CENTRUM.CZ > Zvirecizpravy.cz > 10. 12. 2025, 18:36

Myslivci vedou svatou válku proti mývalům. Škodlivost zvířat ale nikdo nedoložil

| 4 min

Sdílet

Nudíte se? Zastřelte si medvídka mývala. Tak by zřejmě zněla legendární hláška z kultovního románu Postřižiny, pokud by ji nenapsal Bohumil Hrabal, ale myslivci. Právě ti totiž rozjeli nelítostný boj proti tomuto drobnému živočichovi, který se rozšířil i do našich krajin, píše v komentáři pro Zvířecí zprávy biolog Evžen Korec.

Myslivci vedou svatou válku proti mývalům. Škodlivost zvířat ale nikdo nedoložil

Zdroj: pexels-pixabay-54602

Myslivci apelují na masivní střílení mývalů severních a používají při tom neférovou hru na city. Argumentují, že mývalové údajně decimují českou přírodu. Co na tom, že se tahle tvrzení nikdy objektivně nepotvrdila.

Boj myslivců o další zajímavou trofej, kterou si mohou pověsit v hájovně na zeď je zatím bohužel velmi efektivní. Stačí se podívat do médií, která jen za letošní rok referují o obrovském množství střílení mývalů z mnoha regionů ČR. Zprávu vždy doprovází i nepodložená varování před mývalem, ze kterého myslivci udělali největší postrach všeho živého.

Tato strašení je přitom nutné odmítnout jako lživá. Neexistuje žádná objektivní vědecká studie o vlivu mývalů severních na českou přírodu. Nevím ani o žádné podobné studii na evropské úrovni. Evropští vědci se doposud věnovali pouze určení původu volně žijících mývalů, k čemuž využili i analýzu jejich DNA.

První studie dopadů mývalů na volnou přírodu a v ní žijící faunu tak teprve probíhá, shodou okolností u nás. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity mají cíl zjistit, jak vážnou hrozbu mýval vlastně vůbec představuje. Výstupem studie, která zkoumá mývalí kolonie v Chropyňském luhu na Kroměřížsku a v Doupovských horách na Karlovarsku, má být i návrh případné regulace mývalů. První závěry očekává vědecký tým teprve v příštím roce.

Přestože vědci vliv mývalů teprve zkoumají, myslivci už mají jasno. Hýbe se to a běhá po lese, proto je to vhodný terč k ukojení krvelačné touhy. Jen proto rozjeli proti mývalům mediální ofenzivu, což jim zatím vychází. V Česku je střílení mývalů legální, mohou se zabíjet po celý rok.

Hlavním argumentem přitom je, že je mýval z nařízení Evropské unie invazivním druhem. Už sám tento cizí výraz vytváří dojem čehosi nebezpečného. Přitom nejde o nic jiného než označení nepůvodního druhu. Tedy takového, který se v evropské, potažmo české přírodě přirozeně nevyskytoval.

Mýval se tady pravděpodobně rozšířil až od 30. let minulého století – nejspíše z německých kožešinových farem. Některé zdroje také dodávají, že ho mohli do volné přírody vypustit sami někteří myslivci, kteří chtěli tímto živočišným druhem rozšířit pestrost svých honiteb. Někteří v tomto směru zmiňují i nacistického říšského maršála Hermanna Göringa, který byl sám vášnivým nimrodem.

Odtud už je to jen kousek k označení malých mývalů jako nacistické šelmy či Göringovy pomsty. Nic nemůže být od pravdy dále.

Místo abychom počkali na relevantní výsledky objektivních vědeckých studií, tupě jsme naskočili na nesmyslná strašení myslivců, jejichž cílem je střílet na všechno, co se v lese jen pohne. Často včetně psů doprovázejících své páníčky.

Zabíjet mývaly je podle mě neomluvitelné barbarství. Vystřelit na toto zvíře může jen naprosto bezcitný člověk, kterému střelná zbraň do rukou nepatří. Osobně si nemyslím, že by mývalové byli nebezpečnější než například kuny. Ve volné přírodě v mnoha evropských zemích žijí už mnoho desítek let a k žádné fatální decimaci živočišné říše nikde nedošlo. Jediný, kdy to bez důkazů tvrdí, jsou myslivci. Rozjeli proti němu svatou válku.

Mývalí populaci jde přitom regulovat i jinak – humánněji. Nikde v civilizovaném světě je jen tak bezdůvodně nestřílí. V západní Evropě tato zvířata většinou odchytávají a umísťují je do záchranných center. Těch je proto v západní Evropě velké množství. Některé stanice pak dokonce umožňují „adopci“ zachráněných mývalů. Ta spočívá v tom, že lidé mohou podpořit jejich chov.

V Česku ale podobné záchranné centrum, které by dokázalo pojmout i stovku mývalů, neexistuje. Povolení ministerstva životního prostředí přijímat zachráněné mývaly má u nás jen šest zařízení. Tím největším je naše táborská zoologická zahrada.

Právě kvůli nedostačujícím kapacitám jsme letos náš mývalí výběh výrazně rozšířili, abychom mohli zachránit ještě více zvířat. Aktuálně tak můžeme v jednu chvíli chovat až 24 zvířat. I to je ale stále nedostatečné. Bylo by potřeba zřídit – po vzoru západní Evropy – záchranná centra s kapacitou pro přijetí stovek zvířat.

Nejdříve je ale nutné odmítnout zkreslený pohled, který mají na mývaly krvelační myslivci. Mývaly je třeba přestat vnímat jako hrozbu. Invazivní totiž neznamená nebezpečný. Platí to i pro mývaly severní.

Evžen Korec
biolog a ředitel ZOO Tábor
Úvodní foto: Pexels

RNDr. Evžen Korec, CSc.
je vystudovaný molekulární biolog a genetik. Je to spoluautor jedenácti patentů v oblasti molekulární biologie a genetiky a více než dvaceti vědeckých publikací ve špičkových světových časopisech.

V roce 2015 se stal majitelem Zoologické zahrady Tábor, které hrozil zánik a rozprodej nebo utracení zvířat. Protože má ale zvířata velmi rád a jejich osud mu není lhostejný, rozhodl se zoo zachránit. Už v červnu roku 2015 se podařilo ZOO Tábor znovu otevřít pro veřejnost. Generálním sponzorem této zahrady se stala společnost EKOSPOL, kde je Evžen Korec generálním ředitelem a předsedou představenstva.

Myslivci vedou svatou válku proti mývalům. Škodlivost zvířat ale nikdo nedoložil

Rakovina udeřila v rodině Terezy Kostkové: Strach z operace a boj!

Nejodvážnější fotky tenistky Petry Kvitové. Jen tílko a špína od antuky

Neplánované mateřství, odchod do světa a deset let studia v zahraničí: Dcera Michala Davida dnes sází na kryptoměny

Jaromír Soukup je k nepoznání. Oteklé rysy a unavený pohled vyvolávají otázky o jeho kondici

Proč unášel dítě? Případ školáka a jeho věznitele je plný záhad, čeká se na jediné