Vykořisťování, nelidské podmínky i daňové úniky. „Čínská“ rychlá móda Made in Italy

Město Prato, známé původně jako italský Manchester, se stalo na přelomu tisíciletí domovem třetí největší čínské komunity v Evropě a místem, kde se vyrábí „fast fashion“ i drahé výrobky známých italských módních značek. V současné době ale vrcholí krize jak v místních továrnách, tak ve vedení města.

Prato je druhé největší město Toskánska, leží asi dvacet kilometrů severně od Florencie. V minulém století zaznamenalo město boom – počet obyvatel se zvýšil z 50 tisíc v roce 1901 na 180 tisíc v roce 2001. Dnes je to necelých 200 tisíc.

Největší zahraniční komunitou jsou od 90. let lidé z Čínské lidové republiky, kterých je oficiálně kolem 30 tisíc, neoficiálně (i podle odhadů úřadů) až o 20 tisíc více. Pákistánců žije v Pratu oficiálně kolem tří tisíc, více je Albánců (cca 4500) či Rumunů (3500).

V roce 2023 italská policie odhadovala, že v Pratu je přibližně 50 tisíc nelegálních pracovníků. Většina z nich pracuje v některé z více než 3500 továren na výrobu oblečení, které dnes vlastní Číňané. Nakupují u nich jak italské značky jako Gucci či Dolce a Gabana, tak menší i větší prodejci z celé Evropy.

Málokdo se ovšem zajímá o podmínky, v jakých se zboží vyrábí. Místní média už roky popisují vykořisťování, nelidské podmínky i podezření z obřích daňových úniků. To vše se se stávající krizí průmyslu ještě spíše zhoršuje.

[caption id="attachment_140132" align="aligncenter" width="539"] Prato. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]

Koordinátor místní odborové organizace Sudd Cobas Luca Toscano řekl na konci června serveru Politico, že mzdy v továrnách dosahují i pouhých 800 eur měsíčně při 84hodinovém pracovním týdnu.

Odhaduje, že v textilním průmyslu Prata pracuje přibližně 20 tisíc lidí – mnozí z nich podle něj hledají ochranu odborů, ale jsou uvězněni strachem a svým křehkým právním statusem. Velký počet z nich žije v ubytovnách ve vlastnictví svých zaměstnavatelů, což posiluje systém kontroly a závislosti. Jak se to stalo… Až do 60. let minulého století pocházeli pracovníci, které Prato potřebovalo, z venkova a okolí Toskánska. V 70. a 80. letech tato pracovní místa obsadili migranti z jižní Itálie a v 90. letech dělníci z Číny.

Čínští imigranti s sebou přinesli rychlejší tempo a nižší náklady na výrobu rychlé módy, které italským továrnám chyběly, přicházely celé týmy čínských pracovníků, ne vždy legálními cestami.

[caption id="attachment_140133" align="alignleft" width="272"] Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]

Zároveň začali rychle skupovat a otevírat vlastní malé firmy a nahrazovat ty původní vlastněné italskými rodinami. Zaměřili se na rychlou výrobu konfekce a zaměstnávali převážně Číňany, kteří byli mnohem levnější než Italové. Krachující italské firmy začaly snižovat náklady tím, že zavíraly své provozy a pronajímaly své sklady čínským společnostem.

V roce 2018 bylo již 36 procent italských módních továren v čínském vlastnictví, pracovaly pro své vlastní značky rychlé módy i italské značky a oživovaly zisky módního průmyslu „Made in Italy“. Více než 17 procent těchto společností se nacházelo v Toskánsku.

Čínské továrny a subdodavatelé zajišťovali italským značkám velké zisky. Zároveň úředníci z Prata ignorovali situaci, kdy 90 procent čínských továren různými způsoby porušovalo zákon: vyhýbalo se placení daní, pašovalo látky z Číny, porušovalo předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti a najímalo nelegální imigranty na práci bez platných smluv. Daňové úniky a praní špinavých peněz Prato má dnes po Miláně druhou nejvyšší úroveň praní špinavých peněz v Itálii, napsal v roce 2023 server The Diplomat, který mluvil s šéfem finanční policie Lorenzem Marziolim. „Jde o vysoce strukturovaný systém organizovaného zločinu, jehož cílem je vyhýbat se daním v EU,“ řekl Marzioli pro The Diplomat.

Podle odhadu, který v roce 2016 sdělil médiím tehdejší prezident toskánské provincie Enrico Rossi, údajně čínská komunita v Pratu každoročně uniká placení daní ve výši zhruba miliardy eur.

„Vyšetřování převodů peněz odhalilo děsivé údaje o tom, že mezi lety 2007 a 2010 bylo z Toskánska do Číny převedeno přibližně pět miliard eur, z nichž dvě třetiny pocházely z Prata. Tyto zdroje byly převedeny nelegálně, bez odvedených daní.“

Že v komunitě probíhá určitá kriminální činnost, včetně vydírání a nelegálního zaměstnávání, připouští i bývalý čínský radní města Prato Marco Wong. Podle něj ale vyšetřování dosud příliš přesvědčivé výsledky nepřineslo.

61letý Marco Wong je čínsko-italského původu (druhá generace), narodil se v Bologni, vystudoval ve Florencii a na Polytechnické univerzitě v Miláně. Jeho rodina otevřela v 80. letech první čínskou restauraci v Pratu a on sám podnikal v exportu a importu potravinářského zboží. Radním Prata byl pouze jedno volební období, nyní žije v Římě a přednáší technické předměty na univerzitě.

„Během let proběhla řada vyšetřování, ale nepřinesla v podstatě žádná odsouzení. Nebo probíhalo deset let vyšetřování ,čínské mafie‘ a na konci byli obviněni tři lidé z daňových úniků. Je velmi důležité kriminalitu vyšetřit, ale mám pocit, že někdy byla tato vyšetřování vedena především poněkud spektakulárně a nebyla příliš efektivní,“ řekl Wong pro HlídacíPes.org.

[caption id="attachment_140134" align="aligncenter" width="535"] Prato. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]

Podle Wonga by bylo zásadní zajistit, aby byly v celém dodavatelském řetězci nastaveny férové platby. Celý textilní byznys v Pratu je pod velkým tlakem a v krizi, k níž přispěla pandemie kovidu, přesunutí obchodu do online prostoru, a podle Wonga i ruská válka na Ukrajině, v důsledku níž došlo k omezení poptávky ve východní Evropě.

Migrace Číňanů za prací do Itálie navíc v podstatě skončila již před zhruba deseti lety a noví dělníci už nepřichází, podotýká Wong. Současní majitelé čínských továren v Pratu proto nyní zaměstnávají na dělnických pozicích migranty z jiných zemí.

„V současné době je hierarchie v čínských továrnách následující: na manažerských pozicích jsou typicky Číňané, na technických a administrativních Italové, pracovníci obsluhující stroje ve výrobě jsou opět Číňané a nejnižší dělnické profese zastávají Pákistánci, Bangladéšané a další,“ popsal Wong. Děti čínských dělníků patří ve škole k nejhorším Čínskou komunitu v Pratu zkoumá socioložka a antropoložka Francesca Lupiaová, která dokončuje PhD. na European University Institute ve Florencii. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na úroveň vzdělání čínských dětí.

„Pocházím z USA, kde mám mnoho čínských přátel a kolegů z univerzity. Setkávala jsem se vždy s tím, že čínští studenti ve školách spíše vynikali. Proto mě velmi překvapilo, když jsem zjistila, že v Itálii a konkrétně v Pratu je to naopak. Čínské děti zde mají naopak horší prospěch, a to i ve srovnání s dětmi imigrantů jiných národností,“ řekla HlídacíPes.org.

Na otázku, proč tomu tak je, by měla odpovědět její doktorská práce, na níž bude v Itálii pracovat ještě dva roky. HlídacíPes.org ale prozradila své dosavadní poznatky.

[caption id="attachment_140135" align="aligncenter" width="545"] Prato. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]

„Pro členy této komunity, která přišla převážně z provincie Če-ťiang, je typické, že udržují velmi úzké vazby na své rodiny v Číně. Není například neobvyklé, že jejich děti, narozené v Itálii, jsou poslány na mnoho let do Číny, kde žijí se svými prarodiči,“ říká. To jim podle ní pak po návratu ztěžuje adaptaci na školy, protože neumí dobře italský jazyk.

„Mnozí čínští dělníci také přichází do Prata čistě vydělat si peníze a počítají s tím, že se pak vrátí do Číny, kde si otevřou vlastní podnik. A kladou obecně mnohem větší důraz na byznys a práci než na vzdělání. To vše se pak odráží v motivaci jejich dětí učit se italštinu a prospívat dobře se škole,“ vysvětlila Lupiaová.

Svou roli hraje podle ní také italský školský systém, který stále není na výuku dětí migrantů příliš vybaven.

Laxní přístup čínských dělníků k italštině a vzdělání podporuje také fakt, že Čína neumožňuje dvojí občanství. Protože je pro většinu z nich těžko představitelné, že by se měli vzdát svého občanství, nemají ani příliš motivaci se adaptovat v jiné zemi, myslí si socioložka. Situace se vymkla kontrole Samotné město Prato se v současné době potýká hned s několika krizemi.

Starostka Ilaria Bugettiová (Demokratická strana) byla v červnu obviněna z korupce a vyšetřuje ji policejní ředitelství ve Florencii pro boj s mafií. Obviněna je údajně z přijímání darů na kampaň od majitele čínské továrny spojené s nelegálními pracovními praktikami. Starostka rezignovala na svůj post 20. června, jen několik dní před plánovaným výslechem státního zástupce.

Město se poté ocitlo poprvé ve své historii pod správou zvláštního státního komisaře. Ten bude Prato řídit až do do příštího jara, což je nejbližší možný termín pro nové komunální volby. Stát na tuto pozici vybral právníka a dlouholetého úředníka ze Sicílie, 71letého Claudia Sammartina, který se tímto do služby vrací poté, co již dříve odešel do důchodu.

Situace se vymkla v červnu kontrole také ve věznici La Dogaia v Pratu, která je dlouhodobě označována jako jedna z nejhorších věznic v Toskánsku, ne-li v celé zemi. Je zde drženo 576 vězňů, z nichž 111 je v jednotce s vysokou ostrahou.

Při červnové inspekci bylo zjištěno, že zde vězni mají často běžně mobilní telefony a jsou jim přímo dodávány i drogy. Čtyři dozorci jsou po policejním zátahu obviněni z korupce.

Média popisují nelidské podmínky ve věznici, špatnou hygienu, narůstající násilí mezi skupinami vězňů vůči sobě navzájem a extrémně snadný pohyb i mezi nejpřísněji střeženými částmi, jako je například samotka.

V roce 2024 zde došlo ke čtyřem sebevraždám a 200 případům sebepoškozování. Situaci ještě zhoršuje dlouhodobý nedostatek personálu jak mezi dozorci (270 místo 360), tak i mezi zdravotnickými pracovníky, není zde ani stálý ředitel.

[caption id="attachment_140136" align="aligncenter" width="539"] Prato. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org[/caption]

Kvůli situaci v Pratu navštíví město v srpnu italský ministr vnitra Matteo Piantedosi. Prato bylo zvoleno jako místo tradičního setkání policistů z celé Itálie, což má demonstrovat podporu státu a vlády místním občanům v oblasti ochrany. Ministr by měl řešit otázky personálního posílení policie, o což město již dlouho žádá, a také situaci ve věznici La Dogaia.

Poslankyně za stranu Forza Italia Erica Mazzetti také již předala ministrovi spis o „případu Prato“, který obsahuje informace o rozsáhlé nelegálnosti v mnoha čínských společnostech, vykořisťování a daňových únicích, i o nebezpečí infiltrace mafie a zločineckých spolků. Nevíme, kdy a zda to skončí Poslední vývoj v největší čtvrti rychlé módy v Evropě ovšem napovídá, že možná zdejší průmysl dříve zanikne, než bude kdokoliv odsouzen za porušování zákona. Obchody s rychlou módou se hromadně zavírají, a ty, které zůstávají, hlásí pokles obratu až o 90 %, píší místní média.

„Čtyřicet procent našich podniků je v potížích,“ řekl webu Corriere Fiorentino loni v září podnikatel Wang Liping. V obchodě rodičů respondentky Luisy, kterou web oslovil, se v tomto ročním období obvykle stála fronta obchodníků z Francie, Německa, Polska či Kanady. Zákazníci objednávali obvykle stovky kusů oblečení najednou. Nyní „chodí jeden nebo dva lidé týdně, ale koupí si jen velmi málo kousků, skoro jako by je používali na testy.“

V červnu 2025, kdy čínskou textilní čtvrť v Pratu navštívil HlídacíPes.org, zde bylo pusto a prázdno, přestože obchody byly pro obchodníky otevřené. Velkorysé ulice mezi továrnami brázdila jen jediná polská dodávka.

Server Corriere Fiorentino oslovil s dotazem na predikci pro módní čtvrť také Antonia Mancinelliho, profesora a novináře, který je odborníkem na módní fenomény.

„To, co bylo ještě před několika lety rychlou módou, se přesunulo do střední třídy. Systém nutkavého nakupování a obchodování je v krizi, do které zasahují dva faktory: u věcí, které jsou levnější, trpí rychlá móda Shein nebo Primark, na druhou stranu existuje opačný tlak ze strany mladých lidí, kteří jsou mnohem citlivější než mileniálové, pokud jde o udržitelnost. Je tu jakási polarizace, která ukrajuje z modelu, který jsme znali. Znepokojivé je, že nevíme přesně, kdy a zda vůbec skončí.“

Jan Nedvěd už se na koncertní pódia nevrátí

Hrozí silné bouřky a přívalový déšť. Mapa ukazuje, kde nejvíc

Kvíz: Šprtali jste poctivě? Přiřaďte správné letopočty k historickým událostem

Za nemocného herce Kaisera převezme cenu na Letní filmové škole jeho dcera

Hygienici vydali varování: V této české přehradě se rozhodně nekoupejte