Čína slaví. Země si připomíná 80. výročí vítězství nad Japonskem a konec druhé světové války. Peking 3. září proměnil náměstí Nebeského klidu v centrum demonstrace síly, jakou dosud málokdo viděl. Více než 10 000 vojáků se zúčastnilo přehlídky, která trvala přibližně 70 minut a kterou samy úřady označily za nevídanou z jednoho důvodu: chystaly se představit zbraně, které svět dosud neviděl. Tedy alespoň v jejich vlastnictví.
Kromě balistických raket zahrnuje čínská obranná vize bezpilotní letouny, zbraně s řízenou energií, stíhačky nové generace, letouny stealth a velkou námořní sílu, což sloužilo jako zpráva světu o vojenské soběstačnosti země a o tom, jak může změnit pořádek v Tichomoří. A to bez ohledu na to, co jsme neviděli. Jako mimořádně citlivou oblast, zejména vzhledem k nedávným střetům s Japonskem a především s Tchaj-wanem, je to třeba brát vážně.
Reakce USA byla rychlá: potvrdily, že v rámci cvičení Resolute Dragon rozmístí na japonském území svůj nejmodernější raketový systém Typhon. To se nelíbí Číně, ale ani Rusku.
Resolute Dragon a rakety Typhon v Japonsku
Spojenecké síly provádějí společná cvičení. Zaměřují se na koordinaci obrany oblasti v případě otevřené války a společná americko-japonská cvičení se nazývají Resolute Dragon. Cvičení 2025 se uskuteční od 11. do 25. září a zaměří se na obranu odlehlých ostrovů v japonském souostroví.

Zdroj: Youtube.com
Japonské pozemní síly sebeobrany a americká námořní pěchota budou testovat svou schopnost reagovat na útok a hlavním příspěvkem USA k letošnímu cvičení Resolute Dragon je raketová platforma Typhon.
Nazývá se také Mid-Range Capability neboli MRC a jedná se o standardní kontejnerové mobilní odpalovací zařízení, které je však schopné odpalovat rakety Tomahawk i SM-6. Tomahawky jsou podzvukové střely s nízkoletícím profilem schopné přesných úderů proti pozemním nebo námořním cílům na vzdálenost 1 500 až 2 400 kilometrů.
Střely SM-6 jsou méně nápadné, mají dolet 240 kilometrů a jsou více zaměřeny na protivzdušnou obranu, protilodní boj a obranu proti balistickým střelám. Systém Typhon může být umístěn na těžkých vozidlech a může být přepravován po zemi, po moři i vzduchem, a přestože se neplánuje odpálení žádných střel, samotná jeho přítomnost je Čínou brána jako útok.
Jak jsme se dočetli v agentuře Reuters, byl to mluvčí japonských sil, kdo potvrdil, že USA během cvičení nasadí systém Typhon, a reakce přišla od Guo Xiaobinga, ředitele čínského Centra pro studium kontroly zbrojení. V prohlášení uvádí, že ačkoli Japonsko a USA tvrdí, že nasazení je dočasné a po cvičení bude staženo, nelze tomu věřit. Důvod? Totéž tvrdily, když byl systém Typhon nasazen v rámci podobného cvičení loni na Filipínách, a podle Číny tam systém od té doby zůstal.
„Tyto kroky nejen zvyšují dohled nad sousedními zeměmi, ale představují také skryté nebezpečí pro bezpečnost samotného Japonska – Guo Xiaobing. Považuje to za krok, který „přímo podkopává legitimní bezpečnostní zájmy jiných zemí a představuje skutečnou hrozbu pro regionální strategickou stabilitu“.

Zdroj: Youtube.com
Navíc tvrdí, že pokud vypukne válka proti Spojeným státům, „systém se pravděpodobně stane nástrojem, který Japonsko zatáhne do neklidných vod“, a nenechal si ujít příležitost připomenout, že „letos si připomínáme 80. výročí konce druhé světové války, které by mělo vyvolat hluboké zamyšlení a politiku dobrého sousedství, ale Tokio se zřejmě chce odpoutat od výhradně obranně orientované zbrojní politiky“.
Geopolitické a technologické důsledky
Nasazení systému Typhon v Japonsku má nejen vojenské, ale i geopolitické důsledky. Indopacifický region je oblastí rostoucího strategického zájmu několika světových mocností vzhledem k jeho hospodářskému významu a potenciálu územních konfliktů. Přítomnost vyspělých raketových systémů, jako je Typhon, by mohla změnit rovnováhu sil v regionu a ovlivnit diplomatické vztahy mezi zúčastněnými státy.
Z technologického hlediska představuje systém Typhon významný pokrok v amerických obranných schopnostech středního doletu. Díky integraci střel Tomahawk a SM-6 nabízí systém taktickou flexibilitu, která umožňuje americkým silám reagovat na různé hrozby. Tato přizpůsobivost je v neustále se měnícím globálním bezpečnostním prostředí klíčová.