Technologický pokrok posledních let v oblasti robotiky je skutečně ohromující.
V poslední době jsme svědky velkého rozmachu humanoidních robotů ve společnosti. Všichni jsme se někdy setkali se zprávou o novém vývoji v této oblasti nebo dokonce s videozáznamy některých těchto robotů. Zpočátku jsme byli překvapeni tím, jak tato zařízení vypadají, ale nyní nás překvapují schopnosti, které s dnešním technologickým pokrokem získala.
Faktem je, že funkce, kterými tyto automaty disponují, jsou stále lepší a lepší a daří se jim úspěšně vykonávat lidské činnosti. Mezi posledními inovacemi jsme mohli vidět, jak některé z nich mohou pracovat jako číšníci v restauracích, jiné jako uklízeči nebo dokonce některé z nich mohou vykonávat různé funkce v továrnách. To vše ale není nic ve srovnání s třetí verzí IronCub3, která nás přišla překvapit.
Nepředstavitelný průlom
Italský technologický institut (IIT) oznámil úspěch nedávného testu třetí verze ironCub3. Po rozsáhlé práci jeho technického týmu se humanoidní robot dokázal volně vznášet pomocí tryskového pohonu. To nejpřekvapivější? Dosáhli stacionárního letu, a to díky implementaci umělé inteligence.
Aby dosáhli tohoto působivého průlomu ve vývoji tohoto projektu, museli provést některá vylepšení z hlediska aerodynamických detailů. Kromě toho se jim podařilo vyvinout tah více než 1000 N, což stačí k tomu, aby do vzduchu vynesli 70kilogramového robota, ačkoli k tomu museli dodržet určité specifické vlastnosti.
Vědci podílející se na tomto projektu měli pocit, že automat potřebuje lehčí a stabilnější páteř, aby odolal síle tahu, a proto se rozhodli vyrobit ji z titanu. Potřebovali jej také ochránit před teplem motorů, které může dosahovat teplot až 800 °C, což vyřešili pomocí nových tepelných ochranných krytů.
Potíže modelu ironCub3
Jednou z nejpozoruhodnějších vlastností ironCub3 je, že se dokáže vznášet a provádět řízené manévry. Podle výzkumníků to funguje i v nárazovém větru a nepříznivých podmínkách. Existuje však jedna obtíž: ovládání robota ve vzduchu a zároveň udržení dynamické rovnováhy tohoto zařízení za letu. Proč tomu tak je?
Samotný problém spočívá v tom, že robot má protáhlý a asymetrický tvar. To znamená, že hmotnosti jsou rozloženy především mezi pohyblivé končetiny, takže těžiště je proměnlivé. Díky této vlastnosti je poměrně obtížné udržet aerodynamiku robota, což se odborníci snaží vyřešit při nadcházejících letových testech.
Letový systém s podporou umělé inteligence
Umělá inteligence byla velkým přínosem pro to, aby se robot ironCub3 dostal do vzduchu. V tomto projektu byla umělá inteligence využita ke studiu aerodynamických tunelů a simulací výpočetní dynamiky tekutin. Díky těmto informacím se podařilo vyvinout modely, které dokážou v reálném čase vypočítat aerodynamickou sílu, která byla použita k úspěšnému katapultování letadla.
Data získaná pomocí umělé inteligence umožnila humanoidnímu robotu zaujmout stabilní polohu během letových manévrů. Při prvních testech byl automat připevněn k rámu tak, aby se mohl volně pohybovat a zabránit tak poškození robota v případě poruchy. To však nebylo nutné, protože výzkumníci byli schopni dosáhnout dobrého vzletu a stabilního letu při vznášení. A přestože dosažená výška byla jen několik centimetrů, dává nám projekt předzvěst úžasných věcí, které bude schopen v budoucnu dělat.
Budoucnost humanoidních robotů
Vývoj humanoidních robotů, jako je ironCub3, není jen technologickou revolucí, ale vyvolává také důležité etické a sociální otázky. S tím, jak se tito roboti stále více začleňují do každodenního života, vyvstávají otázky týkající se dopadu na zaměstnanost, soukromí a bezpečnost. Odborníci diskutují o tom, jak používání robotů regulovat, aby bylo přínosné pro celou společnost.
Kromě toho spolupráce člověka s robotem začíná nově definovat pojem práce. V odvětvích, jako je zdravotnictví, již roboti pomáhají lékařům při složitých operacích a ve výrobě zvyšují efektivitu a snižují počet chyb. S technologickým pokrokem se pravděpodobně dočkáme větší integrace robotů v nejrůznějších oblastech, od vzdělávání až po zábavu.
Cesta k budoucnosti, kdy budou humanoidní roboti nedílnou součástí společnosti, je plná výzev, ale také vzrušujících příležitostí. S každým pokrokem se přibližujeme světu, kde spolupráce člověka a stroje může otevřít nové možnosti inovací a pokroku.