Zejména podpora vysokoškolského vzdělání je podle kandidátů jednou z nejlepších cest, jak zabránit odchodu mladých vzdělaných lidí z regionu. Vyplynulo to z odpovědí kandidátů parlamentních stran a politických uskupení, které by se podle průzkumů mohly do sněmovny dostat, na dotazy ČTK. Oslovení byli lídři kandidujících politických stran a hnutí, které podle průzkumů mohou přesáhnout pětiprocentní hranici. Odpovědi jsou zařazeny abecedně podle názvu stran.
Renata Oulehlová (ANO):
Pro Karlovarský kraj je klíčové zvýšit vzdělanostní úroveň a nabídnout mladým lidem možnost studovat doma, aby nemuseli odcházet pryč, a zároveň přilákat studenty i z jiných krajů. Když tady bude vysoká škola, přijdou i investoři s prací s přidanou hodnotou. Proto dlouhodobě podporuji vznik plnohodnotné veřejné vysoké školy v našem regionu. Na vládu jsme proto poslali zákonodárnou iniciativu kraje, která by to umožnila, a trváme na tom, aby byla tato iniciativa co nejrychleji podpořena vládou a schválena Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Bez těchto kroků nemůže vysoká škola vzniknout. Současně je nutné více investovat do středních škol – modernizovat vybavení, podpořit technické obory a motivovat kvalitní učitele, aby zůstávali v našem kraji.
Petr Černý (Motoristé sobě):
Karlovarský kraj potřebuje především investice, podporu a pozornost. Školy jsou samozřejmě klíčovým faktorem, který může pomoct udržet mladé lidi v tomto kraji. Takže ano, je potřeba investovat do kvalitních středních a vyšších odborných škol. Rozhodně ale nechceme podporovat vznik nových zbytečných oborů, které nemají žádnou návaznost na praxi. Naopak je podle Motoristů potřeba podpořit odborné školství, ideálně pak ve spolupráci s firmami, které nabídnou uplatnění. Představa, že lidé budou zůstávat v regionu kvůli tomu, že tam lze čerpat nějaké dotace, je scestná. Lidé bydlí vždy tam, kde se cítí dobře, kde mají možnost seberealizace a vidí v daném místě budoucnost. Motoristé proto navrhují reformu platových tabulek a kariérního řádu pro učitele, který by obsahoval tři platové stupně s možností dosažení nejvyššího stupně již po pěti letech praxe. Pomoci by také mohl námi navrhovaný takzvaný systém mikrocertifikátů na středních školách, který by umožnil multioborové studium, snadné změny oborů a rychlejší dokončení studia pro talentované žáky. Dlouho jsme byli součástí Plzeňského kraje, kde je Západočeská univerzita. Do Plzně to není tak daleko. Nevidím jako nezbytnou nutnost tady budovat Karlovarskou univerzitu. Pokud by se ale našel smysluplný obor, kde by byl předpoklad, že část studentů by tady pak mohla a chtěla zůstat, tak proč ne.
Vladimír Votápek (Piráti):
Namísto utopických plánů na zřízení Karlovarské univerzity podporuji navázání oficiální partnerství se Západočeskou univerzitou v Plzni nebo Karlovou univerzitou. V rámci takového partnerství chci podpořit zřízení institutů/fakult, které by v kraji poskytovaly vzdělávání především se specializací na pedagogiku, lázeňství, zdravotnictví (včetně fyzioterapie), cestovní ruch, strojírenství a udržitelnost, tedy obory, které odpovídají místnímu potenciálu. Další možností je podpořit místní vyšší odborné školy v přechodu na bakalářské studium. Aby studenti nemuseli odcházet z kraje, podporuji co nejvyšší míru hybridní výuky (kombinace prezenční a online).
Je potřebná také transformace středních škol, modernizace technických a odborných oborů. Je nutné hledat kooperaci mezi silnými firmami a středními školami, včetně podpory duality vzdělávání (placené praxe, podniková stipendia, společné projekty). Je třeba také posílit všeobecné vzdělání pro vyšší konkurenceschopnost a rozvinout mentoring učitelů - využít program Učitel naživo, spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi.
Zároveň je třeba stabilizovat a nabírat nové učitele, nabídnout motivační balíčky: příspěvky na bydlení, vyšší krajské odměny, granty na další vzdělávání, také propojit krajské školy s pedagogickými fakultami. Posílit by se měla i role psychologů na všech stupních škol. Zřídit by se měla i centra celoživotního a digitálního vzdělávání, v okresních městech vzdělávací centra pro dospělé a studenty, kde budou kurzy IT, jazyků, podnikání i rekvalifikace. Je třeba využít evropské fondy a Národní plán obnovy na digitalizaci a modernizaci výuky, podpořit spolupráci se zaměstnavateli, aby kurzy odpovídaly reálným potřebám trhu práce.
Vzdělání by se mělo stát značkou regionu, měla by se spustit komunikační kampaň, prezentovat úspěšné absolventy, ukazovat atraktivní obory. Ale je třeba také soustředit se na sociálně slabší skupiny obyvatel tak, abychom prolomili začarovaný kruh “dědičné chudoby”, dále posilovat existující stipendijní programy pro středoškoláky i vysokoškoláky
Karla Maříková (SPD):
Problém nízké vzdělanosti v našem kraji není vina lidí, ale dlouholeté neschopnosti vlády. Karlovarský kraj patří k nejvíce opomíjeným regionům v ČR, chybí zde kvalitní dopravní infrastruktura, práce s vyšší přidanou hodnotou i podpora učňovských a technických oborů. Vláda místo podpory regionů zavádí nesmyslné reformy. Jako poslankyně chci prosadit, aby stát investoval do obnovy učňovského školství ve spolupráci s místními firmami, motivoval kvalitní učitele k působení v kraji a vytvořil podmínky pro zřízení vysoké školy zaměřené na obory, které budou navazovat na pracovní trh. To by udrželo mladé lidi doma, přineslo pracovní místa a zvýšilo atraktivitu kraje. Vzdělání musí odpovídat potřebám regionu, ne bruselským tabulkám a ideologickým experimentům.
Jan Bureš (Spolu):
Jednoduché řešení neexistuje. Začít musíme už u předškolní výchovy – v kraji je příliš mnoho dětí mimo systém, a to nejen ze sociálně vyloučených skupin. Prvním krokem je tedy dostat více dětí do školek. Druhou oblastí je základní školství. Tady platí: méně politiky do škol. Vidíme příklady kvalitních škol, které fungují skvěle, ale jejich ředitelé končí kvůli politickým tlakům. Takto kvalitní školství budovat nelze. A třetí téma – vysoká škola. Šanci na vlastní VŠ jsme promarnili kvůli roztříštěnosti a rivalitě nejen mezi městy. Dnes už je kvůli klesajícímu počtu obyvatel v kraji reálné jen vytvoření pobočky existující školy, ideálně Západočeské univerzity, ale klidně i Liberec či jiná univerzita – hlavně ať nabízí perspektivní obory. Na věcech typu balneologie prosperitu celého kraje nepostavíme. Lázně jsou důležité, rozhodně si zaslouží podporu, ale skutečné bohatství vzniká jinde. V moderních hi-tech oborech.
Jiří Nedvěd (Stačilo!):
ani po urgenci nedodal
Jan Kuchař (STAN):
Potřeba vzniku VŠ v kraji je neoddiskutovatelná. V tomto volebním období se podařilo přesvědčit ministerstvo školství i vládu o této nutnosti a nyní je na rozhodnutí kraje, zda podpoří vznik samostatné univerzity anebo se zde vytvoří ústav spadající pod již existující instituci. Jako poslanec udělám maximum pro to, aby byla vybrána varianta s nerychlejší realizací, protože kraj již nemůže v tomto otálet.
Zároveň je potřeba pracovat na tom, aby v regionu vznikal dostatek pracovních míst pro absolventy. Náš kraj má nyní velkou příležitost stát se průkopníkem v oblasti autonomních technologií, a tedy i vytvořit v této oblasti unikátní obory, které přivedou studenty i z jiných regionů. Stejný potenciál mají i zdravotnické obory zaměřené na prevenci a lázeňství, což by zajistilo mimo běžných oborů atraktivitu a dlouhodobou udržitelnost.
Pro středoškolské vzdělání je třeba doplnit technické vybavení a zejména se zaměřit na podporu pedagogického personálu pro zkvalitnění výuky a zaměření na obory, které bude vyžadovat transformující se region.
SportWin|
Top-Fight.cz|
Sport - Aktuálně.cz|
Život cestovatele|