CENTRUM.CZ > Volty > 28. 9. 2025, 03:00

Putinova energetická past a česká cesta ven

4 min

Sdílet

Závislost na ruských energetických surovinách je neoddělitelnou součástí Putinovy války proti “kolektivnímu Západu” – a je přinejmenším stejně ničivá, jako klasické zbraně. Rusové na ní pracovali s pomocí mnoha západních …

wolfgang-weiser-el8EOJhVjEU-unsplash (1)

Zdroj: Volty

Závislost na ruských energetických surovinách je neoddělitelnou součástí Putinovy války proti "kolektivnímu Západu" - a je přinejmenším stejně ničivá, jako klasické zbraně. Rusové na ní pracovali s pomocí mnoha západních politiků, včetně některých českých. K jejich úkolům v rámci této kampaně patřilo také strašit voliče, že bez ruských energií se za elektřinu, plyn a pohonné hmoty nedoplatí - nebo rovnou v zimě zmrznou. Je jedním z nemnoha skutečných úspěchů současné české vlády, že se tak nestalo.

"Rusko zneužívá energetiku jako zbraň a zpětně je jasné, že to nebyla náhoda, když si před minulou zimou zásobníky s plynem napříč Evropou pronajala ruská společnost Gazprom a nechala je prázdné," uvedlo v létě 2022 Ministerstvo průmyslu na svém oficiálním webu. "Zvýšila tak tlak na růst cen energie v EU a vystavila Evropu hrozbě nedostatku plynu. Opatření UIOLI (Use It Or Lose It) zabrání opakování takového scénáře u nás."

UIOIL v praxi znamená, že pokud si nějaká společnost zásobníky pronajme a nenaplní je, budou předány jiné společnosti. Zásobníky představují okolo 30 procent naší spotřeby, jsou tedy strategickým prvkem naší energetické bezpečnosti. UIOIL ale je jen jedním z kroků současné vlády, které Česko zbavují závislosti na ruských energetických surovinách.

V cizích službách

Kromě uhlí naše země prakticky nemá vlastní fosilní energetické zdroje (ložiska plynu a ropy na jižní Moravě zaujímají ve spotřebě zanedbatelný podíl), ale zrovna uhlí nejvíc doplácí na nešťastný evropský boj za uhlíkovou neutralitu. Skoro by se chtělo říci, že klimatický aktivismus je s ruským energetickým imperialismem zajímavě kompatibilní a že to sotva bude náhoda.

Ale matička Rus neponechává náhodě ani zbytek energetického mixu. Přestože mezi lety 2011 až 2021 Rusko už nezakrytě vedlo hybridní válku proti Západu (včetně sabotáže muničních skladů ve Vrběticích), vojensky okupovalo Krym, vedlo "občanskou" válku na východě Ukrajiny, válčilo v Sýrii, Africe a vysílalo své kontingenty do Jižní Ameriky, česká závislost na ruských energetických zdrojích se stále pohybovala okolo 25 procent (pro přesnost: z 26,9 procent v roce 2011 "klesla" na 25,4 procent v roce 2021).

Zdálo by se, že alespoň svou jadernou energii máme jistou, ale i tady to měl Ivan dobře ošetřené. "Český" podnik Škoda JS (JS znamená jaderné systémy) specializovaný na stavbu jaderných elektráren ve skutečnosti už roku 2004 získala ruská skupina OMZ, aniž by proti tak podezřelému převzetí čeští politici cokoliv podnikli. Není ostatně bez zajímavosti že mezi lety 2014 až 2019 byli Rusové nepočetnějšími zahraničními vlastníky firem v Česku.

Prezident Zeman a jeho okolí také silně lobovalo pro ruskou účast na rozšiřování českách jaderných elektráren a na jejich zásobování ruským palivem. Dodnes není jasné, co při svých tehdejších cestách do Moskvy dojednal Zemanův poradce Martin Nejedlý; podle některých zdrojů se tam tajně setkával s šéfem Rosatomu Aleksejem Lichačovem.

Na cestě k nezávislosti

"Zbraní Putinova Ruska je závislost významné části Evropy na ruském plynu a ropě," řekl roku 2022 ve svém projevu premiér Petr Fiala. "Bohužel Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu velmi vysoká... Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše. Ještě před pěti lety jsme měli čtvrtinu plynu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic, aby tyto dodávky udržela. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislými na Rusku..."

Od té doby se ledacos změnilo. Po ruské invazi do Ukrajiny česká vláda přehodnotila energetickou politiku, jejímž prvním cílem se stalo vymanění ze závislosti na Rusku. Byly diverzifikovány zdroje energetických surovin a vyjednány dodávky zkapalněného plynu přes terminál v nizozemském Eemshavenu. Ty pokryjí třetinu naší potřeby. Na druhém terminálu se pracuje v německém Stade. Žádná takto získaná dodávka plynu nepochází z Ruska.

Také se podařilo dokončit projekt TAP-PLUS, který umožnil navýšení kapacity evropského ropovodu TAL. Česko nyní může touto západní cestou čerpat až 8 miliónů tun ropy ročně, což pokrývá jeho potřeby a plně nahradí pozastavené dodávky z ruského ropovodu Družba.

Podařilo se také převést podnik Škoda JE do českých rukou - vlastníkem je nyní ČEZ. Vítězem tendru na dostavbu JE Dukovany se stala korejská společnost KHNP. Po vyčerpání stávajících zásob paliva budou palivové články do reaktorů dodávat společnosti Westinghouse a francouzská Framatome. Byly také podepsány smlouvy na dodávky uranu a obohacování paliva s britskou společností Urenco a francouzskou Orano.