Začíná to nenápadně: lehká kombinéza, malý volant, víkendový závod na okresní trati. Z motokár se ale během posledních let stal tvrdý sportovní byznys, kde se talent potkává s obrovskou pracovitostí a rozpočtem celé rodiny. Pro ty, kteří sní o Formuli 1, dnes téměř neexistuje jiná cesta než projít dětstvím v motokárách.
A pak přijde otázka, která rozhodne: začít brzy a vydržet, nebo to nechat jako fajn kroužek? Většina dnešních jezdců F1 seděla v motokáře už v šesti až osmi letech. Kdo naskočí později, dohání zkušenosti i závodní instinkt těžko – a draze.
Proč se začíná tak brzy Motokára učí úplné základy: práci s přilnavostí, čistou stopu, starty, souboje kolo na kolo i reakce v dešti. Dítě, které jezdí od první třídy, posbírá do puberty stovky hodin „ostrého“ řízení. Proto je dnes standardem začínat kolem pěti až šesti let. V některých národních programech mohou děti závodit už od šesti.
Co všechno musí dítě zvládnout Úspěch nevzniká jen v zatáčce. Malí závodníci si osvojují:
Čtěte také : Auta bez zpětných zrcátek: Odolnost i vysoká cena brzdily jejich zavedení
disciplínu a přípravu: spánek, strava, rozcvičení; práci s daty: záznamy z telemetrie a video rozbory; komunikaci s mechanikem a trenérem; psychiku: soustředění, zvládání tlaku i nezdarů; školu na cestách: rozvrhy, domácí úkoly ve vlaku a jazykové minimum, protože závody jsou mezinárodní. Tyhle „měkké“ dovednosti jsou dnes stejně ceněné jako rychlost – míst je totiž v F1 jen dvacet, konkurence je brutální.
Kolik to stojí: tři úrovně reality Lokální/klubová sezóna. Pokud rodina pořídí použitý podvozek, motor a veze si vše sama, lze se v Evropě vejít zhruba do jednotek tisíc eur ročně. Počítejte ale s tím, že i „levné“ závodění polyká peníze na startovné, benzín, spotřební díly a hlavně pneumatiky (nová sada se běžně pohybuje kolem dvou stovek eur). Národní/regionální úroveň s týmem. Jakmile přiberete stanové zázemí, mechanika a větší porci závodů, rozpočet skočí do desítek tisíc eur za rok. Samotný víkend „na klíč“ může podle třídy a místa vyjít na několik tisíc eur; výjimkou není rozpočet okolo 8 000 € za závodní víkend v prestižnějších závodech. Evropská špička. Na vrcholu dětských a juniorských tříd jde o cestování po kontinentu, testy, několik sad pneumatik na víkend a špičkový servis. Prestižní týmy si za jeden závod účtují částky v řádu několika tisíc dolarů – a celá sezóna se vyšplhá na nízké až střední stovky tisíc eur. Cesta k F1 dnes proto u mnohých rodin znamená celkové investice v řádu milionů dolarů. Konkurence ve Formuli 1 je opravdu obrovská, zdroj: Shutterstock Jak si to nastavit chytře (a zůstat nohama na zemi) Začněte blízko domova. Klubové závody a tréninky jsou ideální začátek. Cílem je vyjezdit hodiny, ne honit loga na dodávce. Plánujte gumy a testy. Pneumatiky rozhodují a rychle mizí. Plán nákupu a pečlivé nastavení tlaku udělají víc než další „zázračný“ díl. Investujte do lidí, ne do lesku. Trpělivý trenér a poctivá analýza videa často ušetří víc času na kolo než nový motor . Hlídejte školu a hlavu. Dlouhé cestování unaví. Rutina spánku a učení je v sezóně stejně důležitá jako nastavení karburátoru. Mějte realistický kompas. Cesta nahoru je dlouhá a míst je v F1 pořád jen dvacet. I tak ale zůstane spousta krásných alternativ: vytrvalostní série, GT, inženýrské role nebo trenérství. Kdy má smysl přepnout na „plný plyn“ Signálem je kombinace výsledků a růstu: dítě vyhrává lokálně, drží tempo v národním měřítku, zvládá tlak i prokluz v dešti – a hlavně má chuť. Teprve tehdy dává ekonomicky smysl posun do většího rybníka. Některé federace i promotéři se v posledních letech snaží nabízet dostupnější cesty a standardizované kategorie, aby se „závodní zbrojení“ trochu uklidnilo – a výběr víc prověřil talent než peněženku.
Zdroje: motorsportmagazine.com , washingtonpost.com , reddit.com , wikipedia.org