Čína již ukázala, že dokáže to, co se žádné jiné zemi nepodařilo: v rekordně krátkém čase vybudovat největší vysokorychlostní síť na světě. Nestačí ji však jen mít. Nová výzva je ještě složitější: zlepšit ji, učinit ji efektivnější, propojenější, užitečnější pro ekonomiku. A to vyžaduje méně okázalá, ale stejně ambiciózní rozhodnutí.
Na velikosti (ne)záleží
V letech 2021 až 2024 Čína přidala do své vysokorychlostní sítě 10 000 kilometrů tratí. Toto číslo je působivé, ale už není tím, co definuje úspěch. Ministerstvo dopravy dalo jasně najevo, že současným cílem není soustavné rozšiřování železniční mapy, ale vytěžení jejího potenciálu. Země si totiž stanovila cíl, že do roku 2025 bude v provozu 50 000 kilometrů. V současné době má síť 46 000 kilometrů, což je více než 70 % z celkového počtu, a spojuje 97 % měst s více než 500 000 obyvateli. Jen v první polovině roku 2025 přepravily čínské vysokorychlostní vlaky 2,24 miliardy lidí. Číslo je to impozantní, ale úřady nejsou spokojené. Cílem je nyní zajistit, aby byl systém pohodlnější, předvídatelnější a lépe koordinovaný se zbytkem dopravního ekosystému, od městského metra až po letiště.
Nejen rychlost, ale i logistika
Čína chce, aby její vysokorychlostní vlaky nebyly jen řešením pro dojíždění. Nový přístup zahrnuje trasy přizpůsobené nákladní dopravě, propojení s letišti a námořními uzly a vylepšení, která systém začlení do výrobního řetězce. V sázce už není jen mobilita, ale i konkurenceschopnost země.

Zdroj: Youtube.com
Při zachování stávající sítě Čína souběžně vyvíjí nové generace vlaků, například vlaky na magnetickou levitaci. Cílem těchto pokrokových technologií není nahradit to, co již bylo vybudováno, ale připravit se na budoucnost, v níž je klíčová rychlost, autonomie a udržitelnost. Země již testovala prototypy, které dosahují rychlosti 600 km/h, například ve městě Čching-tao, avšak pro tyto vlaky zatím neexistuje odpovídající infrastruktura. Tyto vlaky na principu magnetické levitace neboli maglevu fungují na základě magnetického odpuzování, které eliminuje tření o koleje a umožňuje jim dosahovat mnohem vyšších rychlostí než konvenčním vlakům.
Přesunout miliony lidí každý den na čas je úspěch. Ještě větší úspěch je, když se to daří bez vážných incidentů po celá léta. Čína vybudovala síť, která nejenže jezdí rychle, ale má za cíl odolávat zemětřesením, bouřím a přetížením. Od roku 2012 nebyla na vysokorychlostní síti zaznamenána žádná vážná nehoda.
Centralizované plánování
Tváří v tvář chronickým zpožděním, která trápí mnoho zemí, si Čína zachovala jasnou strategii: centralizované rozhodování, trvalé investice a státní kontrola procesu. Není to dokonalý model – dochází k chybám, překračování nákladů a sporným rozhodnutím. Jeho nasazení a výsledky integrace je však těžké ignorovat.

Zdroj: Youtube.com
Asijský gigant pokračuje v rozšiřování své sítě, zejména do vnitrozemských a méně propojených regionů. Nejde však již jen o přidávání měst na mapu. Skutečná výzva spočívá jinde: zajistit, aby gigantická infrastruktura fungovala stále lépe, s menším prostorem pro chyby a většími logistickými nároky. Éra rozsáhlých rozmístění ustupuje éře přesnosti.