Po bohaté snídani na chatě Rosetta jsme volným tempem po cestě 707 nejdříve z kopce a poté do kopce zamířili směr Passo di Pradidali. Cestou musíte z cesty 707 přestoupit na cestu 709. Vzhledem k tomu, že jste už stále vy výšce okolo 2500 m n. m. stoupání nejsou ani dlouhá, ani příliš náročná. A pokud máte dokonalé počasí, jako my, stejně budete zírat na krásu vápencových štítů a cesta vám bude utíkat.
V sedle Pradidali si určitě uděláte pauzu, fotky z tohoto místa jsou úžasné a když se podíváte směrem na jih uvidíte i úplný cíl celodenní túry. Chatu Pradidali. Naše zraky se však upíraly na mezi cíl. Cima La Fradusta se zbytkem ledovce, tato hora měří 2939 m a my jsme se rozhodli na ni vyjít.

Foto: Klára Křížová
Ze sedla Pradidali vede cesta dál k nedalekému sedlu Passo della Fradusta. A až narazíte na informační tabuli s fotografií, jak ledovec vypadal ještě před šedesáti lety, nebudete věřit vlastním očím. Na fotografii je ledovec o rozloze větší než 100 ha a jeho čelo mělo výšku okolo 30 metrů. Dnes z něj zbývá jen několik málo hektarů pomalu ubývajících těsně pod vrcholem Fradusty a tiše teskně tající.

Foto: Enrica Pallaver
V sedle Fradusta si dejte pozor, cesta do kopce doprava není správná, i když vypadá že vede k vrcholu, je to mýlka vede směrem k Passo delle Lede. A tam nechcete. Po cestě 708 musíte vyrazit směr Rifugio Treviso. A tady je největší navigační oříšek. Doporučuji mít staženou ofline verzi Mapy.com téhle oblasti. Mobilní signál tam není a odbočka na vrchol není značená. Najdete ji však jednoduše. Z Passo Fradusta po cestě 708 přelezete malý kopec a cestu na vrchol už před sebou uvidíte, vede po hřebenu, který vidíte v celé kráse. Pokud máte stažené mapy, stačí se jí držet, jinak pro ty, co to nemají správná cesta už není značena turistickou značkou, i když se sem tam objeví, ale stačí jít po kamenných mužících až na vrchol. Za hezké viditelnosti je to jednoduché, za mlhy bych tam nechodila. Prostě krátkým výšvihem na hřebínek a držet se ho.

Foto: Klára Křížová
Na konci května tam bylo ještě docela dost sněhu. Pohybujete se ve výšce těsně pod 3 000 m n. m. Ale vzhledem k tomu, že cesta není příkrá, dá se to v pohodě vyjít i bez maček a s pomocí hůlek, při hlubším sněhu, však určitě oceníte sněhové návleky. A závěrečný hřebínek ke kříži na vrcholu je sladkou odměnou a výhledy jsou opravdu dechberoucí. Cesta nahoru nám zabrala volnou chůzí necelé 4 hodiny s tím, že zastávky na focení byly časté. Určitě mějte s sebou dostatek vody, po cestě moc bezpečných zdrojů pitné vody není, respektive v létě nebudou žádné.

Foto: Klára Křížová
A cesta dolů na chatu Pradidali je taky velmi zajímavá, i když popravdě v duchu hesla, zážitek nemusí být pozitivní, stačí když je intenzivní.
Nejdříve se po svých stopách vrátíte až do sedla Fradusta. A tam je ukazatel na chatu Pradidali, je tam napsáno něco o hodině, ale tomuhle údaji prostě nevěřte. Pokud nejste Kilian Jornet, tak dolů půjdete opravdu pomalu velmi opatrně. Na značení zapomeňte. Ofline mapy vám ukáží, kudy se má jít, ale o cestu v pravém slova smyslu se nejedná.

Rifugio Pradidali
Foto: : OF Projects De Pellegrin
Nejdříve určitě skoro hodinu jsme sestupovali mixem štěrku a sněhu a následně také tak dlouho jsme hledali cestu dolů mezi velkými kameny. Cesta je to nekonečná, musíte dávat pozor kam šlapete, ale nakonec vše zlé skončí a vy slezete skoro dolů, tušíte, že chata je už kousek před vámi, a navíc se k vám připojí cesta ze sedla Pradidali. A už se půjde výrazně lehčeji. Až nakonec unavení a šťastní dorazíte na chatu Pradidali a můžete se odměnit vším, čím chcete. Třeba skvělým vínem, a můžete se těšit na úžasnou tříchodovou večeři. Máte za sebou nějakých 600 výškových metrů nahoru a sestoupený více než kilometr.
Rifugio Giovanni Pedrotti (Rosetta) – leží na horské plošině Rosetta ve výšce 2 581 m. Vznikla už v roce 1889 a poskytuje základní ubytování (společné ložnice), jídlo a autentickou horskou atmosféru. Rifugio Pradidali – nachází se v údolí Pradidali ve výšce 2 278 m. Otevřená od roku 1896, slouží jako výchozí bod pro výstupy na okolní vrcholy a je dobře dostupná ze San Martino či Val Canali. |
Cesta z Rifugio Rosetta (2 581 m) do Rifugio Pradidali (2 278 m) je jednou z nejklasičtějších a nejkrásnějších vysokohorských tras v masivu Pale di San Martino. Tato túra spojuje dvě důležité horské chaty v rámci Palaronda Treku a nabízí kombinaci monumentální horské scenérie, skalních průsmyků a dechberoucích výhledů.

Foto: Klára Křížová
Můžete se těšit na další část našeho cestopisu, rádi vám popíšeme náš krásný trek. Více najdete na palarondatrek.com
Články z naší cesty Palarodna trek: |
Naše články se zajímavými treky a místy v Trentinu:
Související články