Agentura Ipsos ve spolupráci s platformami Nesnězeno a Munch na jaře letošního roku realizovala průzkum týkající se plýtvání potravinami. Dotazování proběhlo online na vzorku celkem 2146 respondentů, reprezentujících českou a slovenskou populaci ve věku 18 až 65 let. Cílem šetření bylo zmapovat chování českých a slovenských domácností v oblasti plýtvání potravinami od frekvence vyhazování přes finanční dopady až po důvody, proč jídlo končí v odpadkovém koši.
Kdo plýtvá nejvíc?
Průzkum ukazuje, že Slováci vyhazují jídlo častěji než Češi. Denní či vícenásobné týdenní plýtvání přiznalo 16 % Slováků, zatímco v Česku jen 12 %. Ročně tak Slováci přijdou v průměru o 5 030 Kč na osobu, Češi pak o 4 636 Kč. Nejvyšší finanční ztráty mají v Česku lidé ve věku 36–44 let (6 071 Kč ročně), na Slovensku je to skupina 27–35 let s průměrnou ztrátou 5 879 Kč. Z hlediska frekvence plýtvání jsou nejvíce zasaženy mladší generace.
Zajímavé je, že právě mladí lidé bývají považováni za hlavní zastánce udržitelnosti. Podle průzkumu Eurobarometer Youth Survey 2024 je pro ně životní prostředí a klimatická změna druhou největší prioritou, kterou by měla EU řešit. Až 72 % mladých také tvrdí, že je jejich vzdělání připravilo na péči o planetu. Přesto však generace 18–35 let vyhazuje potraviny téměř dvakrát častěji než starší lidé – alespoň jednou týdně jídlo vyhodí 49 % mladých Slováků a 47 % mladých Čechů, zatímco u generace 54–65 let je to jen 20 % Slováků a 16 % Čechů.

Foto: Shutterstock
A kde jsou příčiny?
Hlavní příčinou je nedostatečné plánování nákupů. Zkažené potraviny jako nejčastější důvod vyhazování uvádí 51 % Slováků a 62 % Čechů. Na druhém místě jsou potraviny po datu spotřeby (40 % Slováků, 33 % Čechů) a přebytek z příliš velkých nákupů přiznalo 26 % respondentů v obou zemích.
„Jídlo se u nás vyhazuje často úplně zbytečně. Stačí trochu plánovat, méně impulzivně nakupovat a využívat i zbytky. Nejčastěji podle průzkumu plýtvají mladí lidé, důvodem bývá i single život, kdy člověk zkrátka občas nakoupí více, než je schopen sám spotřebovat. A není to o nedostatku dobré vůle, ale spíš o tempu života, plánování a různých rutinách, kterým se těžko odvyká,“ vysvětluje Jakub Henni, zakladatel a CEO platformy Nesnězeno.
Jak plýtvání omezit?
Dodává také, že existují jednoduché způsoby, jak plýtvání omezit: „Naštěstí dnes existují cesty, jak plýtvání omezit, aniž by to znamenalo snížení komfortu. Právě o to se s Munch a Nesnězeno snažíme alespoň u restaurací a obchodů. Chceme nabídnout dostupná a chytrá řešení, která šetří peníze i planetu.“ Platformy Munch a Nesnězeno propojují zákazníky s restauracemi, pekárnami, obchody či hotely a umožňují zachránit kvalitní, ale neprodané potraviny za zvýhodněnou cenu – jídlo, které by jinak skončilo v koši.

Zdroj: Ipsos, Nesnězeno a Munch
Plýtvání jídlem je pro většinu Čechů závažný problém
Kontext do problematiky přináší i nedávný průzkum STEM/MARK pro Ministerstvo zemědělství, podle kterého považují plýtvání jídlem za závažný problém téměř tři čtvrtiny Čechů. Přesto ale část společnosti zůstává skeptická k možnostem, jak situaci zlepšit. Například 16 % lidí uvedlo, že problém nelze vyřešit, a další čtvrtina ho považuje za „nafouknutý“. Ročně se v Česku podle Ministerstva zemědělství vyhodí 420 000 tun jídla.

Foto: Shutterstock
Zdroje: průzkum agentury Ipsos pro platformy Nesnězeno a Munch, Eurobarometer Youth Survey 2024, Jakub Henni, průzkum STEM/MARK pro Ministerstvo zemědělství
Související články