Pověry, které přežily vědu i logiku: A pořád řídí vaše rozhodnutí

5 min

Sdílet

Žijeme ve věku umělé inteligence a kvantové fyziky. Většina lidí potřebuje jasné vědecké důkazy k tomu, aby některým věcem uvěřila. Přesto stále existují lidé, kteří spoléhají na talismany pro štěstí a věří i pověrám, které vyvracejí veškerou logiku. Až čtvrtina Američanů se považuje za pověrčivé osoby. Ani moderní věda je nevyléčila z pověrčivosti. Je pravda, že věřit některým věcem je v pořádku, mnohdy jsou různé talismany člověku velmi nápomocné. Bát se ale vyjít z domu proto, že vám přes cestu prošla černá kočka, to je v době logiky pro mnohé nepochopitelné. Pověry neslouží rozumu, vysvětlují odborníci. Slouží emocím, kontrole nad něčím neovladatelným, potřebě najít smysl v chaosu. Jaké jsou v současné době ty nejodolnější pověry, které přežily po tisíce let a i dnes jim lidé věří?

Pověry, které přežily vědu i logiku: A pořád řídí vaše rozhodnutí

Zdroj: iStockphoto

Zobrazit originální článek

Rozbité zrcadlo

Už starověcí Římané věřili, že každé zrcadlo obsahuje kousek duše. Právě proto údajně jeho rozbití mělo znamenat 7 let neštěstí. Tato 2700 let stará pověra přežívá dodnes po celém světě.

Psychologové dnes vysvětlují, že rozbité zrcadlo lidé často vnímají jako ztrátu kontroly nad vlastním obrazem. Dříve se uvádělo, že pokud jeden ze střepů zakopete při měsíčním svitu, smůlu zrušíte. To je nicméně část pověry, kterou dnes lidé příliš neznají.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Jeremy Yap

Černá kočka

V Americe a Evropě je černá kočka symbolem smůly. Zvláště v případě, že vám přejde přes cestu, neměli byste vycházet z domu, protože nebezpečí na vás bude číhat doslova na každém kroku.

Přitom například v Japonsku nebo Skotsku je černá kočka naopak ukazatelem štěstí, dokonce ochrany před zlem. V Indii se spojuje s bohem Shani, který odstraňuje lidem z cesty překážky. Už jen to, že každá kultura vnímá černou kočku úplně jinak, ukazuje, o jaký paradox u pověr někdy jde.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Daria Shatova

Číslo 13

Číslo 13 je v západním světě považováno za nešťastné hlavně kvůli křesťanství. Jidáš byl třináctý u stolu při Poslední večeři. V severské mytologii Loki jakožto třináctý host přinesl zkázu.

Dvanáctka symbolizovala řád a úplnost, zatímco třináctka tento řád narušovala, proto se jí lidé začali bát.

V novověku pověra ještě posílila. Existuje dokonce triskaidekafobie, tedy strach z čísla 13. Ne všude je přitom vnímáno negativně.

V Itálii se považuje za šťastné, v mayském kalendáři je posvátné a v Egyptě představovalo přechod na vyšší úroveň života. V Číně je dokonce spojováno s růstem a prosperitou.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Simon Harmer

Pátek třináctého

Strach z pátku třináctého vlastně kombinuje dva strachy. Dříve se lidé báli smolného pátku. Jednalo se o den v týdnu, ve kterém s největší pravděpodobností dojde k nějaké katastrofě. Tento strach se spojil s číslem 13 zmíněným v předešlém textu. Pátek třináctého je kvůli tomu údajně nejsmolnějším dnem v roce.

Víra v toto tvrzení je tak silná, že americká ekonomika kvůli ní každoročně tratí 800-900 milionů dolarů na absencích v práci a zrušených letech. V každém roce může datum nastat až třikrát, minimálně jeden pátek třináctého ale postraší lidi se stoprocentní jistotou každoročně.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Rawf8

Klepání na dřevo

Klepání na dřevo je jedno z nejpoužívanějších ochranných gest na světě. Pokud se člověku něco daří, nebo podle něj zatím nedošlo k žádné katastrofě, aby tomu tak bylo i nadále, klouby ruky zaklepe na stůl, polici či jiný dřevěný povrch.

Původ sahá k pohanům, kteří věřili, že v dřevě žijí duchové, a klepání na kmen bylo žádostí o jejich ochranné služby. Křesťané spojili rituál s dřevem kříže. Podle psychologů jde dnes o uklidňující gesto, kterým člověk vyjadřuje obavy z budoucnosti, ale věří tomu, že jsou zbytečné.

Zdroj obrázku: iStockphoto, cagan

Přání při padající hvězdě

V Severní Americe, Evropě, ale i některých místech Asie lidé věří, že pokud uvidí padat hvězdu, může se jim splnit přání. To nicméně musí být zcela upřímné a od srdce.

Římané věřili tomu, že se meteor objeví ve chvíli, kdy bohové otevřou brány nebes, aby pozorovali Zemi. Moderní výzkum ukazuje, že rituál přání aktivuje pozitivní myšlení a motivaci k dosažení cílů. Ačkoli tak nemá samozřejmě pověra žádné logické vysvětlení ani skutečné výsledky, lidem může přání při padající hvězdě psychicky pomoci.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Diego PH

Králičí tlapka

V Americe i celé řadě evropských zemí lidé věří tomu, že králičí tlapka je talismanem, který je ochrání před vším špatným. Tradice začala u keltských kmenů asi v roce 600 př. n. l., protože tehdy byli králíci uctíváni jako symboly plodnosti.

Lidé věřili tomu, že tlapka z králíka, který zemřel přirozenou smrtí, je ochrání před nebezpečím. Dnes jsou pacičky nahrazeny plyšovými napodobeninami. Pro mnoho lidí jde stále o ochranný symbol, který mají doma nebo ho dokonce nosí jako talisman na významné schůzky či před významnými okamžiky.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Freer Law

Podkova jako symbol štěstí

Podkova jako symbol štěstí a ochrany vznikla už ve starověku, kdy lidé věřili, že železo zahání zlé duchy. Její tvar připomíná půlměsíc, který byl odjakživa spojován s plodností a blahobytem.

Podkovy se dodnes v mnoha případech na vesnicích věší nad vchod do domu. Pověšení otevřeným koncem nahoru znamená, že se v domě bude držet štěstí. Někteří lidé ji ale věší opačně, aby štěstí padalo na příchozí.

Zdroj obrázku: Unsplash+, Matt Benson

Mladá generace je pověrčivější

Moderní data možná mnohé překvapí. Ukazuje se, že až 35 % lidí mladších 30 let je pověrčivých, zatímco u starších je to méně. Novější trendy tak jasně ukazují, že mladí lidé jsou pověrčivější než starší dospělí.

Podle psychologů je možným vysvětlením to, že v době nejistoty a rychlých změn hledají mladí lidé kotvu v tradičních rituálech. Paradoxně tak platí, že čím více existuje technologií, tím více se také držíme právě starých pověr.

Zdroj obrázku: iStockphoto, Dmitriy83

Psychologie pověr

Výzkumy ukazují, že pověrčivé rituály mohou snížit stres a zlepšit výkon, ne kvůli magii, ale kvůli uklidňujícímu efektu rituální sekvence. Často fungují jako placebo, a to i proto, že spojují skupinku lidí, která něčemu věří.

Psycholog Stuart Vyse definuje pověry jako praktická paranormální přesvědčení, tedy způsob kontroly nekontrolovatelného. Pověry i dnes fungují jako psychologická berla v nejistých situacích.