Kariéra je v žebříčku priorit respondentů daleko za rodinnými vztahy a duševním a fyzickým zdravím.
Společnost EY Global, která poskytuje odborné služby, nedávno provedla rozsáhlý průzkum mezi 10 000 mladými lidmi z generace Z v deseti různých zemích a jeho výsledky jsou velmi zajímavé. Zejména proto, že ukazují, že nechtějí vést život tak, jak ho vedly starší generace.
Studie se týká první globální generace, tj. první generace, která se narodila s internetem a sociálními sítěmi, což jejím příslušníkům umožnilo vytvořit si jiný pohled na svět. Jedná se o nejvíce informovanou a propojenou generaci v historii, která se na život dospělých dívá z pragmatického úhlu pohledu, má silné ekonomické povědomí a je skeptická vůči tradičním modelům, včetně modelů svých rodičů.

Zdroj: Youtube.com
Ústředním tématem jejich zájmu je finanční zabezpečení, které však nevnímají jako otázku úspěchu, ale finanční nezávislost považují za důležitou pro dosažení dalších životních cílů, pouze jako prostředek k dosažení cíle, kterým je blahobyt a dobré fyzické a duševní zdraví.
Změna priorit
Nově definují úspěch, nikoliv jako pevně stanovený cíl, ale jako holistické a vyvíjející se hledání, které přesahuje jejich bankovní účet.
To je pro šéfy zajímavé, pokud jde o to, aby věděli, jak přilákat talenty a jak si je udržet. Poradenská společnost totiž uvádí, že vrcholoví manažeři jsou nuceni zpochybňovat dlouho zažité předpoklady o všech aspektech svých společností.
Mladí dospělí dávají přednost svému fyzickému a duševnímu zdraví a také rodinným vztahům před bohatstvím a kariérním rozvojem. Osmdesát sedm procent respondentů považuje finanční svobodu za zásadní cíl, ale pouze 42 % považuje bohatství za ukazatel úspěchu. Dobrý plat tedy pro mnoho mladých lidí nepředstavuje životní cíl: je to spíše prostředek k dosažení jejich cílů.
Ze stejného pohledu se kariéra (41 %) v žebříčku priorit respondentů objevuje daleko za rodinnými vztahy (45 %) a duševním a fyzickým zdravím (51 %).
Na druhou stranu 70 % respondentů hledá transparentnost, pokud jde o hodnoty jejich firmy, ale také o její platovou politiku. A pokud by nedostatek autenticity vnímali jako nedostatečný, většina z nich by si neváhala stěžovat svým nadřízeným. A v případě neuspokojivé odpovědi by 57 % z nich bylo ochotno změnit firmu a zjistit, zda se jinde nenabízí lepší možnosti.
„Z tohoto výzkumu v podstatě vyplynulo, že se vytváří nový normál, v němž je úspěch více o osobním růstu, duševním zdraví a celkovém pozitivním vlivu než o příjmu a firemní prestiži. Pro personalisty to jistě představuje výzvu,“ vysvětlují odborníci.
Hlavní rozdíly generace Z oproti starším lidem
Jedná se o první skutečně globální generaci: propojenou, informovanou a kulturně zdatnou. Na rozdíl od předchozích generací dnešní mladí lidé vyrůstali vystaveni globální kultuře a krizím v reálném čase, což vytváří nebývalou propojenost. A přestože většina z nich tvrdí, že by raději trávila méně času na sociálních sítích, často je používají jako způsob, jak se informovat.
Stejná poradenská společnost o mladých lidech říká, že jsou „Pragmatickou generací“, která k životním milníkům nepřistupuje se vzdorem, ale s rozumnou skepsí a globální perspektivou.
Z výzkumu například vyplývá, že 59 % mladých lidí na celém světě se domnívá, že místo toho, aby nastoupili do jedné společnosti s cílem zůstat v ní po celý život, by měli během svého života pracovat pro dvě až pět organizací, zatímco 19 % se domnívá, že by měli pracovat pro šest a více organizací. V mnoha zemích již není změna zaměstnání vnímána jako negativum, ale jako nezbytný krok k otevření dveří a rozšíření příležitostí.
Zatímco lidé z generace Baby Boom a X mají tendenci upřednostňovat jednu nebo dvě společnosti po celou dobu své kariéry. Zpráva dochází k závěru, že otázka loajality k firmě nebo jejímu vedení se zdá být minulostí.