Hlen – ten nechtěný společník při nachlazení – může skrývat bohaté diagnostické informace. Vědci zkoumají jeho složení, mikrobiom a přítomné proteiny, aby odhalili nemoci jako astma, CHOPN, chronické záněty i rakovinu dýchacích cest. Budoucnost lékařství možná začne právě nosní tekutinou.
Ve starověkém Řecku se věřilo, že hlen je jednou ze čtyř tělesných tekutin zodpovědných za rovnováhu lidskéhozdraví a osobnosti. Lékař Hippokrates vytvořil teorii, podle níž hlen, krev, žlutá žluč a černá žluč byly čtyři tzv. „šťávy“. Rovnováha těchto látek v těle člověka určovala jeho temperament. Nadbytek některé z nich ale mohl způsobit nemoc.
Například se věřilo, že hlen se tvoří v mozku a plicích a v chladném a vlhkém období se může nadměrně množit a způsobit dokonce epilepsii. Člověk s flegmatickou povahou by měl chladnou a odtažitou povahu.
Dnes už samozřejmě víme, že hlen neovlivňuje osobnost člověka ani nezpůsobuje nemoci; spíše nás pomáhá před nemocemi chránit. A přestože nikdo nemá rád, když mu teče z nosu nebo když při kýchnutí roznáší po místnosti bacily, je hlen v našich nosních dírkách nepochybně jedním ze zázraků lidského těla. Chrání nás před vetřelci a má jedinečné složení, které může odhalit hluboké informace o tom, co se v nás děje.
Vědci nyní doufají, že se jim podaří zdokonalit schopnost diagnostiky na základě hlenu a lépe léčit vše od covidu-19 až po chronická plicní onemocnění. Tato hlenovitá látka chrání vnitřní stranu nosu, zvlhčuje nosní průduchy a zachycuje bakterie, viry, pyly, nečistoty, prach a znečištění, které se snaží dostat do našeho těla dýchacími cestami.
Hlen jako bariéra mezi vnějším a vnitřním světem
Tělo dospělého člověka vyprodukuje denně více než 100 mililitrů hlenu, ale děti mají tendenci mít rýmu mnohem častěji než dospělí, protože jejich tělo se poprvé učí vyrovnat se s vystavením všem molekulám světa, říká Daniela Ferreira, profesorka respiračních infekcí a vakcinologie na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii.
Zdroj: Youtube.com
Barva a konzistence našeho hlenu nám na první pohled může pomoci částečně pochopit, co se děje: hlen může být jako vizuální teploměr. Řídký čirý hlen naznačuje, že tělo pravděpodobně vylučuje něco, co dráždí dutiny, například pyl nebo prach. Bílý hlen znamená, že se do těla mohl dostat virus, protože bílou barvu mají na svědomí bílé krvinky, které bojují s vetřelci. Když hlen zhoustne a má žlutozelenou barvu, jedná se jednoduše o hromadu odumřelých bílých krvinek, které se nahromadily ve velkém množství a byly evakuovány. Pokud je hlen načervenalý nebo narůžovělý, může v něm být trochu krve: možná jste příliš smrkali a podráždili si nos uvnitř. Pohled na hlen je však pouze prvním krokem.
Zatímco střevní mikrobiom (ekosystém bakterií, virů, hub a dalších mikroorganismů, které obývají naše tělo) je dobře známý, vědci se domnívají, že stejně důležitý je i mikrobiom našeho hlenu. Každý člověk má jedinečný nosní mikrobiom. Ten je ovlivněn pohlavím, věkem, lokalitou, stravou a dokonce i tím, zda vapujete.
Složení mikrobiomu nám pomáhá bránit se proti vetřelcům a některé z těchto interakcí jsou nenápadné. Výzkum z roku 2024 například zjistil, že to, zda potenciálně škodlivé bakterie, jako je stafylokok, mohou v nose přežít a infikovat člověka a způsobit mu horečku a hnisavé vřídky, závisí na tom, jak se bakterie v nosním mikrobiomu připojí k železu. Ferreira se snaží zjistit, jak přesně vypadá zdravý nosní mikrobiom, aby mohl být začleněn do každodenního nosního spreje pro zlepšení zdraví hlenu, podobně jako se užívají probiotika pro zdraví střev.
„Představte si, že bychom dokázali změnit to, co máme v nose, pomocí spousty prospěšných druhů, které tam zůstávají a kolonizují, čímž brání těm špatným, aby se dostaly dovnitř a způsobily nám nemoc,“ říká Ferreira.
Ferreiřini kolegové vybrali bakterie, které podle nich tvoří dokonalý nosní mikrobiom, a testují je, aby zjistili, zda tyto mikroorganismy mohou ovládat dýchací cesty lidí a vydržet dostatečně dlouho, aby ovlivnily a zlepšily jejich zdraví.
Reakce těla na vakcínu se mění podle mikrobiomu
Studie o vakcíně covid-19 například naznačují, že ovlivnila mikrobiom sliznice, což následně ovlivnilo účinnost vakcíny.
„Vakcíny proti covidu-19 skvěle zabránily tomu, abychom onemocněli, ale virus jsme přesto přenášeli,“ říká Ferreira.
Zatímco práce Ferreiry na určení přesného vzorce pro dokonalý mikrobiom nosních sliznic může trvat několik let, ve Švédsku mají vědci náskok v transplantaci sliznic ze zdravých lidí lidem s chronickou nosní kongescí a sennou rýmou, což jsou běžné příznaky rinosinusitidy.
Vědci požádali 22 dospělých, aby si každý den po dobu pěti dnů vstřikovali do nosu smrky od zdravých přátel a partnerů. Zjistili, že příznaky, jako je například kašel a bolest v obličeji, se nejméně u 16 pacientů snížily o téměř 40 % po dobu až tří měsíců.
„Byla to pro nás skvělá zpráva a nikdo nezaznamenal žádné negativní vedlejší účinky,“ říká Anders Martensson, konzultant v oboru otolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ve švédské nemocnici Helsingborg, který studii vedl. Dodává, že tyto pokusy byly inspirovány prací provedenou v jiných laboratořích na střevních mikrobiomech s transplantací stolice.
Tento první pilotní program však neshromáždil mnoho údajů o tom, jak se změnil mikrobiom hlenu těchto lidí a co se stalo s konkrétními bakteriemi v jejich nose – zda se zvýšil, snížil atd. Proto se připravuje další větší a přesnější studie.
Hlen totiž může být velkou překážkou chronických onemocnění nosu a plic. Jennifer Mulliganová, otolaryngoložka z Floridské univerzity, používá hlen ke studiu lidí s chronickou rinosinusitidou a nosními polypy, což je onemocnění, které postihuje 5-12 % světové populace.
Na začátku své kariéry musela pacientům s rinosinusitidou chirurgicky odstraňovat nosní tkáň, což však bylo invazivní a omezující. Nyní její výzkum ukázal, že hlen může být přesným indikátorem pro podrobnější zkoumání toho, co se děje uvnitř těla, když se u někoho rozvine rinosinusitida.
„Používáme je k tomu, abychom zjistili, kdo je skutečným viníkem, kdo toto onemocnění skutečně způsobuje,“ říká Mulligan a dodává, že každý pacient má trochu jiný profil toho, co je příčinou jeho rinosinusitidy.
Stejně tak zatímco dřívější léčba se spoléhala hlavně na metodu pokusu a omylu, která se u jednotlivých pacientů značně lišila a někdy stála desítky tisíc dolarů za léčbu trvající měsíce, Mulligan naznačuje, že analýza hlenu může pomoci rychle určit správnou léčbu nebo operaci.
Po celém světě probíhá několik klinických zkoušek techniky Mulliganové.
Začínající podniky v oblasti zdravotnického vzdělávání, jako je Diag-Nose, založený inženýry na Stanfordově univerzitě v USA, vyvíjejí systémy umělé inteligence pro analýzu hlenu a patentují zařízení pro odběr nosních mikrosond.
V roce 2025 uvedly na trh první zařízení pro odběr nosních mikrosamplů schválené FDA (zařízení, které odebírá přesné objemy nosní tekutiny), aby standardizací metod odběru vzorků snížily variabilitu výzkumu.
Zdroj: Youtube.com
„Naučili jsme se toho hodně a nikdy bychom se to nenaučili pouze z tkáňových biopsií. Zcela to změnilo to, co o této nemoci víme, a změní to způsob, jakým budou pacienti v budoucnu diagnostikováni a jak budou léčeni,“ říká Mulliganová.
Mulliganová používá stejné nástroje pro detekci hlenu také ke studiu příčin ztráty čichu.
Její tým již zjistil, že nosní sprej s vitaminem D by mohl pomoci obnovit čich u lidí, kteří o něj přišli v důsledku zánětu způsobeného kouřením.
Podle Mulliganové navíc platí, že co se děje v plicích, děje se i v nose a naopak. Proto lze tyto diagnostické nástroje a terapie využít i u plicních onemocnění.
Nový výzkum naznačuje, že pouhou analýzou množství proteinu IL-26 přítomného v pacientově hlenu mohou lékaři určit, zda je někdo více či méně náchylný k rozvoji chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), což je onemocnění běžné u kuřáků a čtvrtá nejčastější příčina úmrtí na světě. Díky analýze hlenu mohou pacienti získat včasnou diagnózu a rychlou léčbu.
Podobně výzkumné týmy po celém světě vyvíjejí analogické nástroje a metody pro využití hlenu k odhalení astmatu, rakoviny plic, Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy choroby.
Hlen lze také použít k měření expozice záření a několik nedávných studií naznačuje, že viskózní nosní tekutina může přesně určit míru vystavení člověka znečištění, jako jsou těžké kovy a mikročástice v ovzduší.
„Hlen je budoucností personalizované medicíny. V to pevně věřím,“ říká Mulliganová.
Techzpravy.cz
Poudree.cz|
In-lifestyle.cz|
Náš REGION|
FAJNTIP.cz|
Fajnstyl.cz|
kroniQa|
Život cestovatele|
NESPECHEJ.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
Čas pro bydlení|
SvětFormule.cz|