KOMENTÁŘ. Podle všech ukazatelů ceny nemovitostí klesat nebudou, naopak dál porostou. Je stále více evidentní, že bydlení se stalo investiční komoditou. Při současných cenách je koupě vlastní nemovitosti pro většinu lidí nereálná. Na rozumnou hypotéku nedosáhnou více než tři čtvrtiny lidí ve věku do 40 let.
Je nasnadě, že pravděpodobná příští populistická vláda se problému chopí po svém a do realitního sektoru hodí bombu v podobě vstupu státu a dotování bytů. Jenže víme dobře, jak končí každý nezdravý socialistický experiment: zchudnou nakonec všichni a dostupnost bydlení to nevyřeší.
Potom bych zvažoval v této oblasti rychlý exit; zaměřit se pak investičně určitě půjde na pozemky a ornou půdu, té bude stále větší nedostatek.
Mikrobyty mizí rychleji než dřív
Data portálu Sreality.cz potvrzují, že nemovitosti stále zdražují napříč republikou a bublina jen tak nepraskne. Ve druhém čtvrtletí letošního roku byly nabídkové ceny středně velkých starších bytů v České republice o 16 procent vyšší než ve stejném období roku předcházejícího.
Nejrychlejší růst cen zaznamenaly Moravskoslezský (o 26 procent), Ústecký (o 24 procent) a Královéhradecký kraj (o 22 procent). Zároveň stoupá zájem o mikrobyty, a to o 56 procent, jak ukazuje nárůst průměrného denního počtu zobrazení inzerátů.
Zájem potvrzuje i zkracující se doba, po kterou jsou mikrobyty v nabídce, uvádí portál.
Proč je bydlení u nás dnes tak drahé? Podle finančního analytika Ondřeje Záruby má česká realitní krize hlubší systémové příčiny. Patří mezi ně investiční návyky Čechů, u nichž stále nefunguje kapitálový trh. Velkou roli sehrálo i období nízkých úrokových sazeb v době pandemie covidu.
„Kvůli tomu došlo k extrémnímu zadlužování jak občanů, tak státu na úkor spoření. ČNB šla už v roce 2017 cestou slabé koruny, což vedlo k velkému objemu nových peněz. Následně přišla extrémně vysoká inflace až 17,5 procenta ročně. Lidi ze strachu z inflace začali více investovat do nemovitostí,“ nabízí vysvětlení Záruba.
Češi také ztrácejí důvěru ve státní důchodový systém a snaží se zajistit do budoucna právě skrze vlastnictví nemovitostí. A to často navzdory realitnímu „FOMO“ – strachu z toho, že jim bydlení unikne.
Do toho všeho vstupuje podle Záruby i malá nabídka bytů, pomalá výstavba a složitá byrokracie.
Společnost se láme
Na sociální a psychologické dopady současného stavu upozorňuje například i Otakar Hobza, který se profesně věnuje stavebnímu dozoru. Na svém profilu na síti LinkedIn píše, že kvůli levným penězům si dnes může koupit byt asi tak 20 procent populace.
„Místo podpory reálné ekonomiky zde bankéři vytvořili akvárium, kde ryby s majetkem plavou v kruhu a ostatní se na ně dívají přes tlusté sklo. Peníze tečou, ale jen těm, co už je mají,“ uvádí Hobza.
Podle něj je výsledkem hamižná společnost, kde 80 procent lidí řeší, kde budou bydlet, zatímco 20 procent řeší, kolik jim vydělal jejich druhý, třetí, pátý investiční byt.
„Z toho pak roste frustrace, nedůvěra, polarizace. Mladí nevěří státu a lidé nevěří systému. Když se z bydlení stane investice namísto základní životní potřeby, společnost se rozpadá zevnitř,“ uvádí Hobza.
Vyplývá mi z toho, že otázka dostupného bydlení přestává být pouze ekonomickým tématem a čím dál víc se stává otázkou stability celé společnosti. To může vést k výrazným politickým zásahům a následným otřesům v této oblasti.
Autor je podnikatel a investor. V minulosti byl předsedou představenstva a spolumajitelem firem Golden Gate CZ a.s. a STEP Finance, a.s.