Vědcům se podařilo vyvinout kvantový senzor, který dokáže přesně měřit polohu i hybnost částice zároveň – a to způsobem, jenž obchází omezení Heisenbergova principu neurčitosti. Tento přístup může změnit podobu navigace, fyzikálního výzkumu i kvantové technologie.
Termín „kvantový“ si získal oblibu v různých oborech a často se používá k popisu složitých pojmů. Ve vědě však označuje vnitřně složitý, ale dobře podložený jev: nemožnost současně přesně určit polohu a hybnost částice. Tento princip, známý jako Heisenbergův princip neurčitosti, je základním kamenem kvantové mechaniky.
Pro ilustraci tohoto principu můžeme použít metaforu mýdlové bubliny. Představte si, že se snažíte změřit teplotu extrémně křehké mýdlové bubliny. Bublina představuje naši kvantovou částici a akt měření její teploty je analogický kvantovému pozorování. Když se teploměr dotkne bubliny, aby změřil její teplotu (její polohu), porucha způsobená dotykem může způsobit, že bublina praskne nebo změní svůj pohyb, (změní svou hybnost nebo rychlost).
Akt měření tedy bublinu zničí nebo změní, což znamená, že nemůžeme přesně určit její polohu a hybnost zároveň. To není problém přístrojového vybavení, ale základní přírodní zákon na kvantové úrovni: měření jedné veličiny nevyhnutelně naruší jinou konjugovanou veličinu. Věda však postupuje kupředu a vědci nacházejí způsoby, jak toto omezení dané principem neurčitosti obejít.
Nedávná studie, publikovaná v časopise Science, otevřela nové možnosti vývoje ultrapřesných kvantových senzorů. Tyto senzory by mohly přinést revoluci v navigaci v prostředí, kde je GPS neúčinné, například v ponorkách, podzemních tunelech nebo při vesmírných misích. Mohly by také zlepšit zobrazovací schopnosti, monitorovat materiály a gravitační systémy a zkoumat základní fyzikální jevy.
„Podařilo se nám přesunout kvantovou neurčitost do oblastí, které nás nezajímají, což umožňuje přesnější měření důležitých detailů,“ vysvětluje vedoucí studie Tingrei Tan.
K vysvětlení svých zjištění použili fyzikové analogii s hodinami. Představte si hodinky se dvěma ručičkami: hodinovou a minutovou. Pokud mají hodinky pouze hodinovou ručičku, můžete přibližně určit, kolik je hodin, ale přesnost minut bude nízká. Pokud mají pouze minutovou ručičku, můžete minuty odečíst přesně, ale ztratíte kontext přesného času. Tato technika podle prohlášení obětuje část celkových informací ve prospěch přesnějších detailů.
„Použitím této strategie na kvantové systémy můžeme přesněji měřit změny polohy a hybnosti částice,“ dodává Christophe Valahu, spoluautor studie. „Vzdáme se globální informace, ale získáme citlivost pro detekci drobných změn.“
Tanův tým použil detekční protokol založený na vibračním pohybu uvězněného iontu, podobně jako kvantové kyvadlo. Iont připravili v mřížkových stavech, což je typ kvantového stavu vyvinutý pro kvantové počítače s opravou chyb. Tím prokázali, že polohu a hybnost lze měřit společně s přesností, která přesahuje standardní kvantový limit, což je maximum dosažitelné bez využití kvantových efektů.

Zdroj: Youtube.com
Ačkoli se tento průlom stále nachází v experimentální fázi, naznačuje nový rámec pro budoucí snímací technologie zaměřené na měření malých signálů. Spíše než aby nahradil stávající metody, doplňuje kvantové snímací technologie o další nástroj.