CENTRUM.CZ > Hanácká Drbna > dnes, 09:57

DRBNA HISTORIČKA: Starobylý Uničov a jeho legenda. Historie se nejspíš trochu překroutila

2 min

Sdílet

S historií Uničova na Olomoucku je spojena pověst o záchraně města před husitským útokem z rukou Panny Marie. Na počest tohoto zázraku se ve městě uchytila unikátní tradice uctívání svíce. Tradic spojených s pověrečnou zbožností je křesťanství plné, uničovská svíce však zajímavým způsobem vypovídá o roli husitství v lidové paměti.

Drbna Historička

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Wachsstockfest nebo svátek voskové svíce není jediným unikátem spojeným s historií města na sever od Olomouce. Uničov je totiž spjat s nejstarší dochovanou městskou listinou v českých dějinách vydanou Přemyslem Otakarem I. z roku 1223. Ta potvrzuje založení města z roku 1213 německým lokátorem Theodorichem.

Ačkoliv na místě dnešního Uničova leželo nejspíše hradiště už v časech Velké Moravy, za vznikem města stáli právě němečtí kolonizátoři.

Jak napovídá výše uvedený název zmíněné slavnosti, právě s německými obyvateli města má leccos společného. Uničov ve středověku nebyl čistě německým městem, ovšem právě potomci kolonistů ze sousední země patřili k bohatší společenské vrstvě tehdejší městské společnosti.

Do střetu se oba národy dostaly s vypuknutím husitské revoluce. Pověst o voskové svíci se váže právě k husitskému období. V roce 1424 měl být husity Uničov obležen a místní se ve strachu z jejich nemilosrdného drancování obrátili k modlitbám, kdy slíbili za záchranu před “heretiky” obětovat Panně Marii svíci dlouhou jako městské hradby. Bible sice v řadě pasáží zapovídá uctívání nejrůznějších model, ovšem toto pravidlo se ve středověkém křesťanství příliš neujalo.

Tak hovoří o kořenech místní svíčkové tradice pověst. 17. srpna 1924 se například slavila s mimořádnou pompou jelikož šlo o 500. výročí od zmíněné události. Jenže skutečné kořeny svátku jsou dost možná někde jinde.

Slavnost se ve městě slaví pravděpodobně od konce 15. století a podle nejstarší zmínky nemá připomínat záchranu před husity, ale před uherskými vojsky Matyáše Korvína, které táhly Moravou v 60. letech 15. století a které bojovaly naopak s “husitským králem” Jiřím z Poděbrad. Jelikož Matyášovi vojáci nemohli město dobít, rozhodli se ho zapálit, jakási Kordula při tom spatřila Pannu Marii, jak město zahalila svým pláštěm a před ohněm uchránila.

Tak vysvětluje zvyk obětovat voskovou svíci listina Františka kardinála Ditrichštejna z roku 1629, nejstarší doklad o místní tradici. Husité tentokrát nehráli ústřední part.

Wachsstockenfest se s vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce z města vytratil a až se svobodnými poměry se sem vrátil. Komunistický režim církevním akcím moc nepřál, ale situace z 20. století napovídá, že svátek byl spojen do značné míry s uničovskými Němci. Ti rozhodně nepovažovali husitství za vrcholné vzepětí národa, na rozdíl o Čechů. Možná i proto se smyšlená legenda o původu tradice v časech české náboženské reformace ujala.

Husitská éra v Uničově však byla natolik turbulentní, že nám situaci jen těžko objasní. Město zpočátku revoluce ovládal Albrecht Habsburský, hlavní spojenec Zikmunda Lucemburského, aby ho záhy dobyl Zikmund Korybutovič z Litvy, jenž neúspěšně usiloval o zisk české královské koruny z rukou husitů. Jindy zase Uničov stál pevně v katolické alianci trojměstí Uničov, Litovel, Olomouc, jenž si vydržovala několikatisícové vojsko.