a Bělorusku. Mladík, který studuje informatiku na MUNI a VUT zároveň, se dle svých slov setkal s několika omezeními, jež měly pramenit z jeho národnosti.
Pavel uvedl, že o podobném zacházení žádné informace nemá. Chápe, že společnost se k cizincům ruského a běloruského původu může chovat poněkud nepřívětivě. Zdůraznila však, že bychom nikdy neměli sklouznout k paušalizování, ani neměřit lidi stejným metrem. „Musíme udržovat kontakty. U studentů je větší naděje, že zatím nejsou poznamenáni režimy, které vládnou v jejich zemích,“ řekl prezident.
Vízová politika
S příkladem konkrétního omezení přišla běloruská studentka. Upozornila na fakt, že momentálně Česko Bělorusům takřka nevydává víza. „Většina lidí byla proti Lukašenkovi, hlavně ti, co ze země chtějí odejít. Teď nemají možnost získat české vízum, nemohou za studiem, za prací nebo za rodinou,“ upozornila.
Prezident si nedokáže představit, že by se současné nastavení mělo v krátké době změnit. „Nejen zpravodajských aktivit, které narušují náš systém, přibývá. Je potřeba se bránit. Oba státy zneužívají své občany a už předem je úkolují sháněním informací. Takto vysíláni jsou vědci, novináři i studenti. Nelze jednoduše prokázat vinu konkrétního člověka, proto potřebujeme plošná opatření, jako například zcela omezené vydávání víz,“ popsal Pavel.
Zároveň věří, že situace není trvalá. „Je třeba oddělovat špiony od těch normálních. Musíme komunikovat s lidmi zevnitř. Pokud to tak nebude, vytvoříme si stereotypy odtrhnuté od reality a nebudeme vědět, co se v těchto zemích děje,“ zakončil.
Vztahy se Slovenskem
Diskutující zajímal také prezidentům postoj k situaci na Slovensku. „Bylo by velice nekorektní, kdybych jako hlava státu kritizoval předsedu vlády jiného státu,“ zavtipkoval Pavel. Přístupy k obou zemí k různým tématům se podle něj často velmi liší, úzké konzultace proto přestaly a společně se řeší pouze ta témata, na kterých se obě vlády shodnou. „Když se neshodneme, nemusíme být nepřátelé. Politici přicházejí a odcházejí. Důležité je, kým a čím chceme být a na jakých základech to má stát. Musíme být ale zajedno v tom, co nás ohrožuje,“ zdůraznil.
Podpora Ukrajiny
Řeč přišla také na Ukrajinu. „Podporou Ukrajiny podporujeme také sami sebe, a to nejen symbolicky. Pokud připustíme, že má někdo větší právo na suverenitu a ustoupíme agresorovi, tak položíme celý systém,“ uvedl Pavel. Přestože předvolební rétorika byla na mnoha frontách silná, po volbách se podle prezidenta i tito politici vyjadřují smířlivěji.
„Programového prohlášení zatím o odklonu podpory nemluví. Ve velké míře šlo o individuální vyjádření politiků, kteří se snažili oslavit konkrétní skupiny voličů. V kampani byla například napadána muniční iniciativa, Andrej Babiš mě ale ujistil, že ji nechce rušit ani omezit, jen jí porozumět. Zařizuji mu proto setkání s experty, kteří mu vše vysvětlí,“ prozradil státník.
Babišův střet zájmů
Velkým tématem byl právě aspirující premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho střet zájmů. Pavel po něm jen to, aby veřejně řekl, jak celou situaci vyřeší po případném jmenování. Vše momentálně konzultuje se širokým spektrem právníků. „Někteří říkají, že by bylo oprávněné, kdybych ho vůbec nejmenoval. Jiní říkají, že tím, co po něm chci, znásilňuji ústavu,“ komentoval Pavel.
Babiš je ve střetu zájmů dlouhodobě, a to kvůli momentálně stoprocentnímu vlastnictví holdingu Agrofert a opakuje, že problém vyřeší. Podle Evropského úřadu pro boj proti podvodům byl Babiš ve střetu už ve svém minulém premiérském období.
„V okamžiku, kdy se stane premiérem, tak pokud se nic nezmění proti současnému stavu, tak bude ve vážném střetu zájmů. A ten střet je ještě zřejmější, než byl v době jeho prvního funkčního období jako premiéra, kdy jeho koncern byl ve svěřenských fondech,“ uvedl Pavel. „Pokud má 250 firem, které se z velké části účastní veřejných zakázek a které dostávají dotace, tak střet zájmů tam objektivně je.“
Prezident se snaží chovat nejen v souladu se zákonem, ale i s ústavou, kdy se řídí nálezem Ústavního soudu z února 2020. Ten ukládá prezidentovi, aby při jmenování nejenom premiéra, ale i ministrů, přihlížel k tomu, aby nikdo nebyl ve střetu zájmů. Podle Pavla by byl Babiš v případě jmenování premiérem ve vážném střetu zájmů. Evropská unie by pak mohla pozastavit dotace pro celé Česko, což by se podle Pavla dotklo všech.