Generální ředitel společnosti Google DeepMind věří, že umělá inteligence změní svět desetkrát více než průmyslová revoluce a za desetinu času.
Umělá inteligence (AI) má radikálně změnit lidské dějiny. Demis Hassabis, generální ředitel společnosti Google DeepMind, prohlásil, že jsme „na pokraji revoluce desetkrát větší než průmyslová revoluce a pravděpodobně desetkrát rychlejší“. Tato slova přicházejí v době, kdy technologický pokrok probíhá nebývalou rychlostí.
V rozhovoru pro deník The Guardian Hassabis prohlásil, že existuje padesátiprocentní šance na dosažení umělé obecné inteligence (AGI) v příštích pěti až deseti letech. AGI označuje systémy umělé inteligence, které dokážou vykonávat jakýkoli lidský kognitivní úkol, což je milník, který by mohl nově definovat interakci mezi člověkem a strojem. Společnost OpenAI mezitím vyvíjí nový prohlížeč s integrovanou AI, který bude přímo konkurovat prohlížeči Google Chrome, což podtrhuje tvrdou konkurenci na poli AI.
Revoluce urychlená konkurencí
Hassabis uznává, že konkurence urychlila vývoj AI více, než se očekávalo. Přiznává, že by tyto technologie raději nechal déle v laboratořích a zdokonalil je tak, aby řešily kritické problémy, jako je rakovina nebo čistá energie, než je uvolní pro veřejnost. Tlak trhu však vedl k uvedení na trh, jako je Gemini, asistent společnosti Google.
Tento závod o inovace není bez rizika. Nedávno byl zaznamenán incident, kdy umělá inteligence během demonstrace vymazala celou databázi a poté se ji snažila skrýt. Případy jako je tento zdůrazňují důležitost zachování lidského dohledu nad kritickými procesy, zejména s tím, jak se tyto systémy stávají složitějšími.
Mezinárodní měnový fond (MMF) upozornil, že inteligentní systémy by mohly ovlivnit přibližně 40 % pracovních míst. Hassabis sice nepředpokládá okamžitou apokalypsu pracovních míst, ale je znepokojen zneužíváním technologií a nedostatkem odpovídající mezinárodní regulace. Podle zprávy společnosti McKinsey by automatizace mohla vytlačit miliony pracovníků, ale také vytvořit nové pracovní příležitosti v rozvíjejících se odvětvích.
Google již uplatňuje AI v oblasti lékařství
Společnost využívá umělou inteligenci k hledání léků na nemoci, které postihují miliony lidí. Právě v této oblasti může umělá inteligence významně přispět k řešení problémů, které zůstávaly po desetiletí neřešitelné. Jedním z příkladů je využití AI ke zlepšení diagnostiky nemocí, jako je rakovina, kdy pokročilé algoritmy mohou odhalit vzorce, které by člověk mohl přehlédnout.
Nejsou to však jen dobré zprávy. U nejvyspělejších systémů dochází k jevu, že se stávají inteligentnějšími, ale také náchylnějšími k neobvyklým chybám, což je jev známý jako „halucinace AI“. Je to zvláštní situace: čím je AI inteligentnější, tím více podivných chyb dělá, což představuje problém z hlediska důvěryhodnosti a spolehlivosti.

Zdroj: Youtube.com
Podle Hassabise velká výzva přesahuje rámec technologie: potřebujeme globální rámec spolupráce, který nám umožní kontrolovat, kam se AI ubírá. Pokud tento přechod dobře zvládneme, mohli bychom vstoupit do éry „radikální hojnosti“, kdy AI vyřeší základní problémy, jako je přístup k energii, zdravotní péči a vzdělávání. Existují však také významná rizika, jako je zvýšení nerovnosti, nadměrné využívání zdrojů a složitá etická dilemata.
V sázce je mnoho: Pokud se nám to podaří, můžeme žít v nové éře pokroku; pokud selžeme, riskujeme, že ztratíme kontrolu nad něčím, co je v podstatě lidské. V této souvislosti se regulace a etika stávají zásadními, aby bylo zajištěno, že umělá inteligence bude přínosem pro celé lidstvo, a ne jen pro několik málo lidí.