Dalekohled: Brána do vesmíru
Dalekohled byl vynalezen již na počátku 17. století ač je za jeho vynálezce považován Hans Lippershey, byl to až Galileo Galilei, kdo jej zdokonalil.
Tento významný astronom a filosof s ním poprvé pozoroval hory a krátery na Měsíci a zpochybnil geocentrický obraz Země.
O něco později pak Isaac Newton vynalezl zrcadlový dalekohled, jenž výrazně zlepšil jeho kvalitu obrazu. Tento nástroj nejenže položil základy moderní astronomie, ale především prohloubil naše vědomosti o uspořádání vesmíru.
Zdroj obrázku: Pixabay, 2780243
Mikroskop: Odhalení skrytého světa buněk a bakterií
Přesný vynálezce mikroskopu sice není znám, ale je spojován s nizozemskými výrobci brýlí z konce 16. století, jako byl Zachariáš Janssen nebo Hans Lippershey.
Skutečný průlom však přinesl až Antonie van Leeuwenhoek, jenž díky němu objevil mikroskopický svět buněk, bakterií a dalších mikroorganismů.
Tento přístroj otevřel cestu k pochopení infekčních nemocí, vzniku antibiotik i moderní patologii. Bez něj by moderní medicína postrádala mnoho ze svých důležitých objevů.
Zdroj obrázku: iStockphoto, Kkolosov
Počítač: Nová dimenze pro výpočty a simulace
Počítač způsobil revoluci prakticky ve všech vědních oborech – umožnil řešit složité rovnice, analyzovat obrovské množství dat nebo simulovat procesy, které byly dříve nepředstavitelné.
Díky nim nakonec vznikly různé klimatické modely, mapování lidského genomu, ale i experimenty v částicové fyzice.
Vzestup umělé inteligence a strojového učení navíc přinesl ještě výkonnější funkce, jež urychlují výzkumy a umožňují nové metodologie v rozličných vědeckých oblastech, a to od kvantových výpočtů až po bioinformatiku.
Zdroj obrázku: Unsplash+, Igor Saikin
Teploměr: Přesnost měření teploty
Také obyčejný teploměr proměnil medicínu, fyziku i chemii k nepoznání – bez přesného měření teploty by totiž nebylo možné provádět mnohé experimenty.
Ovšem ještě ve starověku se teplota popisovala jen slovy „horko“ či „chlad“. Až na počátku 17. století vznikl první teploměr, jenž umožnil měřit s přesností a porovnávat výsledky.
První modely, takzvané termoskopy, měly sice své nedostatky, přesto však představovaly obrovský krok vpřed. Významným milníkem se pak stal uzavřený typ naplněný lihem, později se začala používat rtuť a s nimi i jednotné stupnice.
Zdroj obrázku: Unsplash+, Matteo Fusco
Rentgenový přístroj a krystalografie: Náhled do nitra těla
Objev rentgenového záření Wilhelmem Röntgenem v roce 1895 měl zásadní dopad jak na medicínu, tak na průmysl.
Rentgenové přístroje se díky možnosti nahlédnout do nitra těla bez skalpelu staly základem lékařské diagnostiky, ale také přispěly ke kontrole kvality v průmyslových odvětvích.
Ještě zásadnější pro vědu byla rentgenová krystalografie – metoda, jež odhalila dvojitou šroubovicovou strukturu DNA, což je klíčový okamžik v historii genetiky. Tento nástroj sehrál významnou roli i ve vývoji léčiv.
Zdroj obrázku: Creative commons, CC-BY-SA, BrokenSphere
Detektor záření: Pomocník s měřením radioaktivity
Detektory záření se zrodily z potřeby porozumět radioaktivitě, jejich použití tak bylo důležité zejména v jaderné fyzice, kde pomohlo vědcům studovat atomová jádra a interakce částic.
Zároveň se staly klíčovými v praxi – od lékařských vyšetření (PET) přes ochranu veřejnosti v blízkosti jaderných elektráren až po kontrolu radioaktivních materiálů.
Zdroj obrázku: Pixabay, RJA1988
Chromatograf: Zpřesnění chemické analýzy a forenzní vědy
Chromatograf způsobil revoluci ve studiu chemických směsí tím, že umožnil vědcům separovat, identifikovat a analyzovat jejich složky.
Chromatografie, kterou poprvé vyvinul na počátku 20. století Michail Cvět, byla původně používána pro analýzu rostlinných pigmentů, brzy se však stala nezastupitelnou metodou pro farmaceutický výzkum, kontrolu potravin, testování vody či forenzní analýzu, neboť pomáhá rozpoznat a kvantifikovat i stopová množství látek.
Zdroj obrázku: Flickr, Kitmondo.com
PCR přístroj: Přínos pro medicínu i molekulární biologii
PCR přístroj, neboli termocykler, způsobil převrat v molekulární biologii. Umožňuje totiž replikovat malé vzorky DNA, a to milionkrát.
Díky tomu je možné identifikovat pachatele z jediné buňky, určovat infekce nebo analyzovat geny rostlin a živočichů – stal se tedy nezbytným nejen pro genetický výzkum, ale i vyšetřování na místě činu či diagnostickou medicínu.
PCR přístroje sehrály klíčovou roli i při testování na COVID-19.
Zdroj obrázku: Flickr, IITA Image Library
Zdroje článku: en.wikipedia.org, rarest.org, www.worldhistory.org, www.scienceequip.com.au, www.storicko.cz
Storicko.cz
adbz.cz|
Proboha!|
VědaŽivě.cz|
SportDeník|
Fajnstyl.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|
JakZdravě.cz|
Chalupáři-Zahrádkáři|
Náš REGION|