Děti čekají dva měsíce prázdnin. Mají si je užít celé bez učení, nebo bychom neměli zapomínat na pravidelné opakovací cvičení, aby svých nabytých vědomostí přes léto nepozbyly?
Prázdniny jsou časem, kdy si mají děti opravdu odpočinout. Tak jako si dospělí berou dovolenou, aby si oddechli od práce, i děti si potřebují odpočinout od školních povinností.
To ale neznamená úplně vypnout mozek. Naopak! Prázdniny jsou skvělá příležitost, jak dětem ukázat, že to, co se naučily ve škole, má smysl – a že své znalosti mohou využívat v běžném životě.
Zrovna na 1. stupni je moc důležité, aby děti vnímaly vzdělávání jako něco přirozeného, jako součást života.
Skvělé jsou také hravé aktivity, které rozvíjí spolupráci obou mozkových hemisfér.
Foto: Shutterstock
Proč je důležité, aby si děti od školy odpočinuly?
Dětský mozek i tělo pracují během školního roku naplno. Vstřebávání informací, dodržování režimu, soustředění… to vše je náročné a bez odpočinku to prostě nejde. Děti potřebují čas na regeneraci, stejně jako my dospělí.
Odpočinek pomáhá mozku zpracovat a upevnit to, co se dítě naučilo.
Změna prostředí, rytmu a náplně dne navíc zvyšuje kreativitu a motivaci. Děti jsou pak veselejší, uvolněnější, a díky tomu pak mnohem připravenější se od září učit dál.
A ještě bych zmínila pohyb – ten je naprosto zásadní. Při pohybu se nejen rozvíjí motorika a koordinace, ale také dochází k lepšímu propojení mozkových hemisfér, což pozitivně ovlivňuje nejen tělo, ale i učení.
Děti prostě potřebují volnost, hru, smích, běhání v trávě a čas bez sloupečků příkladů.
Jak tedy jinak trénovat školní dovednosti a děti vzdělávat i o prázdninách?
Přirozeně, hravě, nenápadně. Děti se totiž nejvíc učí ve chvílích, kdy to ani nevnímají jako učení.
Například: čtení popisků v ZOO – zvíře, jeho výskyt, potrava… a hned tu máme prvouku i čtení. Můžeme navázat: „Tygr denně sní 5 kg masa, kolik je to za týden?“ – a máme tu logickou úlohu.
Při nákupu zmrzliny může dítě spočítat, kolik zaplatíte, když si dá celá rodina. Kolik zbyde z dvoustovky a podobně.
Takových příležitostí je všude plno. A právě proto ráda doporučuji prázdninový deník – kde se tohle všechno dá nejen zachytit, ale i dál rozvíjet.
Pokud máte obavy, že dítě potřebuje opakovat násobilku nebo vyjmenovaná slova, aby to všechno do září nezapomnělo, tak i to se dá udělat hravou a zábavnou formou.
Mgr. Jaromíra Bednářová
Foto: Se souhlasem Jaromíry Bednářové
Například násobilku můžeme procvičit takto:
Připravíte si kartičky – na jednu napíšete příklad (např. 3×4), na druhou výsledek (12) a hrajte jako pexeso.
Nebo napište výsledky násobilky na papírky a rozmístěte je po místnosti. Řekněte dítěti příklad (např. 5×6) a jeho úkolem je co nejrychleji najít správný výsledek. Varianta venku: čísla napište křídou na chodník a dítě skáče na správný výsledek.
Vyjmenovaná slova třeba takhle:
Vymýšlejte příběhy: Vyberte si skupinu nějakých vyjmenovaných slov a každý musí vymyslet krátký příběh, kde všechna slova použije. Čím bláznivější příběh, tím lepší! Například: „Byl jeden byt, kde bydlel obyvatel, který ve svém bydlišti choval býka. Jeho milovaný býček měl rád bylinkový čaj…“ Když se zapojí i rodiče, prarodiče a každý pak čte svůj příběh, je to pro děti daleko lákavější forma, než doplňování I/Y ve cvičení.
Zmínila jste prázdninový deník – co by v něm mohlo být?
Prázdninový deník může být pokladnicí vzpomínek i tréninkem školních dovedností v jednom. Přitom stačí jakýkoliv obyčejný sešit.
Děti si mohou zapisovat své zážitky – co viděly, kde byly, co je zaujalo. Ale nemusí psát každý den dlouhé slohy. Klidně jen pár vět a párkrát za týden. Můžou lepit vstupenky, kreslit obrázky, lisovat květiny, přidat fotku nebo mapku výletu.
Není důležité, jestli píšou psacím nebo tiskacím – důležité je, že tvoří. Ale určitě doporučuji opravovat chyby, aby si je dítě nefixovalo. Samozřejmě opravujeme jen to, co děti mají probráno a bez nátlaku – stačí si text spolu přečíst a upozornit dítě, že tam má například 2 chyby. Je fajn, když se dítě snaží chybu najít a opravit samo. Pokud chybu nevidí, proberte to spolu. Důležité je, aby se dítě nebálo, není to přece diktát na známky. Navíc oprava chyby nás učí nechybovat příště.
Deník propojuje i matematiku a finanční gramotnost (počítání kilometrů, výdajů…), prvouku (popisy zvířat, rostlin…), vlastivědu (co jsme na hradě zjistili o jeho bývalých obyvatelích, orientace v mapě…).
Prázdninový deník krásně rozvíjí myšlení a fantazii. A hlavně – za pár let se nad ním bude celá rodina usmívat a vzpomínat.
Foto: Shutterstock
A co čtení? Neměly by děti, zvláště ty menší, o prázdninách alespoň pravidelně číst?
Ano, čtení je určitě dovednost, která si zaslouží pravidelné „protáhnutí“. Je fajn opět vycházet z běžných situací - menu v restauraci, popisky v muzeu nebo ZOO. A úplně nejkrásnější jsou společné večerní chvilky s knížkou – můžete si číst vedle sebe každý svou, nebo čtete jednu společně a prožíváte příběh spolu. Klidně sáhněme po komiksu, encyklopedii, knize plné obrázků – hlavně ať kniha dítě zaujme.
Tyto pravidelné večerní chvilky krásně podporují lásku ke čtení.
Kdy je vhodné zase najet na takzvaný školní režim před koncem prázdnin? A jak na to?
Nechala bych to hezky až na poslední týden prázdnin. Do té doby ať si děti volně běhají, spí do devíti a užívají si volnost, kterou školní rok nedovoluje.
Jak se na režim pak ladit?
Společně si projděte aktovku – co zůstalo z loňska, co se musí koupit. Zajděte spolu pro nové sešity, pastelky, obaly – děti si vyberou to, co se jim líbí, a hned se začnou na školu trochu těšit.
Udělejte si „odpočítávání do školy“ – třeba malý kalendář, kam si děti každý den zaznačí, co ještě podnikly.
Ptejte se dětí, na co se těší, nebo jim povykládejte, co jste ve škole měli rádi vy (i kdyby to měl být jen tělocvik a svačinová přestávka).
Takové kroky pomohou dětem přepnout do „školního módu“ nenásilně a s dobrou náladou. A o to nám jde přece nejvíc.
| Mgr. Jaromíra Bednářová absolvovala Ostravskou univerzitu v oboru Učitelství na 1. st. ZŠ. Má za sebou 23 let pedagogické praxe coby učitelka na 1. stupni základní školy a 11 let zkušeností s vedením kurzů pro předškoláky. Je autorkou projektu Škola zvesela, který již 10 let pomáhá rodičům přežít školní docházku svých dětí a nezbláznit se. Pořádá workshopy, semináře, webináře a online kurzy pro děti, rodiče a pedagogy. Každý rok absolvuje zajímavé webináře a semináře pro svůj další osobní rozvoj v pedagogickém směru. Zúčastnila se i bloku seminářů na téma Montessori pedagogiky i Hejného metody. Úspěšně působí také na sociálních sítích, kde má přes 100 tisíc sledujících. |
Zdroj informací: autorský rozhovor
Související články
Žena-in.cz
NESPECHEJ.cz|
Borovan.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|