Čína zahájila výstavbu největší vodní přehrady na světě, o níž doufá, že se stane projektem kolosálních rozměrů, který má nově definovat globální energetickou krajinu. Infrastruktura nebývalého kalibru bude vybudována v odlehlé oblasti Tibetu s ambiciózním cílem zastínit již tak impozantní přehradu Tři soutěsky.
Iniciativa, kterou čínský premiér Li Čchiang označil za „projekt století“, začala minulou sobotu na vodách řeky Jarlung Tsangpo, známé jako Brahmaputra na svém toku do Indie. Megapřehrada má využít značnou přírodní mezeru v řece k výrobě množství energie, které by mohlo být klíčové pro potřeby asijské velmoci.
Kromě příslibu energie však tento obrovský projekt vyvolal diskusi ve vědecké komunitě. Odborníci a organizace, jako je NASA, již dříve varovali před tím, jak může hromadění a masivní přemísťování vody ve velkých vodních infrastrukturách nenápadně ovlivnit křehkou rovnováhu rotace naší planety. Tento plán se přidává k faraonskému dílu bombardování Měsíce za účelem vytvoření vesmírné základny.
Rozsah projektu, který nemá obdoby
Projekt bude umístěn konkrétně v odlehlém kraji Medog v Tibetské autonomní oblasti, v geografické enklávě, která nabízí ideální podmínky pro infrastrukturu takového rozsahu. Výběr tohoto místa je dán velkolepým přírodním spádem 2 000 metrů na pouhých 50 kilometrech říčního toku, což je geologický prvek, který zvýší jeho výrobní kapacitu.
Výrobní kapacita této nové vodní elektrárny je impozantní. Odhaduje se, že jejích pět kaskádových vodních elektráren bude schopno vyrobit 300 miliard kilowatthodin ročně. To je třikrát více energie, než vyrábí stávající Tři soutěsky, a zhruba tolik, kolik činí celková roční spotřeba Spojeného království, což dává představu o její síle.
Pokud jde o financování, rozpočet na tuto infrastrukturu se odhaduje na 1 bilionu jüanů (3 biliony korun). Tato částka je čtyřnásobkem nákladů na Tři soutěsky a dokonce převyšuje celkovou investici do Mezinárodní vesmírné stanice, což představuje milník v investicích do civilního díla.
Dopad nad rámec energetiky
Důsledky takto rozsáhlých projektů mohou přesáhnout pouhou výrobu energie a ovlivnit dynamiku planety. Věda prokázala, že akumulace obrovského množství vody ve velkých přehradách může nenápadně měnit rotaci Země, což je jev, na který upozornila již NASA v souvislosti s přehradou Tři soutěsky.
Dr. Benjamin Fong Chao z Goddardova centra vesmírných letů NASA již publikoval studii, která tento efekt podrobně popisuje. Podle jeho výpočtů by pohyb 40 kilometrů krychlových vody (což odpovídá 40 bilionům litrů) obsažených ve Třech soutěskách mohl teoreticky posunout zemský pól asi o 2 centimetry a prodloužit délku dne asi o 0,06 mikrosekundy. Tento jev se řídí fyzikálními principy rozložení hmotnosti a momentu setrvačnosti, podobně jako když se otáčející se vrchol mění svou rotaci přerozdělením své hmotnosti.
Nejen přehrady, ale i masivní těžba podzemní vody ovlivňuje pohyb planety pozoruhodným způsobem. V letech 1993-2010 se zemská osa rotace vychýlila téměř o 80 cm na východ, což je posun, který se připisuje čerpání podzemní vody pro pitné účely, zemědělství a průmysl.

Zdroj: Youtube.com
Studie zveřejněná v časopise Geophysical Research Letters se touto problematikou dále zabývala. Geofyzik Ki-Weon Seo, ředitel výzkumu na Soulské národní univerzitě, uvedl, že za těchto 17 let bylo ze země odčerpáno téměř 2 150 gigatun podzemní vody. Zdůraznil, že z příčin souvisejících s klimatem má na posun rotační osy největší vliv redistribuce podzemních vod.
Přestože voda představuje jen nepatrný zlomek, konkrétně 0,05 % celkové hmotnosti planety, má její redistribuce přímý vliv na globální rovnováhu. Vědci dospěli k závěru, že největší množství přemístěné vody se nachází na západě Severní Ameriky a v severozápadní Indii a že tento vliv se ukázal být významnější než vliv tání ledovců. Vědec Surendra Adhikari sice poznamenal, že změny čerpání nemění roční období, ale upozornil, že posun osy o 80 cm „může mít vliv na klima v geologickém časovém měřítku“.
Geopolitické a environmentální důsledky
Kromě fyzikálních dopadů vyvolává projekt přehrady na řece Yarlung Tsangpo také důležité geopolitické důsledky. Řeka Brahmaputra má zásadní význam pro Indii a Bangladéš, které jsou závislé na jejích vodách pro zemědělství, zásobování pitnou vodou a výrobu energie. Výstavba přehrady by mohla změnit tok řeky a ovlivnit miliony lidí v těchto zemích. To vedlo k diplomatickému napětí, protože Indie a Bangladéš se obávají, že by Čína mohla přehradu využít jako nástroj kontroly nad dodávkami vody.