V den, kdy se konalo setkání Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem, podepsal ruský prezident nenápadně změnu dekretu o projektu Sachalin-1 o kterém bezesporu ihned informoval svého protějška minulý pátek na Aljašce. Nová verze umožňuje zahraničním firmám, zejména ExxonMobilu, podmíněný návrat (o tom později v článku) do jednoho z nejstrategičtějších ruských ropných polí. Putin chce zřejmě využít Trumpovy obchodní zájmy aby si jej více naklonil na svou stranu. Podle portálu Oilprice.com může nenápadně načasované rozhodnutí zásadně ovlivnit nejen ruský energetický sektor, ale i mezinárodní vztahy.
Strategické ložisko světového významu zaznamenalo obrovský úspěch, pak obrovský úpadek
Sachalin-1, těžební projekt na severovýchodním šelfu ostrova Sachalin, patří k nejdůležitějším energetickým aktivům Ruska. Podle těžební společnosti Rosněfť se odhadují potenciální vytěžitelné zásoby 307 milionů tun ropy a 485 miliard kubických metrů zemního plynu.
ExxonMobil do něj vstoupil v 90. letech na základě dohody o rozdělení produkce a stal se hlavním hráčem v této oblasti. Vedle něj se na projektu podílely Rosněfť, indická ONGC Videsh a japonské konsorcium SODECO. Po roce 2005, kdy začala komerční těžba, se Sachalin-1 stal symbolem mezinárodní spolupráce v ruském ropném sektoru a dokázal přežít i sankce po anexi Krymu v roce 2014. Zlom přišel až v roce 2022. Po začátku války na Ukrajině a zavedení tvrdších sankcí ExxonMobil oznámil odchod. Produkce se zhroutila z 220 tisíc barelů denně na pouhých 10 tisíc a firma odepsala aktiva v hodnotě 4,6 miliardy dolarů.
S odchodem Exxonu prudce klesl i export. Zatímco před válkou se ročně vyváželo zhruba 229 tisíc barelů denně, v roce 2022 to bylo jen 98 tisíc. Čtyři měsíce v řadě neodešla z terminálu ani jedna dodávka. Zatímco dříve proudila ropa do sousedního Japonska, Thajska, Jižní Koreje, Číny či USA, po roce 2023 zůstali odběrateli už jen Čína a Indie, pro kterou není problém zcela ruský import ropy nahradit od jiných obchodních partnerů. Právě Čína se letos stala dominantním zákazníkem s průměrným dovozem 118 tisíc barelů denně.
Od znárodnění k podmíněnému návratu, když se obchodní partneři zasadí o zmírnění, či zrušení sankcí
V říjnu 2022 převedl Putin podíl ExxonMobilu na nově vzniklou státní společnost a tím definitivně ukončil jeho roli v projektu. Indie a Japonsko své podíly ponechaly, zatímco americká firma se musela smířit se ztrátou.
O tři roky později ale Moskva naznačila změnu. Srpnový dekret umožňuje zahraničním partnerům návrat, avšak jen pokud pomohou odstranit nebo zmírnit sankce, zajistí přístup k zahraniční technice. Konkrétně se ve zprávě uvádí: "Partneři mohou požadovat vrácení svých podílů, pokud se jim podaří zrušit nebo zmírnit sankce, které omezují projekt, zajistit dohody o dodávkách zahraničního vybavení a náhradních dílů, uzavřít nové dohody o technické spolupráci a převést dříve nashromážděné prostředky z likvidačních účtů na nového provozovatele."
Tvrzení některých našich některých "odborníků" v médiích, že sankce nijak nepoškozují Rusko, je tak v přímém rozporu s urputným naléháním kremelského režimu na návrat západních těžebních společností a jejich technologií zpět do Ruska. Jisté problémy můžou mít Rusové i s rafinaci ropy a dodávkami na čerpací stanice. Videa Rusů bezradně tlačící své vozy před benzinkami obletěly svět... i když tomu z části také 'pomáhají' ukrajinské cílené útoky.
Nová pravidla hry však nemusí být pro zahraniční investory příliš zajímavé
Otázkou je, do jaké míry by takový návrat zahraničních společností do Ruska by pro ně byl zajímavý. Výhodné dohody z 90. let skončily a ruský stát dnes nastavuje pravidla jednoznačně ve svůj prospěch. K tomu je nutné připočítat rizikový příplatek za kremelskou vizi budoucnosti světa, která může přinést další nestabilitu v obchodu.
Putinův srpnový dekret tak představuje více než jen změnu regulace. Je to politický signál, že Moskva je připravena využít energii nejen jako zdroj příjmů, ale také jako kartu při vyjednávání se Západem.
Putinův dekret zatím nepředstavuje konkrétní dohodu, ale jasný signál. Ukazuje, že klíčové energetické projekty jako Sachalin-1 jsou pevně svázány s geopolitikou.
Není však jisté, co na to Donald Trump, který se nedávno vyjádřil k možné podpoře Ukrajiny svým prohlášením na své síti Truth Social: „Je velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste zaútočili na zemi útočníka. Je to jako ve sportu v případě skvělého týmu s fantastickou obranou, který ale nesmí útočit. Nemá šanci vyhrát! Stejné je to s Ukrajinou a Ruskem. Podvodný a naprosto neschopný Joe Biden nedovolil Ukrajině ÚTOČIT, pouze SE BRÁNIT. Jak to dopadlo? Bez ohledu na to, pokud bych byl prezidentem, tato válka by se NIKDY neodehrála – NULOVÁ ŠANCE. Čekají nás zajímavé časy!!!“
René Pajurek
zdroj: Oilprice.com, Rosněfť