7 min

Alternativní investice: Neskákejte na trendy a zapomeňte na emoce, radí expertka

Sdílet

Dennívýzva

Alternativní investice se v posledních letech staly často skloňovaným pojmem – ať už jde o umění, sběratelské předměty nebo moderní digitální aktiva. Co ale skutečně představují, proč o ně roste zájem a jaká rizika s sebou nesou? Odpovědi nabízí rozhovor s Petrou Hrdličkovou, investiční analytičkou Swiss Life Select pro Trade-off, který ukazuje, že svět netradičních investic může být atraktivní, ale zároveň vyžaduje mnohem hlubší znalosti, než se na první pohled zdá.

Alternativní investice: Neskákejte na trendy a zapomeňte na emoce, radí ekonomka

Zdroj: Trade-off – ekonomické zpravodajství

Petra Hrdličková, investiční analytička, Swiss Life Select

Poslední dobou se často mluví o alternativních investicích. Jak byste tento pojem definovala, co si pod tím představit?
Alternativní investice jsou aktiva stojící mimo tradiční svět akcií a dluhopisů. Patří sem například nemovitosti, private equity (investice do společností, které nejsou obchodované na burze), komodity, hedgeové fondy či moderní digitální aktiva. Typicky jsou méně likvidní, náročnější na porozumění a vyžadují delší investiční horizont, zároveň však často vykazují nižší korelaci s běžnými trhy. Díky tomu dokážou v portfoliu fungovat jako prvek, který vyrovnává výkyvy na akciových trzích a mohou zároveň nabízet možnost nadprůměrného výnosu. Pro investora to však znamená vyšší nároky na odbornou analýzu, pečlivý výběr a schopnost chápat specifická rizika, která s alternativami neodmyslitelně souvisejí.

Jaký je rozdíl mezi běžným sběratelstvím a investicí?
Běžné sběratelství je činnost, kdy jedinec shromažďuje různé předměty. Například starožitnosti, komiksy, figurky nebo umělecká díla. Často to dělá ze zájmu, radosti, estetického potěšení nebo osobní záliby. Hlavním motivem je často vlastní potěšení, vášeň, identita sběratele či uchování nějakého kulturního odkazu. Naproti tomu investování je činnost, při kterém se primárně zaměřujeme na zhodnocení finančních prostředků, přičemž s tím vždy přijímáme určitou míru rizika. Zatímco sběratelství stojí spíše na emocích a subjektivních preferencích, investování vyžaduje analytický přístup, který spočívá například v hodnocení hodnoty aktiva, vývoje trhu, potenciálu růstu či rizik, včetně uvědomění, že výnos není nikdy garantovaný.

Je pravda, že některé sběratelské předměty mohou v čase výrazně vzrůst na hodnotě a sběratel na nich může vydělat. To je však často spíše vedlejším výsledkem, který se dá jen obtížně předvídat. Proto není vhodné sběratelství označovat za investování v pravém slova smyslu. Ve většině případů jde spíše o formu obchodování s předměty. Rozdíl je tedy v motivaci (osobní záliba vs. zhodnocení finančních prostředků), v přístupu (emocionální vztah vs. racionální rozhodování) a v měřítku (subjektivní hodnota vs. pravděpodobnost zhodnocení podložená daty).

Zájem o alternativní investice roste

Vnímáte, že zájem o takové netradiční formy investic roste?
Ano, zájem o netradiční formy investic v posledních letech výrazně roste.

Co za tím podle vás stojí?
Přispívá k tomu kombinace faktorů. Investoři více vyhledávají diverzifikaci a aktiva s nižší korelací k tradičním trhům, zároveň reagují na prostředí zvýšené volatility a nejistoty, které snižuje atraktivitu klasických investičních nástrojů. Svou roli hraje i postupná ‚demokratizace‘ alternativních aktiv. Díky technologiím a nižším vstupním bariérám jsou dnes dostupnější širší veřejnosti, zatímco dříve byly výhradně doménou institucionálních investorů. K růstu zájmu přispívají také nová témata a trendové oblasti, jako jsou obnovitelné zdroje energie nebo digitální aktiva, která investorům nabízejí nejen potenciál vyššího výnosu, ale i pocit, že investují do něčeho odlišného a inovativního.

Díky technologiím a nižším vstupním bariérám jsou dnes alternativní investice dostupnější širší veřejnosti

Petra Hrdličková, Swiss Life Select

Dá se na sběratelských předmětech opravdu vydělat, nebo jde spíš o módní trend?
Ano, na sběratelských předmětech lze vydělat, ale nelze u nich spoléhat na předvídatelný výnos. Tento trh je velmi specifický. U některých kategorií, například vzácných hodinek, limitovaných edic umění, unikátních figurek či ikonických komiksů, existují dlouhodobé příklady výrazného zhodnocení, zároveň však mnoho předmětů nikdy vyšší cenu nedosáhne. Popularita může snadno vyvolat krátkodobý boom, který na první pohled působí jako investiční příležitost, ale často jde jen o trend, jehož efekt rychle vyprchá. Výnos je tedy možný, avšak podstatně méně jistý než u tradičních finančních nástrojů a vyžaduje hlubokou znalost trhu, cit pro načasování a schopnost rozlišit krátkodobé nadšení od skutečné, dlouhodobě udržitelné hodnoty.

Co určuje hodnotu takového aktiva? Vzácnost, stav, značka, nebo třeba příběh za konkrétní sérií nebo třeba jen trend na sociálních sítích?
Je to výsledkem kombinace několika faktorů, které se vzájemně ovlivňují. Klíčovou roli hraje vzácnost, tedy kolik kusů se na trhu reálně vyskytuje, a stav či kvalita daného předmětu, protože i malé poškození může výrazně snížit cenu. Důležitá je také značka a pověst autora či výrobce, stejně jako příběh spojený s konkrétní edicí nebo sérií, včetně její limitace, ikonických momentů, kulturního odkazu nebo známých osobností, které jsou s ní spojené. V dnešní době však hodnotu stále více ovlivňuje i trendovost, často umocněná virálním efektem sociálních sítí, který může krátkodobě vyhnat ceny vzhůru. Trvalejší hodnotu ale obvykle určují právě dlouhodobé fundamenty, jako je kvalita, unikátnost a zakotvení v širším kulturním nebo uměleckém kontextu.

Ceny mohou reagovat na trendy a mediální pozornost

Jaká jsou největší rizika? Lze tyto trhy vůbec regulovat nebo kontrolovat?
Největší rizika u sběratelských předmětů vycházejí zejména z jejich nízké likvidity, složitého určování tržní ceny a vysoké závislosti na poptávce v relativně úzké komunitě kupujících. Ceny mohou výrazně reagovat na trendy, sentiment nebo mediální pozornost, což činí budoucí vývoj obtížně předvídatelným. K významným rizikům patří také možnost výskytu padělků, omezené množství spolehlivých informací a skutečnost, že tento trh není standardizovaný. Sběratelské trhy jsou většinou jen minimálně regulované, protože jde o oblast založenou na volném obchodování fyzických předmětů mezi jednotlivci. Státní dohled se tak zpravidla omezuje pouze na specifické oblasti, jako je kontrola původu u cenných historických předmětů nebo regulace obchodu se zakázanými materiály. Samotné ceny, likviditu ani celkové tržní chování však státy ovlivňovat nemohou. Proto je při vstupu do tohoto segmentu zásadní vlastní důkladné ověření informací, dobrá orientace v prostředí a obezřetnost při nákupech i prodejích.

Jak si stojí český trh s alternativními investicemi ve srovnání se zahraničím? Je tu dost odborníků, kteří umí tyto investice vyhodnotit, nebo se lidé spíš spoléhají na intuici a štěstí?
Český trh s alternativními investicemi je oproti západní Evropě stále menší a mladší, ale v posledních letech viditelně dohání zpoždění. Podle dostupných dat patří Česko mezi významnější hráče v rámci regionu střední a východní Evropy, i když celkový objem investic je pořád výrazně nižší než ve vyspělých evropských ekonomikách. Trh však rychle roste. Přibývá fondů, transakcí i firem, do kterých kapitál směřuje. Stále ale platí, že odborníků, kteří umí tato aktiva detailně vyhodnotit a posoudit jejich rizika, je u nás méně než na větších západních trzích. To může způsobovat, že část investorů se rozhoduje spíše podle intuice nebo trendů než na základě důkladné analýzy. Celkově je ale vývoj pozitivní. Trh sílí a postupně se zvyšuje i úroveň odbornosti a dostupnosti relevantních informací.

Jaký je typický český investor do takových věcí? Mladý sběratel, nebo spíš zkušený investor, který chce diverzifikovat portfolio?
Typický český investor do alternativních investic má dnes mnohem širší profil než v minulosti. Už to není pouze úzká skupina zkušených investorů, kteří hledají aktiva s nižší korelací k tradičním trhům. Do tohoto světa stále častěji vstupují i lidé, kteří k alternativám přicházejí přes osobní zájem. Často jsou to mladší investoři se zálibou ve sběratelství, umění nebo ikonických edicích. U mnoha z nich se přirozeně propojuje osobní vztah k určitému předmětu či segmentu s úvahou o jeho zhodnocení. Český investor tak stále častěji působí jako někdo, kdo chce budovat odolnější a rozmanitější portfolio, přičemž nevnímá alternativní investice jen jako čísla, ale i jako aktiva, k nimž má osobní vztah.

Do tohoto světa stále častěji vstupují i lidé, kteří k alternativám přicházejí přes osobní zájem.

Petra Hrdličková, Swiss Life Select

Kde vidíte budoucnost těchto netradičních investic – stanou se mainstreamem, nebo zůstanou okrajovou záležitostí?
Budoucnost netradičních, alternativních investic bude pravděpodobně někde mezi mainstreamem a specializovanou oblastí. Na jedné straně lze očekávat, že jejich dostupnost a popularita poroste. Technologie snižují vstupní bariéry, trh postupně získává vyšší úroveň odbornosti a investoři hledají aktiva, která jim pomohou diverzifikovat portfolia. Díky tomu některé segmenty, jako private equity, hedge fondy nebo digitální aktiva, mohou mít stále větší prostor i mezi běžnými investory. Zároveň však platí, že mnoho alternativních aktiv je náročných na porozumění, obtížně ocenitelných a často málo likvidních, což z nich dělá oblast, která nikdy nebude vhodná pro každého. Je tedy pravděpodobné, že alternativní investice budou dál růst a získávat na významu, ale zachovají si charakter doplnění portfolia pro informované a uvědomělé investory, nikoliv masového produktu pro většinu populace.

Co byste doporučila lidem, kteří by chtěli s alternativními investicemi začít?
Alternativní investice by měly tvořit určitě jen doplňkovou část portfolia, nikoli jeho základ. Než do nich člověk vstoupí, měl by mít vybudovanou finanční rezervu, stabilní základ v tradičních aktivech a také jasno v tom, proč do alternativ vůbec investuje. Klíčové je nenechat se vést emocemi ani momentálními trendy. Mnohem důležitější je porozumět danému segmentu, zjistit si dostatek informací a v případě potřeby se poradit s odborníkem. Začínat má smysl postupně a s menšími částkami, aby si investor ověřil, jak daný trh funguje a jak reaguje na různé situace. U fondů je zásadní rozumět jejich strategii, poplatkům a zkušenostem manažerů, protože právě tyto faktory zásadně ovlivňují výsledky. Pokud jsou očekávání realistická a investor má dostatek informací o daném trhu, mohou alternativní investice rozšířit diverzifikaci portfolia a plnit roli smysluplného doplňku k tradičním aktivům.

Reklama

Další články z Trade-off

Tento článek byl publikován ze zdrojů Trade-off

Články z Trade-Off přibližují ekonomická témata způsobem, který je srozumitelný a přístupný široké veřejnosti. Věnují se dopadům ekonomických rozhodnutí na každodenní život lidí – ať už jde o ceny energií, důchody, daně, mzdy, inflaci nebo změny v zákonech, které ovlivňují peněženky českých...

Alternativní investice: Neskákejte na trendy a zapomeňte na emoce, radí expertka

Tragédie v Pardubicích. Studentka po útoku nožem zemřela, škola ruší maturity

Šárka z Extrémních proměn je po plastice břicha těhotná. Miminko přišlo krátce po finále

Tereza Kostková v červené zastavila čas. Na křtu knihy vypadala jako hollywoodská hvězda

Moravec vyjel ostře proti České televizi. Jde s ní do přímého střetu

Absurdní story nemá konce. Zdechlina Timmy uvázla Dánům na mělčině