Ramesse II. dokázal před 3000 lety jako první postavit 100 000 armádu. Dávná historie však pamatuje ještě ničivější armády

Sdílet

Ve věku 90 let vedl Ramesse II. svou stotisícovou armádu do boje proti Chetitům. Peršané naverbovali po celé své rozsáhlé říši půl milionu mužů a měli první speciální vojenskou jednotku. Staří Indové kromě pěšáků vlastnili také 9000 slonů.

Zdroj: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons

Stotisícová armáda a úspěšná námořní flotila

Historicky první armádu čítající 100 000 mužů měl egyptský král Ramesse II. Veliký z 19. dynastie. Egyptská říše za jeho 51 let trvající vlády, mezi lety 1330-1279 př. n. l., velmi prosperovala. Byl druhým nejdéle vládnoucím staroegyptským panovníkem. Proslul zejména jako skvělý vojevůdce a stavitel monumentálních staveb.

Video k článku ZDE

Na sklonku života, když bylo Ramessovi obdivuhodných 90 let, vedl sérii tažení proti Chetitům a Libyjcům. Vlastnil také početnou námořní flotilu, se kterou dosáhl svého prvního vítězství nad “mořskými národy”. Tito piráti vytrvale útočili na jeho obchodní plavidla podél severního pobřeží. Záznamy o této námořní bitvě jsou prvními dochovanými svého druhu. Mnozí z řad jeho nepřátel se podle historických pramenů vzbouřili a přidali se k jeho početné armádě.

Mohlo by vás zajímat: 50 000 mužů se nikdy nenašlo. Před 2 500 lety se ztratila celá armáda

Půlmilionová armáda největší říše všech dob

Kýros II. Veliký (okolo 585 - asi 530 př. n. l.) z dynastie Achajmenovců byl jedním z největších dobyvatelů starověku. V 6. století založil mocnou Perskou říši, která se rozprostírala na ploše 5,5 milionu čtverečních kilometrů - od Egejského moře až na východ k řece Indus.

Říše je podle poměru jejího obyvatelstva vůči světové populaci považována za největší říši všech dob. V 6. století př. n. l. totiž světová populace čítala jen okolo 50 milionů lidí a z toho 44 % žilo v Persii. Kýrosovi se jako prvnímu podařilo postavit armádu o síle 500 000 mužů, která se sestávala u kopiníků, lučištníků, vozů, štítonošů a kavalerie. Štítonošů byla asi tisícovka a vytvářeli dočasnou a velmi účinnou hradbu z rákosu proti nepřátelským šípům. Díky speciálnímu výcviku, který získávali, představovali vlastně první speciální jednotku v historii. Peršany přemohli ve 4. století př. n. l. Makedonci vedení Alexandrem Velikým.

Devět tisíc slonů i speciální špionážní jednotky

Maurjovská říše (321 - 185 př. n. l.) byla první velkou indickou říší, která sjednocovala pod jednoho vladaře většinu indického subkontinentu. Vysoce efektivní organizovaná říše vynikala především stálou armádou a státní službou. Říši založil skvělý vojevůdce Čandragupta, který dobyl mnohé oblasti na severovýchodě jako Paňdžáb a oblast severní Indie. Jeho syn Bindusara dále pokračoval v expanzi říše na jih až do Deccanu.

Za vytvořením a udržením této obrovské říše stála především početná armáda. Podle tradiční indické literatury měla zahrnovat 600 000 pěšáků, 9000 slonů a 30 000 mužů kavalerie. Velikost armády je připisována centralizaci daní a národní měně, která zajišťovala stálé platy vojákům a udržovala jejich loajalitu. Maurjovská říše vynikala také rozsáhlou špionážní sítí, kterou Čandraguptův syn Ashoka využíval ke sledování dlouhých hranic říše s potencionálními nepřáteli.

Největší profesionální armáda

Za vlády císaře Augusta (27 př. n. l. - 14. n. l.) dosahovala římská armáda počtu 250 000 mužů. Armádu tvořilo 125 000 skvěle vycvičených legionářů rovnoměrně rozdělených do 25 legií. Zbylých 125 000 mužů čítaly pomocné sbory naverbované v provinciích. Postupně se římská armáda ještě rozrůstala. Vrcholu dosáhla v roce 211 n. l. za císaře Caracally, kdy se sestávala z 450 000 mužů v 33 legiích a 400 000 v pomocných jednotkách.

Mohlo by vás zajímat: Použití chemických zbraní není možné jen v moderních časech. I ve starořímské době byla použita toxická směs pro obranu města

Milion válečníků pokořili jako první asijští pastevci

Na konci 13. století se mongolská armáda jako první v historii rozrostla na úctyhodný počet 1 000 000 mužů. Přitom na počátku svých dějin byli Mongolové jen pouhými kočovnými pastevci. Čingischán (1162 - 1227), první mongolský císař a jeden z největších dobyvatelů všech dob, dokázal národ pastevců proměnit v děsivou a nezastavitelnou armádu. Během následujícího století Mongolové dobyli téměř celou Asii a podstatnou část východní Evropy. Ve 14. století se tato obrovská říše rozpadla na menší válčící frakce, čímž její sláva skončila.