Neandrtálci nežili v jeskyních a zřejmě ani ne ve starší době kamenné

| 4 min

Sdílet

Je vědecky potvrzeno, že neandrtálci byli zcela jednoduše lépe přizpůsobeni chladným arktickým poměrům než „moderní“ lidé. Speciálním zkoumáním proporcí lidského těla dospěli vědci dokonce k závěru, že těla neandrtálců svědčí o hyperpolární adaptaci.

Neandrtálci nežili v jeskyních a zřejmě ani ne ve starší době kamenné

Zdroj: Viktor Osipenko / Shutterstock

Letos vám nadělíme víc než Ježíšek!

Hrajte s námi o předplatné HBO, knížky i další ceny každý týden, ale hlavně o velkou vánoční výhru 15. prosince - 300.000 Kč.

Vše o soutěži Pravidla soutěže

Neandrtálci nežili v jeskyních, ačkoliv například v kasové jeskyni u Euskirchenu v Německu byla asi v jednom výklenku stěny jeskyně zabudována chýše. V chýši nebo před ní měli obyvatelé ohniště, z něhož byly nalezeny zbytky popela. Na volném prostranství stavěli neandrtálci chýše nebo stany ze dřeva, velkých kostí a kůží, popisuje Hans-Joachim Zillmer ve své kontroverzní knize Evoluce –⁠ podvod století. Neandrtálci a další podvrhy lidských dějin. Potlačovaná fakta. Zakázané důkazy.

Video k článku ZDE

Hans-Joachim Zillmer, původně stavební inženýr dychtící po poznatcích o vývoji vesmíru, Země a všeho tvorstva, potřeboval všechno vidět na vlastní oči. Po vykopávkách v Paluxy River v Texasu zjistit, že vědecké poznatky jsou v mnoha případech rozporné a začal tyto rozpory shromažďovat. Již v jeho starší knize Darwinuv omyl autor dokazoval, že žádná evoluce neproběhla a časová údobí s touto teorií spjatá jsou pojatá naprosto chybně. Od roku 1998, kdy knihu napsal, se již několik jeho předpovědí splnilo. Nově prováděné určování stáří v roce 2004 rovněž potvrdilo, že většina lebek neandrtálců řazených do starší doby kamenné je mladší až o 28 000 let, než se dosud předpokládalo…

Mohlo by vás zajímat: Neandrtálci jsou variantou moderního člověka, ne samostatný druh, dokazuje tělesná podoba s arktickými indiány

Staré (nebo mladší?) chýše z kůží a kostí

V Rusku a na Ukrajině byly nalezeny pozoruhodné stopy po neandertálských chýších, jež byly budovány ze zvířecích kůží na kostře z větví a mamutích kostí. Zvenčí byly obloženy masivními mamutími kostmi a kly.

Zdejší kraj tvořila úrodná step, jež byla v 5. až 3. tisíciletí př. n. l. též domovem předskytské kultury kurhanů (kurgan/kurhan je turecký a ruský výraz pro hrobní mohylu). To je období, kam nové datování klade kosti raně moderního člověka kultury aurignacienu ([óriňasien] je první jasně mladopaleolitická kultura, jejímž nositelem je již homo sapiens. Spadá do starší fáze mladého paleolitu a je datován přibližně do období před 28 až 38 tisíci let – pozn. aut.).

Mohlo by vás zajímat: Výzkum kostí neandrtálců prokázal, že se živili mršinami, kočovali a nevymřeli, pouze odešli za zvěří kvůli klimatické změně

Například hrob z polské Nowoiolky, kde byla nalezena kostra podobná neandertálské vedle řetízkové zbroje a několika železných hrotů k oštěpům. Srovnání této kostry s kostrami kultury kurhanů je zajímavé už z geografických důvodů, neboť do domovských krajů kurhanského respektive skytského lidu byli ještě před jeho vznikem zatlačeni neandrtálci a raně moderní lidé (aurignacien) z ledového severu. V ruské tundře, například v obci Puškari, byly nalezeny chýše, jež se podobají příbytkům neandrtálců, byly však přisouzeny moderním lidem z mladší doby kamenné.

Datování podle zvířat

Také antilopa sajga, která se za posledního (údajně) chladného období vyskytovala celoplošně v savaně porostlé stromy sahající v Eurasii od jižní Francie po Beringovu úžinu, žije ještě dnes v téže oblasti, kam se stáhli někdejší „lidé doby kamenné“, tedy v oblasti Černého a Kaspického moře, zatímco mamuti, sloni, hyeny a nosorožci také žijící v Eurasii vymřeli. V domnělém chladném období žili v Evropě i lvi, jak dokládají údajně 32 000 let staré kresby raně moderního člověka v Chauvetově jeskyni ve Francii.

Mohlo by vás zajímat: Američanka našla v kusu uhlí zlatý řetízek. Žila v době dinosaurů kultura, která dovedla zpracovávat zlato?

Mrazuvzdorní neandrtálci i Mongolové

Při srovnání neandrtálců s příslušníky stepních národů v oblasti Černého a Kaspického moře upoutá pozornost fakt, že tvář a tělo Mongolů jsou stavěny tak, že nabízejí ochranu před extrémním chladem. Tělo i obličej jsou maximálně zaoblené. Povrch těla je v poměru k objemu menší, aby se snížily tepelné ztráty. Nos je kvůli nebezpečí omrzlin malý, stejně tak nosní dírky. Oči jsou chráněny očními víčky, která jsou skutečnými váčky tuku, a je ponechán jen velmi malý otvor, právě tak, aby ještě umožnil dobré vidění, zároveň však chránil před ledovým větrem sibiřské zimy, píše Zillmer.

Jestliže měl být neandrtálec v porovnání s kromaňonci lépe adaptován na studenější klima, znamená to, že neandrtálci buď vůbec neopouštěli jeskyně, nebo museli neustále nosit oděv, aby se chránili před chladem. Jako surovina pro výrobu oděvů byly rozšířeny zvířecí kůže, které neandrtálci pěstními klíny zbavovali tuku a šlach. Po vysušení se z kůže ušila příslušná část oděvu.

Neandrtálci nežili v jeskyních a zřejmě ani ne ve starší době kamenné

Petra Kvitová znovu září štěstím, s manželem čekají druhé dítě

Rakouský šok: zakladatel SOS dětských vesniček Gmeiner týral a zneužíval malé sirotky

Všech 6 dětí Bolka Polívky drží pospolu, přestože nemají společnou matku. Zdědily po něm nejen vztah k umění

Ukrajinci udeřili obávanou zbraní. Britský "stín" operuje s chirurgickou přesností

Jak šel čas s Hanou Hegerovou: Se zpěvačkou se osud nemazlil! Kvůli Gottovi skončila ve vězení