CENTRUM.CZ > Žena-in.cz > 21. 9. 2025, 07:30

Syn je děsný lenoch, odmítá docházet na jakýkoli kroužek, trápí se Adéla

4 min

Sdílet

V září rodiče svým dětem zařizují zájmové kroužky a řeší, kolik jich během týdne zvládnou. Maminka jedenáctiletého Dominika takové starosti nemá. Její syn má totiž v tomto ohledu jasno – nechce chodit vůbec na žádný.

Líny kluk

Zdroj: Shutterstock

Adéla patří k maminkám, které se snaží vštípit svému dítěti co nejvíce vědomostí a dopřát mu všeobecný rozhled. Tak ráda by syna přihlásila na nejrůznější zájmové kroužky podle jeho výběru, ale bohužel to nejde. Ne že by na ně neměla finance, čas nebo chuť dělat taxikářku. Problém je v tom, že on o žádný z nich nemá zájem. Zatímco před pár lety coby předškolák a čerstvý školák chodil na fotbal, keramiku, angličtinu nebo do kutilské dílny, od loňska už má zcela odlišnou představu o trávení volného času. Nechce dělat vůbec nic.

„Cítím strašné zoufalství, frustraci a absolutně Dominikovo smýšlení nechápu. Býval tak aktivní! A teď? Jediné, co ho baví, je ležet na posteli a sledovat televizi nebo ťukat do chytrého telefonu! Když mu obojí vypnu, je schopen čučet jen tak do prázdna. Nebo si jde z nouze prohlížet nějakou knížku. Prý má hodně učení a pak už nemá chuť ani sílu kamkoli jít,“ svěřuje se jeho maminka Adéla, kterou synova lenost nebetyčně vytáčí. Ještě loni se ho snažila přihlásit alespoň na angličtinu a sportovní hry, byť proti jeho vůli, jenže zbytečně.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Domácí úkoly bez pláče a křiku. Zásadní roli hraje načasování, přestávky i motivace

„Učitelé mi po měsíci řekli, jestli má vůbec cenu, aby na kroužku zabíral místo ostatním, když se stejně víc ulejvá, než pracuje. Pokud tedy vůbec přijde. Prý se pořád někde povaluje a nespolupracuje. Dominikovi jsem vynadala, ale on mě jen setřel, že mi přece říkal, že tam chodit nechce a nebude. Letos jsem to tedy už ani nezkoušela,“ krčí rameny Adéla a neví si se synem rady.

„Školu i úkoly si dělá svědomitě, to musím uznat. Úkoly si dělá už v družině a doma se ještě učí. Jenže já bych ráda, aby se rozvíjel i jinak a jinde. Když to zvládají ostatní děti, proč to naše nemůže? Tedy spíš nechce a raději hnije doma v posteli? Už se mu snažil domlouvat i manžel, ale ten rezignoval po pěti minutách. Naznačil mi, ať ho nenutím, když nechce. To se mu snadno řekne. Mně přijde škoda nevyužít jeho potenciál. Jenže veškerá motivace selhává,“ neví si rady Adéla. Zkoušela už i vyšetření u pediatra. Po zdravotní stránce je ale vše v pořádku. A s kamarády se také běžně stýká, takže netrpí ani nějakou sociální fóbií.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Matka od dětství kritizuje, jak vypadám a teď to zkouší i na mou pětiletou dceru, říká Jana

„Je to evidentně jenom v něm samotném. V jeho pohodlnosti. Jestli to takhle povede dál, nevím, kam to dotáhne. Mimoškolní vzdělávání je dnes už standard,“ děsí se Adéla.

K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:

Dnešní doba vykazuje známky dřívějšího nástupu puberty, a s tím spojené výkyvy nálad a emocí. V 11 letech se stává běžným úkazem pubertální chování spojené s osobnostními změnami dítěte, které rodiče zaskočí dříve, než s tímto úkazem u svých dětí počítali.

Dominik byl dříve aktivní v zájmových kroužcích a Adéla je nyní znepokojena náhlým odmítáním zúčastňovat se kolektivních zájmových aktivit. Kvalitní studijní výkon a svědomitá příprava do školy může některé děti stát více energie než druhé. Takzvané "zevlování" a užívání si nečinnosti nebo pasivní "sjíždění" mobilu může být pouhou formou relaxace, kterou Dominik kompenzuje výdej své energie na studium. Nemá smysl Dominika nutit do aktivit, ke kterým se nyní staví s vyjadřovanou nechutí. Může se jednat pouze o přechodné období. Jeho volný čas strávený doma by mu však mohla Adéla vyplnit spoluúčastí na některých domácích pracech a povinnostech v rámci přebytku jeho volného času. Struktura povinnosti, volna a zábavy by měla být zachována. Někdy je pro děti možným startem k nově nalezeným aktivitám umožnit jim prožít nudu. Prožít důsledky svých rozhodnutí patří do nejúčinnějších prvků výchovy ke zralosti a následně dospělosti.

7085cde2ae585-obrazek.jpg.webp Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.