Pravděpodobně skončíme u seriálu Přátelé . Ne náhodou. Ale začneme nepříliš optimisticky. Web heyfomo.cz uvádí, že V Čechách za poslední desítky let také klesá kontakt s přáteli a rodinou .
V roce 2006 se se svými blízkymi denně viděla skoro čtvrtina Čechů , o deset let později to bylo už jen 14 %.
Dnes může být číslo ještě nižší.
Na denní kontakty prostě není čas Byť víme, že nám osamělost škodí, tak realitou je, že na přátele máme stále méně času. S věkem přichází povinnosti, rodina, práce, volný čas často spíše využijeme k regeneraci.
Starší ročníky mají navíc tendence spíše obnovovat staré, byť již nefunkční vztahy a přátelství, než si hledat nové přátele.
Může to ale vést k frustraci. Přátelé nám do života vchází, ale klidně z něj mohou i odcházet . Čím jsme starší, tím více si ceníme lidí spolehlivých.
A někdy lépe nemít nikoho než dva nespolehlivé přátele. Na sílu obnovované vztahy nás spíše vyčerpávají.
Stejně jako vztahy povrchní.
1 500 lidí v okruhu, není to moc? Robin Dunbar, antropolog a psycholog z Oxfordské univerzity přišel s výzkumem, který ukázal porovnáním některých mozkových struktur zvířat, primátů a nás , že jsme schopni udržet kolem sebe sociální vazby (tedy povědomí o lidech) asi do počtu 150 lidí. Poznat „podle vidění“ můžeme až 1 500 lidí. Klidně sem počítejte třeba herce nebo osobnosti , které vidíme v médiích.
Otázky kolem přátelství | Zdroj: pathdoc / Shutterstock Limity našeho mozku a času: 5 přátel Přátel v seriálu Přátelé bylo 6. Tak nějak vypadá ideál pro náš mozek a schopnost kvalitně udržovat přátelství a citově do něj investovat. Počet je 5 . Pěstovat přátelské vztahy stojí úsilí a čas.
Aby vše bylo v souladu s běžným životem , ten nejbližší okruh přátel bývá malý a čítá opravdu jen pár kousků .
Lidé často udávají, že mají jednoho, dva, maximálně pět lidí , o kterých mohou říci, že jsou velmi dobří a blízcí přátelé .
Okruh může být samozřejmě širší , protože máme sociální sítě, pokud do čísel započítáme i zájmové okruhy našich přátel, může být vyšší. Tady už přece jen naše interakce s nimi probíhá jinak.
Do 15 lidí jsme schopni být v pravidelném kontaktu Do 50 lidí jsme schopni být v občasném kontaktu Do 150 lidí jsme schopni udržovat povědomí a kontaktovat se navzájem, pokud se potřebujeme ( například klientské a pracovní vztahy).
Zdraví a hlubší vztahy Někdo rád sbírá povrchní vztahy a plně mu vyhovují. Hluboké přátelství je ale podle vědců pro nás zdravější . A tady jsme u toho čísla 3 až 5 přátel.
Přátelství se časem vytříbí a zůstávají jen ti, se kterými máme opravdu nejsilnější souznění.
Přítel je nedostatkové zboží Bohužel jich však mnoho z nás nemá dostatek. Podle údajů z General Social Survey (GSS) se počet Američanů, kteří uvádějí, že nemají žádné blízké přátele, v posledních desetiletích zhruba ztrojnásobil.
Počet vzrostl z přibližně 7 % v roce 1990 na 19 % v roce 2021.
Nebýt na všechno sám, ale čeho moc škodí Přátelství má pro nás důležitou funkci. Spouští pozitivní vjemy a uklidňuje náš nervový systém. Mít dobrý pocit vedle někoho je prostě uklidňující . Vědět, že tu je někdo pro nás také. Na stranu druhou řada lidí se cítí udržováním přátelství přehlcena.
Pokud cítíte, že přátelství jsou jednostranná, povrchní, nic vám nedávají, jen vám berou, s klidem je omezte nebo ukončete . Samozřejmě je to lepší po vzájemné dohodě. Přátelství je oboustranná investice. Musí přinášet výhody oběma stranám. Energie na pěstování vazeb máme také omezené množství.
Zdroje článku: respekt.cz , heyfomo.cz , newyorker.com , time.com , gss.norc.org , nespechej.cz