<p>Baltské moře patří mezi oblíbené cíle českých i polských turistů, kteří touží po letním odpočinku u vody. Pláže na severním pobřeží Polska lákají širokými písečnými plážemi a atmosférou, která připomíná rodinnou dovolenou. Jenže pod zdánlivě klidnou hladinou se může ukrývat smrtelné nebezpečí, jež každoročně překvapí i zkušené plavce.</p><p>V posledních letech se stalo několik případů, kdy se i ve zdánlivě poklidných vodách Baltu utopili lidé. Na vině jsou takzvané zpětné mořské proudy, které vznikají pod hladinou a nejsou na první pohled viditelné. Tyto proudy jsou schopné během okamžiku odnést plavce daleko od břehu, a to i v místech, kde je voda jen po kolena. Silnější zpětné proudy dokážou dosáhnout rychlosti až pět metrů za sekundu, což je mnohem víc, než zvládne i trénovaný plavec.</p><h2>U Baltského moře se skrývá nebezpečí</h2><p>Zpětné proudy jsou typickým jevem pro písečné pláže, kde vítr a vlny ženou vodu směrem ke břehu. Přebytečná voda pak musí někudy odtéct zpět do moře, a tak vznikají úzké, ale velmi silné proudy, které fungují jako podvodní říčky. Tyto proudy mohou vznikat podél celého pobřeží Baltu, přičemž nejrizikovější jsou oblasti mezi Rozewiem a Władysławowem a mezi Jantarem a Krynicou Morskou na severovýchodním pobřeží Polska.</p><p>Největší nebezpečí spočívá v tom, že zpětné proudy jsou často neviditelné – nejsou doprovázeny velkými vlnami ani pěnou, naopak mohou vypadat jako klidná, hladká hladina. Právě proto se jim někdy říká tiché zabijáky. Pokud si všimnete, že v určitém úseku pláže nerozbíjejí vlny o břeh a voda je podezřele klidná, raději se tomuto místu vyhněte. Právě tam může být zpětný proud nejsilnější.</p><p>Pokud se už do proudu dostanete, nejdůležitější je zachovat klid. Snažit se plavat proti proudu je zbytečné a vyčerpávající – proud je silnější než jakýkoli člověk. Místo toho je lepší plavat podél pobřeží, tedy kolmo na směr proudu, dokud se nedostanete za jeho okraj. Zpětné proudy většinou nejsou širší než pár desítek metrů, takže z nich lze relativně snadno uniknout, pokud zůstanete v klidu a nepanikaříte.</p><h3>Důležité je dodržovat bezpečnostní výstrahy</h3><p>Záchranáři doporučují, aby lidé koupali výhradně na hlídaných plážích, kde jsou připraveni zasáhnout v případě nouze. Na nehlídaných místech je riziko mnohem vyšší – podle polských statistik se většina utonutí stane právě tam, kde není přítomna záchranná služba. Důležité je také sledovat vlajky na pláži – červená nebo černá značí zákaz koupání, bílá naopak bezpečný vstup do vody.</p><p>V zahraničí, například v USA, je každoročně kvůli zpětným proudům evidováno přes sto úmrtí. Na plážích s plavčíky je však riziko utonutí extrémně nízké – podle amerických statistik je šance na utonutí jedna z osmnácti milionů, pokud je pláž hlídaná. Proto je nejlepší prevencí koupání pouze na hlídaných místech a respektování varovných značek.</p><p>Dalším rizikem v Baltském moři jsou náhlé změny teploty vody. Záchranáři varují před studenými proudy, které mohou mít teplotu jen pět až sedm stupňů. Ponoření do takové vody může způsobit termický šok a ochromit svaly, což je v kombinaci se zpětným proudem smrtelně nebezpečné.</p>
