Bílkoviny hrají v lidském těle obrovskou roli a po vodě jsou jeho druhou nejdůležitější složkou. Rozhodně se nestarají jen o růst svalů, jsou základem pro správné fungování celého organismu. Jsou stavební složkou buněk a tkání, tvoří a obnovují životně důležité hormony (inzulin, adrenalin a tyroxin), které regulují naši váhu, sexuální aktivitu a celkový metabolismus. Kromě toho dokáží být zdrojem tepla a energie při nedostatku sacharidů. Když se jich tělu nedostává, je to vážný problém, který se projeví celou řadou neduhů.
Ztráta svalové hmoty – pokud se tělu nedostává bílkovin, začne brát životně důležité aminokyseliny ze stávající svalové hmoty, které tak postupně.
Oslabená imunita – při nedostatku bílkovin si tělo nedokáže vytvářet tolik protilátek, které aktivují bílé krvinky k boji proti virům, bakteriím nebo toxinům. Výsledkem je zvýšená nemocnost a náchylnost k infekcím.
Zpomalené hojení ran – za rychlou a kvalitní regeneraci a hojení tkání vděčíme bílkovinám. Je-li jich v těle nedostatek, odrazí se to i obnově pokožky.
Zhoršený stav pokožky, vlasů i nehtů – pokud jim nedodáme dostatek proteinů (elastinu, kolagenu a keratinu), které si tělo samo vyrobit nedokáže, projeví se to lámáním a třepením vlasů i nehtů, suchou pokožkou nebo řídnoucí kšticí. Neblahým znamením jsou i hluboké rýhy na nehtech.
Otoky – nejčastěji se objevují na nohou, chodidlech, rukou a v oblasti břicha. Tělu totiž může chybět bílkoviny cirkulující v krvi, které se starají, aby se v těle nezadržovalo příliš mnoho vody.
Únava a slabost – bílkoviny jsou důležité nejen pro růst svalů, ale také pro jejich správnou funkci. Zároveň ovlivňují tvorbu energie. Jestliže tedy tělu chybí, odrazí se to na naší snížené výkonnosti.
Změny nálad – proteiny mají vliv i na naši psychiku. Jejich nedostatek se může projevit v náladovosti, podrážděnosti, sklonu k úzkostem a může vyústit až v depresi. Jen kvůli nízké hladině dopaminu a serotoninu, které tělo nemůže v dostatečné míře tvořit.
Věčný hlad a chuť na sladké – pokud našemu tělu chybí bílkoviny, dá vám to vědět častým pocitem hladu a touhy po rychlých cukrech – sladkostech. Dostatek bílkovin vás naopak dokáže zasytit na delší dobu, takže vás nebude „honit mlsná“.
Větší kazivost zubů – dlouhodobější nedostatek bílkovin veden k nedostatku vápníku a železa, což má za následek nejen zhoršení stavu chrupu, ale také chudokrevnost a řídnutí kostí.
„Větší nebo dlouhodobý nedostatek bílkovin může způsobit špatnou funkci žláz, ztrátu pohlavního pudu, náchylnost k nákazám, únavu, deprese nebo zdlouhavé hojení ran. U dětí se projevuje zpomaleným růstem a otoky kloubů,“ shrnuje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
Kolik bílkovin denně potřebujeme?
Proteiny by měly představovat minimálně desetinu našeho celkového příjmu energie. U každého je ale denní přísun bílkovin jiný. Záleží na věku, dietě i tělesné zátěži.
Zdravý dospělý člověk by měl každý den sníst 0,8 až 1,2 g bílkovin na jeden kilogram ideální tělesné hmotnosti.
Kdo hubne, měl by příjem bílkovin zvýšit minimálně na 1,5 g bílkovin na jeden kilogram ideální tělesné hmotnosti.
Sportujete a chcete nabrat svaly? Pak by se váš příjem bílkovin měl pohybovat v rozmezí 1,4 až 2,2 g bílkovin na jeden kilogram ideální tělesné hmotnosti.
Tady je ale lépe nechat si poradit od nutričních poradců, protože nadbytek proteinů vám může i uškodit. Kromě toho, že působí negativně na játra nebo ledviny, může způsobit dnu nebo rakovinu tlustého střeva.
Kde bílkoviny hledat?
Ideálním zdrojem bílkovin jsou:
- Libové maso
- Vejce
- Mléko a mléčné výrobky
- Luštěniny
- Obiloviny
- Ořechy a semínka
Zdroj informací: WebMD, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, STOB klub, GymBeam
Související články