Když přijdete do obchodu nebo na e-shop, málokdy uvidíte jen jednu cenu. Výrobci a prodejci často nabídnou tři varianty – levnou, drahou a jednu uprostřed. Zákazník má pocit, že si vybírá svobodně. Ve skutečnosti jde o promyšlený trik. Firmy totiž vědí, že většina lidí sáhne po prostřední variantě. Tento jev se nazývá efekt kompromisu a patří mezi nejčastější postupy v cenotvorbě.
Efekt zlatého středu
Lidé neradi volí extrémy. Nejlevnější možnost vyvolává obavy z nízké kvality, nejdražší působí zbytečně luxusně. A tak se jako nejrozumnější volba jeví prostřední varianta. Firmy toho využívají. Prodejci chtějí prodat konkrétní variantu. Proto ji dají mezi levnější a dražší, aby působila jako „nejlepší volba“. Lidé často působí, že se rozhodují racionálně, ale ve skutečnosti je vede hlavně pocit a okolnosti. Cena není jen číslo. Je to signál, který v kombinaci s ostatními možnostmi ovlivňuje naše chování.
Příklady z praxe
Nejviditelnější je to v gastronomii. Kavárny nabízejí kávu ve třech velikostech – malou, střední a velkou. Ačkoli by mnoha lidem stačila malá, většina si koupí střední. Malá působí „šetřivě“, velká zbytečně, střední je kompromis. Podobně fungují i předplatné služeb. Základní tarif bývá levný, ale omezený. Nejvyšší je drahý a nabízí funkce, které většina lidí nepotřebuje. Střední varianta pak získá nejvíce zákazníků.
Stejný princip využívají operátoři u mobilních tarifů. Základní je příliš slabý, nejvyšší příliš drahý. Střední – tedy cílený – je ten, pro který je nabídka nastavena.
Další cenové triky
Efekt kompromisu je jen začátek. Moderní cenotvorba využívá celou řadu dalších technik, které byly potvrzeny výzkumy.
- Čísla končící na 9 nebo 7: Cena 499 Kč působí levněji než 500 Kč. Mozek se totiž zakotví na první číslici a zbytek vnímá méně. Tento „left-digit effect“ je natolik silný, že rozdíl jedné koruny může vyvolat pocit rozdílu desítek.
- Použití slov jako „jen“ nebo „pouze“: Označení „jen 99 Kč“ snižuje psychologickou bolest z placení. Výzkumy ukázaly, že zákazníci vnímají cenu jako menší, pokud je doplněna malými slovy naznačujícími nízkost.
- Vizuální manipulace: Sleva působí výraznější, pokud je nová cena napsaná červeně nebo větším písmem. I když jde o drobný rozdíl, vizuální kontrast dává pocit velkého ušetření.
- Členění ceny: Platit 1 200 Kč ročně může někomu na první pohled působit draze. Pokud by však byla cena vyjádřena v měsíčním pojetí, stokoruna měsíčně už může znít přijatelně. Přepočet na menší jednotky dělá cenu stravitelnější a zvyšuje ochotu zaplatit.
- Efekt návnady: Firmy někdy přidají do nabídky možnost, kterou nikdo nechce. Slouží jen k tomu, aby jiná varianta vypadala výhodně. Často se s tím můžete setkat například v rámci předplatného: online verze stojí 100 Kč, tištěná 200 Kč a balíček online společně s tištěnou verzí 200 Kč. Balíček potom působí jako nejvýhodnější nabídka.
Cena a důvěra
Ne všichni podnikatelé se ale chtějí spoléhat na psychologické triky. Někteří vědomě volí celé částky, například 100 Kč místo 99 Kč, aby nevypadali, že zákazníka klamou. Argumentují tím, že férovost a důvěra jsou pro dlouhodobý vztah se zákazníky důležitější než okamžitý nárůst prodeje. Tato strategie není tak častá, ale ukazuje, že i při cenotvorbě lze volit mezi krátkodobým ziskem a dlouhodobou důvěryhodností.
Jak se bránit
Spotřebitelé mají několik cest, jak tyto taktiky rozpoznat.
- Všímejte si, zda nabídka obsahuje tři varianty. Je velmi pravděpodobné, že prostřední je cílená volba.
- Přepočítejte si cenu sami. Pokud vám firma nabízí roční předplatné za 1 200 Kč a prezentuje to jako „jen 100 Kč měsíčně“, zeptejte se sami sebe, zda roční závazek skutečně potřebujete.
- Zkoumejte konkurenci. To, co jedna značka označí jako základní balíček, může jinde být standardem.
Firmy mají k dispozici široký arzenál psychologických triků, jak ovlivnit naše vnímání ceny. Efekt kompromisu, ceny končící na 9, vizuální manipulace i rozdělení ceny na menší částky – to všechno jsou nástroje, jak nás přimět zaplatit víc. To ale neznamená, že se musíme nechat nachytat. Pokud víme, jak tyto taktiky fungují, můžeme se rozhodovat vědomě a platit skutečně jen za to, co opravdu chceme a potřebujeme.
Zdroje: Research Gate, Science Direct