Kolem smrti kolují tvrzení, která lidé berou jako fakta. Málokdo ale ví, jak vzdálená jsou pravdě

| 3 min

Sdílet

Smrt je dost možná největší záhadou naší existence, protože její zkoumání je náročné až nemožné. Co se s námi skutečně stane poté, co zemřeme, můžeme totiž jen hádat.

Kolem smrti kolují tvrzení, která lidé berou jako fakta. Málokdo ale ví, jak vzdálená jsou pravdě

Zdroj: Depositphotos

Obsah článku

Internet je plný velmi zavádějících i naprosto scestných představ. Ty sice věda snadno vyvrací, navzdory tomu ovšem stále přežívají. Pravda, dokázali jsme už poměrně slušně zachytit například mozkovou aktivitu těsně před smrtí a po ní. Stejně tak víme, co se děje s lidským tělem a jak dlouho se rozkládá. Osud lidského já v okamžiku smrti nám ale stále uniká. A kdoví, jestli se ho někdy dopátráme.

Smrt a růst nehtů či vlasů

Domněnka, že vlasy a nehty pokračují i po smrti v růstu, je známá. Zároveň však naprosto mylná. Smrtí je zastaven přísun glukózy, buňky odpovědné právě za tento růst tak přestávají fungovat prakticky okamžitě. Jakmile jsou ukončeny základní tělesné funkce, mizí i hormonální aktivita, která by růst podporovala. Představa vznikla asi na základě pozorování, kdy tělo ztrácí vlivem dehydratace pružnost, ale nehtů a vlasů se to nedotýká.

Smrt na loži je vždy klidná

Většina lidí si přeje – když už je konec nevyhnutelný – zemřít alespoň v klidu a pokoji. Ideálně ve spánku, aniž by to věděli. Špatná zpráva – umírání na loži může být zvláště nepříjemné. Například takový infarkt během noci znamená probuzení se silnou bolestí. Zemřete-li na poruchu srdečního rytmu nebo mozkové aneurysma, můžete mluvit o štěstí. Skutečně jen usnete a už se neprobudíte.

Po smrti je tělo lehčí o 21 gramů

Častý esoterický mýtus tvrdí, že duše váží 21 gramů. Pochází to od amerického lékaře Duncana MacDougalla, ale jeho slavný pokus provází silné pochybnosti. Zvážil přesnou váhu 6 umírajících pacientů před smrtí a po ní a výsledek nadšeně oznámil světu. Existuje ale mnoho pochybností, subjekty byly například váženy s postelí. Jeden pacient navíc zemřel ještě před jakýmkoli vážením.

Mrtvá těla jsou zdravotní riziko

Hodně lidí si stále myslí, že kontakt s mrtvým tělem či jen jeho blízkost znamená hrozbu infekce nebo onemocnění. Během pohřbů se tak například bojí i přiblížit k rakvi. Jde však o zásadní chybu. Ano, mrtvola představuje zdravotní riziko, protože v ní pracuje mnoho bakterií a jsou produkovány četné toxiny. Ty mohou být i jedovaté. Ovšem jen při přímém pozření nebo pokud se vám dostanou do těla otevřenou ranou, což může způsobit lehkou otravu.

Zůstanete-li s mrtvým tělem v normálním větraném prostoru, nehrozí vám naprosto žádné zdravotní problémy. Ostatně jinak by prakticky nebyla možná práce soudního lékaře. Jsou dokonce i extrémní případy lidí, kteří s mrtvolami žili celé roky a současně se těšili dokonalému zdraví. Neznamená to ovšem, že je zdravé si mrtvé takto držet doma nebo navštěvovat márnice. Všechny operace tak nechte na úřadech a profesionálech.

Kremace změní tělo na prach

Pro mnohé je pohřeb žehem nejčistší metodou, kdy se tělo snadno rozpadne. Postup ale není rozhodně tak jednoduchý. Kremace pálí tělo teplotou 1 000 – 1 100 stupňů Celsia, ale ani tak neshoří zcela. Konečný produkt připomínající střelný prach pak ještě prochází mlýnkem kvůli větším kostem. Ještě před kremací je třeba vyoperovat veškerou případnou elektroniku a pomocí hadičky s hrotem také odvést střevní a další plyny. Takže nic jednoduchého.

Kolem smrti kolují tvrzení, která lidé berou jako fakta. Málokdo ale ví, jak vzdálená jsou pravdě

Je jediná, koho poslouchá. Kdo je klíčová žena, která se hádá s Babišem?

Zmizení chlapce ze Zlínska vyvolává znepokojivé otázky. Co se přesně stalo?

Z dodávky kurýra vypadaly na dálničním přivaděči balíky. Lidi je rozkradli

„Jsem stále sexuálně velmi aktivní,“ říká legendární doktorka Quinnová

Sára Saudková čelí žalobě kvůli údajnému napadení manželovy milenky