Mikuláš s čerty: Tradice bez pláče a strachu

Sdílet

Blíží se svátek Mikuláše – tradice, která už roky rozděluje rodiče. Jedni si bez ní neumějí představit začátek zimního období, připomínají dětem staré zvyky a vytvářejí kolem nich pohádkovou atmosféru. Druzí mají tento den spojený spíš s vlastním nepříjemným zážitkem a nechtějí, aby ho zažívaly i jejich děti. Jak tedy k Mikuláši přistoupit, pokud se rozhodnete ho slavit a zároveň chcete respektovat hranice svého dítěte?

Mikuláš s čerty

Zdroj: Shutterstock

Setkání s Mikulášem může být milé, hravé a pro některé děti malinko napínavé. Podle Lenky Králové, vedoucí pedagogického týmu Sto skupin, nerozhoduje samotné napětí, ale způsob, jak dospělí k situaci přistupují. Je potřeba rozlišit, kdy jde o zkušenost, která dítě přirozeně posiluje, a kdy už přechází v zatěžující frustraci.

„Frustrace sama o sobě totiž odolnost nebuduje. Posilující zkušenost to může být, jen když dítě cítí naši podporu a zároveň má možnost rozhodovat o tom, co je mu příjemné. Pokud je zaskočené, vystrašené nebo tlačené do situace, kterou nechce, učí se spíš bezmoci,“ vysvětluje Lenka Králová.

I výzkumy dlouhodobě ukazují, že psychická odolnost nevzniká samotnou frustrací nebo strachem, kterému dítě „musí čelit“. Dítě si bere z náročných situací sílu pouze tehdy, když má dostatek podpory, cítí se v bezpečí a může ovlivňovat, jak moc se do dané situace zapojí.

„Zkrátka když má možnost říct, jak chce Mikuláše prožít. Musí vědět, že mu nasloucháme, aby vznikl bezpečný prostor, ve kterém může zvládnout i menší napětí. Tradice pak neztrácí své kouzlo, ale získává nový rozměr. Dítě si odnáší pocit kompetence, jistoty a vědomí, že v tom, co prožívá, není samo,“ dodává Králová.

Jak to může vypadat v praxi? Děti by měly vědět, co je čeká, a mít možnost zůstat v takové vzdálenosti, která je jim příjemná. Nikdo by je neměl nutit recitovat, přibližovat se nebo reagovat jinak, než chtějí. Masky by měly fungovat spíše jako symbol než jako děsivý převlek, ze kterého mají husí kůži i dospělí.
Ideální je, když Mikuláš ani čert nepůsobí strašidelně a dítě rozumí tomu, že pod kostýmem stojí obyčejný člověk. Díky tomu dokáže vnímat celou návštěvu víc jako pohádkový rituál než zkoušku odvahy.
Mikuláše se tedy nemusíme vzdávat. Tradice může zůstat tradicí, jen jí můžeme dát respektující podobu, která je v souladu s tím, co dnes víme o dětském vývoji a psychologii. Máme možnost vytvářet rituály, které jsou laskavé, bezpečné a zároveň pořád kouzelné. A stejně tak je naprosto v pořádku rozhodnout se Mikuláše neslavit. Obě možnosti jsou pro děti lepší než zbytečné setkání s frustrací a strachem.

O Sto skupin: Nezisková organizace, která zakládá a provozuje dětské skupiny po celém Česku a zlepšuje kvalitu péče a vzdělávání budoucí generace. Více na www.stoskupin.cz

O Lence Králové: Lenka se od 2011 zabývá tématem respektujícího přístupu ve výchově a vzdělávání. Vedla kurzy pro rodiče Respektovat a být respektován, Výchova bez poražených. Nyní vytvořila svůj vlastní kurz Respektující rodičovství. Pro školy a rodiče připravuje tematické semináře na různá témata. Ve Sto skupin vede pedagogický tým, připravuje vzdělávání pro chůvy a rodiče, zajišťuje kvalitu přístupu ve školičkách.

Mikuláš s čerty: Tradice bez pláče a strachu

Rusové nevěří: máte o těch atomovkách důkaz? Trumpův muž řekl, co předešlo válce

Dojemná zpověď české biatlonistky. Léta ji trápil smutek, po pohádce končí s kariérou

„Přírodní Ozempic“ z regálů českých obchodů. Jak zhubnout bez drahých injekcí

Hasiči bojují o život loveckého psa, který zmizel v jezevčí noře. Pomáhá jim i bagr

Má tři metry: vymysleli ho Íránci, použili Američané. Účinná zbraň zaskočila obránce