CENTRUM.CZ > Brněnská Drbna > dnes, 13:30

Po Prioru ani stopa. Základy Dornychu v Brně hlídá vánoční stromeček

| 3 min

Sdílet

Na místě, kde ještě nedávno stál brněnský Prior, je dnes třináct metrů hluboká jáma. Dělníci v ní budují základy nového komplexu Dornych, který nabídne obchody, byty, kanceláře i hotel. Na dně stavby teď stojí nazdobený vánoční stromek, který slouží jako glajcha.

Po Prioru ani stopa. Základy Dornychu v Brně hlídá vánoční stromeček

Zdroj: Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

Ještě před rokem na místě mezi brněnským hlavním nádražím a obchoďákem Vaňkovka stál bývalý Prior. Budova z osmdesátých let minulého století ale byla dlouhodobě ve špatném technickém stavu, a tak v lednu letošního roku začala demolice. V březnu už byl Prior srovnaný se zemí, nyní lidé chodící okolo pozorují už jen hlubokou jámu. V ní vznikají základy na moderní komplex Dornych, který nabídne kliniku, hotel, coworking i desítky obchodů a restaurací.

Vánoční strom na staveništi

A jak to na staveništi vypadá v těchto dnech? Přestože otvíračka moderního nákupního centra je v plánu až na jaro 2028, dělníci se rozhodně nenudí. Nedávno dosáhli vůbec nejnižšího bodu celé stavby. Na tom nejvyšším se zpravidla vztyčuje vlajka, kterou se v tomto případě rozhodli nahradit nazdobeným vánočním stromečkem.

Na dně třináct metrů hluboké jámy byla položena první část základové desky. Zemní práce jsou podle vedoucího stavby Martina Štěpánka zhruba v polovině. Na místě pracují také dva jeřáby, celkem jich bude osm. Podle Štěpánka půjde o nejvyšší stroje v republice. Součástí celé stavby je též propojení prostor s budoucím novým nádražím a brněnským metrem.

Developer nelení

Dělníci momentálně pracují na pilotáži a geotermálních vrtech. Těch bude celkem 83, hotová je teď čtvrtina. Každý vrt se táhne 235 metrů hluboko, tedy třikrát dále než je výška petrovské katedrály. Víc jak devadesát kilometrů podzemních vrtů tak komplex pokryje energeticky. Dornych tak bude až o šedesát procent šetrnější než jiné projekty podobného typu. Zrecykluje se až devadesát procent materiálu. Projekt má nejvyšší environmentální certifikaci, v návrzích se myslí také na fotovoltaiku a využívání dešťové vody.

Přesně v těchto místech budou za několik let parkovat návštěvníci řetězce Tesco, který bude sídlit v budově A. Kromě hypermarketu v této budově vznikne celkem 190 bytů. V dalších budovách pak najdou prodejní prostory světové značky, nad retailovou částí budou kanceláře. V areálu nebude chybět ani hotel.

O klasický nákupák však nepůjde, lidé budou mezi jednotlivými prodejnami přecházet venkem. O wow efekt se postará zastřešené náměstí s gotickou klenbou. U té se architekti inspirovali nedalekou katedrálou na Petrově.

Otevření prodejní a kancelářské části Dornychu je v plánu na jaro 2028. Práce sice budou dále pokračovat, návštěvníci je však nijak nepocítí.

Archeologové ve svém živlu

Po odklizení sutin po demolici bývalého Prioru na místo zavítali také archeologové, kteří slavili úspěch. Pod budoucím komplexem Dornych totiž objevili základy slavné továrny na vlněné zboží. Místu lidé začali přezdívat brněnské Pompeje a stavební práce se zájmem pozorují z posledního nástupiště na hlavním nádraží nebo z mostu u Vaňkovky.

Továrna J. H. Offermann, kterou archeologové odkryli, ve své době byla jednou z nejvýznamnějších brněnských vlnařských továren a měla světový věhlas. „Prostor jsme v průběhu demolice Prioru monitorovali už od zimy, plošný výzkum začal na začátku dubna. Na základě historických pramenů, plánů i dřívějších výzkumů v blízkém okolí předpokládáme, že na tomto místě bude zastoupena většina lidských epoch," popsal letos na jaře vedoucí výzkumu Jakub Šimík.

Špatný stav i nehezké okolí

Zájem veřejnosti o dění okolo bývalého Prioru vzbudilo už oznámení o demolici. Někteří to vítali radostní, jiní tesknili, že jihomoravská metropole přijde o brutalistní památku s bohatou historií. Ti nejvěrnější si domů symbolický kus Prioru mohli odnést, developer totiž dokonce uspořádal výprodej vybavení. Na dračku šly nejvíce reliéfní betonové panely. Lidé ale mohli koupit třeba i umyvadla, rolety nebo pekárenskou pec.

Budo Prioru byla dlouhodobě ve špatném technickém stavu a zákazníci stále více dávali přednost konkurenční Galerii Vaňkovka, jež se nachází v těsné blízkosti. Navíc na veřejnost nepůsobilo příjemně ani tamější prostředí. Okolí dominovaly obvykle různé pochybné existence. Demolice tak byla nevyhnutelná.

„Budova byla otevřena v roce 1984 jako obchodní dům podniku Prior. Navrhli ji architekti Zdeněk Řihák a Zdeněk Sklepek. S postupem času ale přestal vyhovovat nárokům konzumní společnosti a stal se neschopným konkurovat sousedící nákupní galerii,“ uvedl v Brněnském architektonickém manuálu Lukáš Kos.