Mnohé vztahy a manželství musí čelit nevěře. Ať už je to ze strany muže, nebo ženy, ve většině případů to se vztahem minimálně zacloumá, nebo je to konec. Naše čtenářka Radka manžela z nevěry dlouho podezřívala. Potvrzení nevěry nepřímo zavinila lékárna.
Do redakce In-Lifestyle nám napsala paní Radka L. Po přečtení jednoho z našich článků o provalení nevěry se jí připomněl její vlastní příběh a vlastní zkušenost s tím, jak to vypadá, když praskne něco, co mělo zůstat utajeno.
Nevěru mého manžela odhalila lékárna Paní Radka L. byla vdaná osm let. Spolu s manželem vychovávala pětiletou dceru a jak popisuje, manželství mělo poslední dobou jisté trhliny. Manžel se v práci zdržoval najednou kolikrát až do večera, doma trávil čas převážně na telefonu a přitom si na něm vypínal zvuk. Bez telefonu nešel ani na záchod. Střípky do sebe nebezpečně zapadaly a paní Radka L. se začala obávat, že je jí manžel nevěrný. Cítila, že manžela ztrácí, ale nemohla nic dělat. Důkaz neměla, ale to se mělo brzy změnit.
Manžel se řídil heslem zatloukat, zatloukat, zatloukat Naše manželství nebylo dokonalé, ale rozhodně nepatřilo k těm, kde se už mluví o rozvodu. Prostě vztah, kdy jsme byli osm let manželé, ale byli jsme spolu víc jak deset let. Vášeň se pomalu vytratila a do ložnice se nám nastěhoval trošičku stereotyp. Společně jsme trávili minimum času, ale pořád to ještě celkem klapalo. Alespoň jsem si to myslela.
„Rozvod s exmanželkou byl drsný,“ říká pan Martin. Byl to však jen začátek, začala mu ze života dělat peklo Manžel byl posledních několik týdnů jiný. S telefonem chodil na záchod, do koupelny, prostě ho nedal z ruky. Když jsem to zmínila, tvrdil mi, že na telefonu hraje hru. Když to trvalo delší dobu a k tomu se přidaly jeho pozdní příchody z práce, narovinu jsem se ho zeptala, jestli za tím náhodou není jiná ženská. Vysmál se mi, že jsem žárlivá semetrika a dušoval se, že s nikým nic nemá.
Telefonát z lékárny a manželství bylo v troskách Teď teprve dostane to moje vyprávění grády. Jedno dopoledne jsem měla zajímavý telefonát. Volala mi magistra z lékárny. Chuděra si nejspíš myslela, že dělá dobrý skutek. Chyba lávky. Mě otevřela oči a manžela neúmyslně práskla.
Magistra mi volala skrz jedny léky, které neměli, když jsme si je chtěli vyzvednout. Z telefonu jsem se dozvěděla, že manžel si ráno volal, jestli už tam jsou léky, které chtěl předchozí den vyzvednout a neměli je. Do telefonu manželovi řekla, že ještě ne. Jenže ty léky dorazily chvíli po tom telefonátu. Magistra si manžela pamatovala jménem. Máme trochu atypické příjmení a protože při vyzvedávání použil věrnostní kartičku a blbec ji tam zapomněl, našla si telefonní číslo a zavolala. Bohužel, kartička byla na mé jméno a s mým telefonním číslem.
Story jako ze špatného filmu. Prostě to nevymyslíš. Ty léky, které chtěl manžel vyzvednout, byla antikoncepce. Už už jsem se nadechovala a chtěla říct, že to bude asi omyl – já přeci v lékárně nebyla a manžel byl včera celý den v práci. Jak by tedy mohl vyzvedávat nějaký recept a jak by tam mohl tu blbou kartičku zapomenout? Navíc, já tuhle antikoncepci brala kdysi, ale už rok mám tělísko. A v tu chvíli mi to došlo. Ačkoliv jsem blondýna, úplně vygumováno v hlavě nemám.
Magistře jsem poděkovala a čekala na manžela Lékárnici jsem poděkovala a s hraným úsměvem jsem jí do telefonu řekla, že to manželovi vyřídím a pošlu ho léky vyzvednout. A víte co následovalo? Dodnes nechápu, kde se ve mně vzal ten ledový klid. Pro zbytek dne jsem si v práci vzala volno. Dceru jsem vyzvedla po obědě ze školky a odvezla jsem jí k mámě. Co se stalo, jsem jí neříkala. Jen jsem poprosila o hlídání na dva dny. Divné jí to asi přišlo, ale nevyptávala se. Naštěstí.
Doma jsem uvařila skvělou večeři, dala si sprchu a oblékla jsem se, jako kdybych chtěla vyrazit na ples. Se sklenkou prosecca jsem takhle čekala na svého proradného manžela. Teď zpětně taky vidím, jak iracionální chování to bylo, ale všechno jsem dělala tak nějak automaticky a je to divné, ale cítila jsem se u toho dobře. Těšila jsem se na jeho výraz, až mu naservíruju večeři a informace, které jsem se dnes omylem dozvěděla.
Překvapení a následné zděšení manžela jsem si vychutnala Kdybyste mě viděli, jak jsem čekala na manžela, buď byste se mi smáli, nebo byste si klepali na čelo. Chvíli jsem seděla na židli u stolu, chvíli na gauči, pokaždé jsem ale zaujala pózu jako filmová hvězda. Několikrát jsem vletěla do koupelny překontrolovat make-up a účes a zkoušela jsem si výraz alá koketa. Chtěla jsem prostě, aby si můj manžílek uvědomil, o co přišel.
Foto: Freepik, manželé při romantické večeři, ilustrační foto Když dorazil domů, byla už tma. Seděla jsem u stolu, nožku přes nožku, v ruce sklenku, na stole zapálené svíčky. Když to viděl, vytřeštil oči, polknul a pak se zeptal, jestli něco slavíme. Neodpověděla jsem a nandala jsem mu večeři. Potom, co si umyl ruce, si sedl ke stolu. A ano, pořád se u toho tvářil jako čerstvě vyoraná myš. Popřála jsem mu dobrou chuť a jen jsem se na něho dívala. Dal si do pusy první sousto a já spustila. „Miláčku, tu antikoncepci už v lékárně mají a kartičku do lékárny hledat nemusíš, čeká na tebe v lékárně.“ Vidlička mu v tu chvíli vypadla a třískla o talíř. Zakuckal se a měl co dělat, aby to sousto spolkl.
Nezapíral, nevymlouval se. Přiznal, že to táhne se svojí mladinkou kolegyní z práce. Proč, to vysvětlit neuměl. Na moji přímou otázku, jestli s ní chce být a chce se rozvést, sklopil hlavu a pronesl prosté ne. Absolutně nechápu, jak je možné, že jsem na něho nezačala ječet jako hysterka. Uvnitř jsem sice krvácela, ale chtěla jsem mít navrch. Mluvila jsem tiše, klidně. Po x týdnech jsme si povídali. Dlouho do noci jsme se bavili o tom, kde se stala chyba. S trochou sebezapření jsem uznala, že tohle všechno nejspíš nebyla jenom manželova vina. Manželství se pro nás oba stalo nezáživnou rutinou.
Jestli manželství udržíme, nevím, ale zatím to vypadá, že možná ano Od mého telefonátu s magistrou z lékárny uběhlo půl roku. První týdny jsem manžela vyexpedovala z ložnice na gauč a mluvila jsem s ním, jen když to bylo nutné, nebo před dcerou. Manžel dva týdny potom, co se to stalo odešel z práce. Našel si jinou práci a řekl mi, že „tamto“ ukončil. Po pár týdnech jsme se zase začali sbližovat a dnes to vypadá, jako kdybychom byli znovu zamilovaní.
Důvěra samozřejmě narušená je, ale z práce chodí včas a na záchod si už telefon nebere. Uvidíme, jak to bude, nebo nebude dál fungovat, ale teď jsem zase šťastná a snažím se na to, co bylo, nemyslet.
Zdroj: Autorský text, Podklady od čtenářky
The post „Díky telefonátu z lékárny jsem přišla na manželovu nevěru,“ říká paní Radka. Přesto připravila slavnostní večeři appeared first on In-lifestyle.cz .