Vejce patří mezi jedny ze základních potravin, které v obchodech zákazníci kupují. Existuje velké množství tříd a úrovní kvality podle toho, v jakých podmínkách slepice na farmách žijí. U všech vajec ale v Evropě platí přísná pravidla, která některé vejce znemožňují prodávat. V některých státech mimo Evropu si možná klepou na čelo, ale je potřeba se na problém podívat z pozitivní stránky. Jaká vejce tedy v obchodech nekoupíte?
Nemusíte se obávat, že by se v Česku a jinde v Evropě prodávala závadná vejce. Opatření, která si představíme, se týkají dlouho platných předpisů, které zajišťují kvalitu potravin pro všechny spotřebitele.
Vše o kvalitě vajec se dozvíte z kódu Vejce jsou rozdělena do několika tříd podle způsobu chovu slepic (nosnic) , které je snášejí, ale také podle země původu . Všechny tyto údaje naleznete na každém jednotlivém vejci. Kód se skládá z prvního čísla, které určuje kvalitu chovu , následuje zkratka země a pak číslo pro identifikaci chovu (konkrétní podnik).
Rozdělení kvality chovu nosnic:
Čtěte také : Vláda rozhodla o novém nařízení ohledně stravování dětí v jídelnách. Už nebudou jíst žádné blafy
0 (ekologické zemědělství) 1 (volný výběh) 2 (podestýlka v halách) 3 (klecový chov) Zanedlouho v oblasti kvalitě chovu čeká spotřebitele a hlavně chovatele změna. Od roku 2027 totiž dojde k zákazu chování nosnic v klecích . Tato změna jako první přišla od českých poslanců na popud evropské směrnice už z roku 1999. Zákaz klecového chovu se začal uplatňovat i v jiných zemích jako Švýcarsko, Německo a Rakousko, takže tato vejce v supermarketech nekoupíte ani zde.
Klecový chov slepic bude brzy zakázán, ale už teď vejce z klecí obchodníci přestávají prodávat. Zdroj: Shutterstock Jak je to s výrobou vajec v Evropě Nejvíce vajec pravidelně produkuje Ukrajina, následovaná Polskem. Každý z těchto států k tomu má k dispozici více než 11 milionů slepic. Na třetím místě je pak Dánsko. Čistě v rámci EU pak po Polsku a Dánsku produkují vejce ve velkém množství Francie, Německo, Španělsko a Itálie. K roku 2021 tyto státy tvořily 54 % produkce EU.
Česká republika ještě v roce 2020 pokrývala 90 % své vlastní spotřeby vajec. Domácí produkce byla na vysoké úrovni, nicméně čeští chovatelé začínají podléhat drtivé konkurenci zejména ze sousedního Polska. A to kvůli vysokým cenám energií a zákazu bariérových klecových chovů od roku 2012 , včetně blížícího se úplného zákazu klecových chovů. Polští zemědělci navíc díky státu mnohem lépe využívají dotace pro své podniky, které se tak stávají v EU téměř bezkonkurenčními v mnohých oblastech, včetně pěstitelství ovoce.
V Evropě a USA je prodej vajec specifický Evropská unie dokáže svou spotřebu vajec doplňovat , takže se větší krize členských států nedotýkají. To ovšem nemohou říct ve Spojených státech amerických, kde vaječná krize probíhá už několik let po sobě kvůli celosvětově rozšířené ptačí chřipce a specifikám amerického trhu. V roce 2025 dokonce Americké ministerstvo zemědělství požádalo evropské státy o pomoc. Ty ji odmítly s odůvodněním, že sami stačí pokrýt jen vlastní spotřebu.
Čtěte také : Cikánské karty nelžou: 9. září bude kritický den pro toto znamení. Pokud jste to vy, nevycházejte z domu, ani kdyby hořelo
Nedostatek vajec v USA způsobuje ale i jedno specifikum. V obchodech se prodávají chemicky umytá vejce , která navíc musí být po celou dobu chlazená . To je opak toho, na co jsou zvyklí spotřebitelé v Evropě, kteří kupují vejce neumytá. V USA se k mytí často používá dezinfekce jako chlor. Kvůli tomu nemají vejce svou přirozenou ochranu, a proto musí být chlazená už od jejich uložení na farmách.
Spojené státy americké se musely potýkat s vaječnou krizí. Zdroj: Shutterstock Díky chlazení pak mají vejce v USA mnohem delší trvanlivost , obvykle v řádu několika měsíců. Zde je patrný další rozdíl při srovnání s EU , kde je maximální trvanlivost vajec 28 dní . To ale neznamená, že by mohla být 28 dní uložená v obchodě. Jejich prodej musí být ukončen po 21 dnech od snášky. Evropa se tak snaží chránit své spotřebitele před zdravotními dopady starších vajec. Tato doba a nemytí vajec zajišťuje jejich vyšší kvalitu, která u dezinfikovaných vajec se stářím dva měsíce chybí.
V Evropě je také zákaz prodeje vajec třídy B. Ty jsou totiž nejméně kvalitní a určené k průmyslovému zpracování. V potravinách se tak setkáte jen s vejci třídy A.
Všechna tato nařízení přitom nejsou nová. Od září jen dochází k nárůstu spotřeby kvůli blížícímu se podzimu a zimě, kdy se vejce v kuchyni používají ve větší míře, v podstatě až do Velikonoc.
Zdroje: bezpecnostpotravin , dtest , ireceptar.cz