V posledních týdnech se množí alarmující zprávy o tom, že se Schengen rozpadá. Jedenáct z 29 zemí schengenského prostoru už údajně vrátilo kontroly na své hranice, další dvě se k tomu chystají v nejbližších týdnech. HlídacíPes.org projel za poslední dva týdny přes třináct hraničních přechodů a zjistil, že ve skutečnosti k žádnému omezení pohybu osob nedochází.
Dohoda o volném pohybu osob byla podepsána před 40 lety, 14. června 1985. Prvními zeměmi, které se tehdy na zrušení hranic domluvily, byly Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko. Historickou dohodu podepsaly na palubě výletní lodi Princesse Marie-Astrid u lucemburské obce Schengen. Hraniční kontroly byly odstraněny deset let poté, v březnu 1995.
Letos místo velkolepých oslav kulatého výročí se mluví spíše o rozpadu Schengenského prostoru. Tři z pěti zakládajících zemí – Německo, Francie a Nizozemsko – už dočasné kontroly dle svých vyjádření zavedly, Belgie se k tomu údajně chystá během léta.
[caption id="attachment_139692" align="aligncenter" width="473"]
Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]
Mezitím se přidalo sedm dalších a podle vyjádření nového německého ministra vnitra Alexandra Dobrindta podporuje myšlenku znovuzavedení hraničních kontrol již 21 z 29 členských států. Důvodem jsou většinou obavy z nelegální migrace a následné rostoucí kriminality.
Současně se ale napříč Evropou ozývají varovné hlasy, které upozorňují na důsledky zavedení kontrol především pro příhraniční regiony. Opětovné uzavření vnitřních hranic EU by znamenalo vysoké náklady a ztížilo by přeshraniční dojíždění pendlerů v rámci Schengenského prostoru, kterých je v současné době kolem 1,7 milionu.[souvisejici]
Ke kontrolám na vnitřních hranicích Schengenu se členské státy ale hromadně rozhodly nyní. Německé ministerstvo vnitra nařídilo stacionární kontroly na několika hraničních přechodech s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem už v polovině října 2023. Od září 2024 byly stejné kontroly oznámeny také na hranici Německa s Francií, Dánskem, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem.
Kontroly byly ale pouze namátkové a provoz osobních vozů téměř neomezovaly. A podle zjištění HlídacíPes.org je tomu tak i nadále.
Důsledné kontroly ani jakékoliv zdržení při cestování osobním automobilem se v druhé polovině června nekonalo ani v jednom směru na žádném z třinácti hraničních přechodů mezi Českou republikou, Německem, Nizozemskem, Belgií, Rakouskem, Itálií a Švýcarskem.
Na převážné většině přechodů ani nebyla přítomna policie.
Zkušenosti HlídacíPes.org potvrzují i německá a rakouská média. „Dopravní zácpy, zastavování na hraničních přechodech? V prvních několika týdnech k nim téměř nedošlo… Policisté znuděně mávají na mostě Inn Bridge u Braunau. Auta s balkánskými poznávacími značkami a malé dodávky byly posílány na stranu ještě předtím, než se Dobrindt ujal úřadu.“
K pouze namátkovým kontrolám se podle webu BR24 vrátili rychle i policisté kontrolující cestovní doklady ve vlacích mezi německým Freilassingem a rakouským Rosenheimem, což je trasa, přes níž přišlo do Německa v roce 2015 nejvíce uprchlíků ze Sýrie.
Lucembursko si stěžuje na Německo
Dle oficiálních prohlášení je zřejmě jedinou zemí, která udržení schengenského prostoru neochvějně podporuje a kontroly nahlas kritizuje, Lucembursko. To podalo již v únoru stížnost ohledně německých hraničních kontrol u Evropské komise.
Lucemburský ministr vnitra Léon Gloden uspořádal v polovině června slavnostní večeři, stylově na lodi Princesse Marie-Astrid, na kterou pozval své protějšky z členských zemí Schengenu a zástupce Evropské Komise.
„Schengen není hotový produkt, je to živoucí projekt, který závisí na naší bdělosti, spolupráci a pevné víře v Evropu bez bariér. Kontroly na vnitřních hranicích narušují společný přeshraniční život rozvíjený po celá desetiletí. Lucembursko, rodiště Schengenu, nese zvláštní odpovědnost za udržení jeho ducha při životě. Naše stanovisko je jasné: plně podporujeme Schengenskou dohodu a rozhodně odmítáme kontroly na vnitřních hranicích v rámci EU. Je nezbytné hranice v myslích lidí rušit, nikoli je znovu budovat. Schengen musí zůstat živý,“ prohlásil Gloden.
Během akce se vyfotil také s polským ministrem vnitra Tomaszem Siemoniakem, který následně ve svém vyjádření horoval pro spolupráci a zachování výhod schengenského prostoru a také podotkl, že „obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích by znamenalo oslabení soudržnosti a mělo by nevratné důsledky pro komunity žijící v blízkosti hranic.“
[caption id="attachment_139693" align="aligncenter" width="539"]
Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]
Lucembursko slovy ministra Glodena doufalo, že Polsko se přidá k lucemburské stížnosti na Německo.
Polsko ale následně zareagovalo jinak. Minulý týden oznámilo, že se rovněž chystá zavést hraniční kontroly s Německem a Litvou, a to od 7. července. Nechce totiž přijímat zpět osoby, které Německo na polsko-německých přechodech odmítá vpustit do země.
Za čtyři týdny 139 pašeráků
Německý policejní odborový svaz (GdP) již varoval, že na hranicích hrozí „ping pong“, kdy Německo bude odmítat lidi a polští pohraničníci je následně odmítnou přijmout nebo poslat zpět do Německa, uvedl Andreas Roßkopf, federální předseda GdP pro federální policii a celní správu.
Německo si ale zatím dosavadní výsledky zpřísněných kontrol pochvaluje. Za zhruba čtyři týdny „ostré akce“ (Aktion scharf), která probíhala od 8. května do 4. června, bylo podle oficiálních vyjádření vráceno na všech německých hranicích 3 278 lidí. Z toho 160 osob požádalo o azyl, vstup do země byl povolen 46 z nich. Během akce bylo ovšem zatčeno také 139 pašeráků, hlásí německá policie.
Pašeráky cizinců ovšem nezatýká německá policie pouze na hranicích. Na konci června zadržela během rozsáhlé razie dva Syřany, kteří měli přes česko-německou hranici převézt více než stovku migrantů. Mělo se jednat o 108 osob, které byly údajně přepraveny ze Slovenska přes Českou republiku do Německa v období od července do září 2023, cestovat měly na korbách dodávek.
Trestní oznámení na německého ministra vnitra
Dočasně obnovit hraniční kontroly na vnitřních hranicích umožňuje zemím článek 25 Schengenského hraničního kodexu. Kontroly mohou být zavedeny pouze v případě vážné hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost, a to nejdéle na šest měsíců.
Po revizi schengenských pravidel v dubnu 2024 mohou členské státy tuto výjimku prodloužit postupně až na tři roky. Evropská Komise nemůže oznámené hraniční kontroly zakázat, může pouze vydat stanovisko k jejich užitečnosti a přiměřenosti.
Při vracení migrantů se Německo odvolává na článek 72 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který umožňuje členským státům přijímat dočasná opatření, která by jinak byla v rozporu s pravidly vnitřního trhu. Členské státy mohou taková opatření zavést ale pouze „pokud jsou nezbytná k řešení mimořádných okolností a pokud jsou přiměřená a dočasná.“
Berlínský správní soud ale na začátku června ve svém rozhodnutí v případě tří odmítnutých Somálců prohlásil použití článku 72 za nedostatečné odůvodněné.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v reakci na to uvedl, že se německá vláda obrátí na Evropský soud OSN s žádostí o rozhodnutí o zákonnosti navracení migrantů.
„Německo je v mnoha důležitých oblastech života zahlceno. Města, obce a okresy jsou na hranici svých možností. Jsme v bodě společenského zlomu,“ řekl německým médiím Dobrindt, který rovněž odkazuje na diskusi na evropské úrovni o tom, zda lze individuální právo na azyl stále zachovat, nebo zda by měly být pro zranitelné skupiny zavedeny kvóty.
Mezitím německo-belgický portál „FragDenStaat“ podal v první polovině června na Dobrindta trestní oznámení kvůli podněcování podřízených k trestnému činu. Konkrétně se má jednat o pokyny pro federální policii týkající se odmítání žadatelů o azyl na hranicích. Stížnost je namířena i proti prezidentovi federální policie Dieteru Romannovi.
HlídacíPes.org
Život cestovatele|
i60.cz|
In-lifestyle.cz|
Ekolist.cz|
Zprávy - Aktuálně.cz|