Uplynul týden a já přicházím s novinkami ohledně úprav našeho bytu. Minule jsme se bavily o podlahách – od těch si dáváme pauzu a necháme je na odborníkovi. Co jsme si ale řekli, že zvládneme sami, je malování.
V plánu je vymalovat čtyři pokoje, a to ložnici, dvě pracovny a chodbu. Většina pokojů bude vymalovaná modrou barvou, jen moje pracovna bude bílá, až na jednu zeď, které bude dominovat tmavě zelená v odstínu khaki.
Nákup barev
Na nákup jel přítel sám, koupil veškeré malířské vybavení pro dva, jeden kýbl bílé barvy, tři kýble modré a jeden menší kyblík zelené. Barvy nechal přítel v prodejně přímo namíchat. A jelikož chceme nechat stropy i malé kousky zdi bílé, bylo dle partnera nutné koupit laser, který – co jsem pochopila – funguje jako vodováha.
Nebudu říkat, kolik přesně to stálo, prozradím jen, že při placení se přítele paní prodavačka s vytřeštěnýma očima ptala, zda nakupuje jako firma nebo soukromá osoba.
Tmelíš, tmelím, tmelíme
Prvně bylo nutné zapravit nedokonalosti, co na zdi byly – různé dírky a praskliny. To šlo poměrně jednoduše, měli jsme koupený tmel v plastové krabičce, lžící jsme nanesli potřebné množství tmelu a nedokonalosti srovnali.
Rovnání laserem
Samotné barvení bylo dosti zdlouhavé. Já žila v tom, že celý byt zvládneme za víkend. Prozradím vám: nezvládli jsme to. Prve přítel vytáhl laser. Měla jsem radost, jelikož byl na stativu, se kterým umím pracovat, tak jsem si připadala pro jednou užitečná. Stativ byl ale moc malý, takže jsme ho postavili na židli a ještě na kýble s barvou, abychom dostali laser do výšky, kterou potřebujeme.
Laser dělal, co měl, ale tak či tak se příteli nedařilo udělat jím rovnou lajnu, kterou bychom se při malování řídili. Vysvětlení přišlo tak po půl hodině pekelného boje. Máme křivé stropy. A opravdu – po přeměření prostoru jsme si potvrdili, že stropy jsou křivé.
Máte-li křivé stropy a chcete udělat pruh dvou barev na zdi, měřte vzdálenost od stropu, a poté dorovnejte vodováhou nebo laiserem
To přítele ale neodradilo – zavolal si pro radu, prostor vyměřil od stropu a pak jen spojil pomocí laseru jednotlivé body, které si předtím tužkou vyznačil. Moc jsem mu nemohla pomáhat, jelikož jsem na vyznačená místa nedosáhla. Tudíž přítel daná místa oblepil páskou sám.

Oblepení pokoje
Poté jsme pokoje, které chceme malovat, oblepili igelitem, co byl ale krátký. Pomohli jsme si odpadkovými pytli, které jsme nařezali a nalepili na místa, kam igelitová plachta nestačila.

Malování
A konečně přišlo na řadu malování. Barvu jsme vodou neředili – šli jsme malovat neředěnou barvou, abychom nemuseli nátěr dělat dvakrát. Mně to vůbec nešlo, musela jsem hodně tlačit, aby mi z válečku tekla nějaká barva. Přítel mi poté ukázal, že musím váleček namočit, vyždímat (já ždímala předtím moc), udělat pruh uprostřed zdi a pak jím tu barvu rozetřít – už to pak šlo lépe.

Jak na rovnou čáru?
Pásku jsme natřeli větším nánosem bílé barvy a následně po zaschnutí přetřeli modrou barvou. Natření podkladovou barvou tu pásku „pojistí“, aby barva nestékala pod ní – výsledek byl velmi uspokojivý.

Nebylo to tak pohodové, jak to zní
Ze čtyř pokojů jsme udělali jeden a tři čtvrtě. Zní to, že jsme věděli co děláme, ale přicházeli jsme na všechno za pochodu a většinu času jsme promýšleli jednotlivé kroky. Měla jsem pocit, že všechno co se mohlo pokazit se pokazilo – a to ani nezmiňuju, že jsem natřela snad všechny zásuvky a vypínače, včetně sama sebe.
Nakonec jsem začala malovat po příteli, abych nebyla jediná špinavá od barvy – což se mi vrátilo hned, jelikož jsem při touze smýt barvu zjistila, že v bytě nám ještě neteče teplá voda. Už ale víme, co a jak, a věřím, že v dalším kole bude více barvy na zdi než na mně.
The post Raději vyhořet, než se stěhovat: Kapitola malování našich zdí first appeared on Sleep & Relax.