Čína si upevnila svou pozici v globálním vesmírném závodě. Její Čínský program průzkumu Měsíce (CLEP), inspirovaný bohyní Čchang-e, usiluje o komplexní průzkum naší družice. Podpis programu má evokovat čínský znak Měsíce. Ve skutečnosti je jeho úroveň taková, že jsou ochotni svou vesmírnou stanici vyzbrojit, aby ji ochránili před zbytkem světa.
Čínská kosmická agentura dosáhla v relativně krátké době pozoruhodné řady úspěchů. Prokazuje rostoucí operační schopnosti v oblasti výzkumu Měsíce a překonává značné překážky svých vesmírných ambicí. To bylo poznamenáno vypuštěním svých prvních tří astronautů.
Tyto úspěchy, zpočátku zaměřené na robotický průzkum, položily základy pro další fáze jejího programu. Plán Pekingu zahrnuje přípravy na budoucí přítomnost člověka na Měsíci, což je hlavní cíl mezinárodní vesmírné agendy.
Start na Měsíc: Robotické mise, které udávají tempo
Čínský lunární program zahájil svou první fázi 24. října 2007 startem mise Čchang-e 1. Tato orbitální sonda byla plně funkční a podle serveru Universetoday poskytla podrobnou mapu povrchu a průzkumná místa pro budoucí přistání.
O tři roky později následovala mise Čchang-e 2, která podrobněji zopakovala práci svého předchůdce a poté se vydala k planetce 4179 Toutatis. Tato dodatečná mise jí umožnila otestovat její komunikační a řídicí systémy s dlouhým dosahem.
V roce 2013 se mise Čchang-e 3 stala milníkem, když se jí podařilo uskutečnit první měkké přistání na Měsíci a úspěšně vysadit vozítko Yutu. Jeho značný výkon byl takový, že se odložil start další mise, aby bylo možné přidat další schopnosti. Mocná čínská vesmírná armáda si ze své strany vede nejlépe.
Sonda Čchang-e 1, vypuštěná 3. ledna 2019, přistála v Aitkenově pánvi na jižním pólu na odvrácené straně Měsíce. Tato mise s sebou nesla rover Yutu-2, první rover, který v této oblasti operuje.
Třetí fáze programu se zaměřila na robotické mise zaměřené na návrat vzorků. V listopadu 2020 odstartovala sonda Čchang-e 5 a vrátila se na Zemi s 1 731 gramy měsíční půdy, což byly první vzorky získané od dob mise Apollo.
Nejnovější mise Čchang-e 6, vypuštěná 3. května 2024, představuje kompletní balík schopností. Znovu přistála v Aitkenově pánvi na jižním pólu, provedla úspěšný návrat vzorků a rozmístila nové vozítko Jinchan.
Na cestě k lidské přítomnosti na Měsíci
Mise Čchang-e 7, která je naplánována na rok 2026, a Čchang-e 8, která se uskuteční o dva roky později, položí základy pro další přítomnost člověka na Měsíci. Cílem těchto fází je vytvořit robotickou základnu sestávající z přistávacích modulů a roverů.
Ústřední součástí těchto plánů je využití zdrojů na místě (ISRU). Tento klíčový inženýrský přístup usiluje o využití místních zdrojů, jako je měsíční regolit, ke stavbě struktur a získávání užitečných materiálů.
Čína oznámila, že chce v letech 2029-2030 vyslat na Měsíc pilotovanou misi. Tato expedice bude vyžadovat větší nosnou raketu, než je v současnosti k dispozici, nazvanou Dlouhý pochod 10, která je ve vývoji.
Dlouhý pochod 10 je navržen tak, aby mohl vynést až 70 tun na nízkou oběžnou dráhu Země a 27 tun na lunární dráhu. I s touto schopností by hypotetická pilotovaná mise vyžadovala dva starty.
Navrhovaná posádka by strávila několik dní na povrchu, prováděla by intenzivní vědecké experimenty a poté by se vrátila na Zemi. I když tento přístup připomíná mise Apollo, představuje značný pokrok v průzkumu.

Zdroj: Youtube.com
Všechny součásti potřebné pro tuto misi (kosmická loď, přistávací modul a skafandry) jsou ve fázi aktivního vývoje. Na rozdíl od jiných agentur jsou čínské programy spíše utajené, i když jejich vesmírné aktivity jsou viditelné.
Spolehlivost odhadovaných termínů, jako je rok 2029 nebo 2030, zůstává otevřenou otázkou. Sledování čínských vesmírných projektů často vyžaduje čekání na oficiální oznámení a praktickou realizaci, která potvrdí pokrok.
Globální dopad čínských vesmírných závodů
Pokrok Číny ve vesmírném závodě není jen otázkou národní hrdosti, ale má také významné důsledky pro globální geopolitiku. Jak Čína postupuje ve svém lunárním programu, rozvíjí také schopnosti, aby mohla konkurovat v dalších oblastech vesmíru, jako je průzkum Marsu a výstavba modulární vesmírné stanice Tiangong, která by se podle serveru Space mohla stát mezinárodním centrem pro vesmírný výzkum.
Kromě toho by čínské zaměření na mezinárodní spolupráci ve vesmíru, zejména s rozvojovými zeměmi, mohlo nově definovat globální partnerství. Iniciativa Vesmírná Hedvábná stezka usiluje o integraci dalších zemí do své sítě pro výzkum vesmíru a nabízí přístup k technologiím a zdrojům, které byly dříve nedostupné.
Čínský hlavní plán pro vedení vesmírných závodů je ambiciózní a mnohostranný, sahající od průzkumu Měsíce až po mezinárodní spolupráci. Jak bude tato země pokračovat ve svém úsilí, svět ji bude pozorně sledovat a uvědomovat si, že budoucnost výzkumu vesmíru může být stále více ovlivňována asijským gigantem.