Slovácký hrad Buchlov se svou bohatou historií sahající až do 13. století řadí k nejvýznamnějším historickým stavbám naší republiky. To zahrnuje i kuriozity jako otevřenou mumii. Je totiž jediným českým hradem, který je turistům z tuzemska i zahraničí schopen něco takového nabídnout. Kde se tam ale egyptská mumie vzala a jaký je její příběh?
Podivný svatební dar
Mumie pochází z Egypta a na Buchlov se dostala jako svatební dar. Má to na svědomí vášnivý cestovatel a archeolog Josef Vratislav z Mitrovic. Artefakt starý 2 000 let přivezl roku 1828 z Alexandrie a jednalo se o svatební dar pro jeho sestru. Ludmila si totiž v tom roce brala hraběte Zikmunda Berchtolda, majitele buchlovského panství.
Samotný rod nepatřil nikdy k příliš významným, i když jejich historie sahá až do 14. století. Nešlo ani o nejbohatší rodinu (což s významem často souvisí), ale od 15. století vlastnili několik menších statků a pozemků rozházených po celých Čechách. A Josef Vratislav se proslavil hlavně cestováním po Africe i Blízkém východě, kde se zásoboval artefakty.
Nefersobek
Dlouho panoval názor, že samotná mumie byla kdysi mužem, její tajemství rozlousklo až moderní zkoumání. „Při vyšetření bylo zjištěno, že se nejedná o mumii muže, jak stanovily výzkumy v 70. letech minulého století, ale o mumii ženy, která zemřela ve věku 35 až 45 let. To bylo umožněno lepšími zobrazovacími možnostmi výpočetní tomografie,“ uvedl pro Slovácký deník doktor Pavel Onderka z Náprstkova muzea.
Dcera velekněze
Egyptology mátlo i její jméno, tedy Nefersobek, které může být mužské i ženské, tedy genderově neutrální. „Byla to dcera velekněze v chrámu krokodýlího boha, odtud pochází její jméno Nefersobek, což znamená krásný krokodýlí bůh,” říká dle Rozhlasu Střední Čechy Marcela Jošková, choť buchlovského kastelána. Zaživa trpěla vážnou chorobou oslabující kostní hmotu, dost možná i rakovinou.
Mumie pochází z města Mendés, kde nejspíš působil její otec, pravděpodobně i zbytek rodiny. Právě choroba a stav těla jsou cenným vzhledem do běžného života starověkého Egypta a potíží tehdejších obyvatel.
Šlechtici badatelé a dobrodinci
Rod Berchtoldů z Uherčic získal Buchlov v roce 1800 a jeho členové byli známí svými vědeckými vášněmi. Zásluhou nevlastních bratrů Leopolda I. Berchtolda a Bedřicha Berchtolda vzniklo uvnitř rodinné muzeum. V polovině 19. století bylo otevřeno veřejnosti.
Hrad Buchlov v roce 1848, rytina podle kresby Františka Alexandra Hebera. FOTO: Franz Alexander Heber, Public domain, via Wikimedia Commons Leopold byl znám jako lékař a filantrop, šlo o etnografa, přírodovědce a lékaře známého mnoha humanistickými a dobročinnými aktivitami. Na všech svých panstvích zavedl systematickou podporu chudých obyvatel, dnešní terminologií tedy sociální systém.
Doslova mystický zážitek
Místnost s mumií je turisty vnímána jako nejpůsobivější část hradu i prohlídky. Hradní páni ji totiž vyzdobili v egyptském stylu jako vnitřek pyramidy. „Říkalo se tomu Pokoj strašidel. Dříve tu visely posmrtné obrazy zdejších majitelů,” dodává Jošková. Psychotronici i někteří návštěvníci ale v místnosti cítí negativní energii.
Podle některých výkladů duše egyptské ženy nenachází v buchlovském hradě klid. Egyptská mumie na moravském hradě je tak fascinujícím spojením epoch i kultur.
Zdroje: ZamekBuchlovice, RegionRozhlas, Vyslapy, SlovackyDenik