V červenci nastala situace, která by snadno mohla projít jako kulisa akčního filmu. V časných ranních hodinách jednoho pondělního dne se začaly plnit stanice metra, ale místo cestujících s kufříky a taškami v nich byli vojáci, vojáci a další vojáci vyzbrojení protitankovými střelami. Místo dávalo tušit, že to není film, ale simulace toho, co se může stát: Tchaj-wan. Ve skutečnosti se tato možnost zdá být z vesmíru blíž než kdy jindy.
Monstrózní přehlídka
Tento týden o tom informoval deník New York Times. Satelitní snímky ukazují, že Čína mění své pobřeží u Tchaj-wanu v obrovskou odpalovací rampu pro rakety, která tvoří základní kámen Si Ťin-pchingovy strategie, jejímž cílem je vynutit si znovusjednocení a zároveň zpochybnit vojenskou moc USA v Asii.
Pentagon odhaduje, že arzenál raketových sil, které jsou zodpovědné za jaderné a konvenční nosiče, se za pouhé čtyři roky zvýšil o 50 % na přibližně 3 500 jednotek. Ačkoli přesný počet raket umístěných přímo za průlivem není znám, obrázky nenechávají nikoho na pochybách: rozšířené základny s desítkami dalších odpalovacích ramp a nová zařízení v klíčových provinciích, jako jsou Anhui a Jiangxi.
Rakety nové generace
Mezi rozmístěné systémy patří Dongfeng-17, hypersonická střela s velkou manévrovací schopností a obtížným zachycením, a Dongfeng-26, známá jako „Guam Express“ kvůli svému doletu na americké základny v Pacifiku. Tyto rakety mohou nést konvenční i jaderné hlavice a jsou přepravitelné po silnici, což zvyšuje jejich mobilitu a komplikuje jejich sledování nepřátelskou rozvědkou.
Pentagon odhaduje, že Peking již disponuje půl tisícem DF-26, což z této zbraně činí pilíř jeho strategie odepření přístupu proti americkým silám na Guamu, v Japonsku nebo na letadlových lodích rozmístěných v regionu.
Cvičení a nasazení
Cvičení na východním pobřeží Číny zahrnují simulované odpaly ze zemědělských polí, skrytých údolí nebo náměstí u dálnic, což demonstruje snahu o flexibilní a rozptýlené začlenění raket do terénu. Deník The Times uvedl, že manévry mají dvojí funkci: operační připravenost a politickou signalizaci.
Pro Tchaj-wan je to zpráva, že odpor by byl tváří v tvář ohromujícímu arzenálu marný; pro Washington je to zpráva, že intervence by byla příliš nákladná. Nejde tedy jen o vojenské schopnosti: rakety jsou výchozím bodem každé čínské nátlakové strategie a v době míru fungují jako nástroj zastrašování prostřednictvím přehlídek, testů a veřejných vystoupení, jako bylo nedávné vystoupení v Pekingu, kde byly předvedeny hypersonické rakety a nové ICBM.
Rozšíření brigád 611 a 616
Brigáda 611 v An-chuej se zdvojnásobila, má výcviková zařízení, simulované tunely a až tři desítky odpalovacích ramp, což je neobvykle hustá koncentrace, která podtrhuje význam této enklávy. Tam se v roce 2024 osobně objevil Si Ťin-pching, aby vojáky povzbudil k udržování „krizové a bojové mentality“.
Dále na jihu, v Ťiang-si, se na příjem DF-17 připravila 616. brigáda, jejíž hangáry jsou přizpůsobeny rozměrům nové hypersonické rakety. Tato rozmístění ukazují, jak se východní pobřeží Číny stává sítí útočných uzlů, které jsou určeny k překonání tchajwanské obrany a ohrožení amerických zařízení během několika minut.
Jaderný rozměr a rizika
Raketa DF-26 ztělesňuje strategickou nejednoznačnost Pekingu, neboť může být vybavena jak jadernými, tak konvenčními hlavicemi. Přestože americké satelity mohou zjistit přesun hlavic z centrálních skladů do těchto brigád, odborníci varují, že tento proces není spolehlivý a ponechává nebezpečnou míru nejistoty.
Konflikt o Tchaj-wan by měl od počátku skrytý jaderný rozměr. Tato nejasnost zvyšuje riziko chybného odhadu a rychlé eskalace, zejména pokud by se Washington rozhodl zaútočit na mobilní odpalovací zařízení na čínské pevnině, což by bylo závažné politické a vojenské rozhodnutí.
Cvičení a cíle
Stavba maket amerických letadlových lodí a válečných lodí v západočínských pouštích, z nichž některé jsou namontovány na kolejnicích, aby simulovaly pohyb, potvrzuje, že čínské rakety se nepřipravují pouze na statické scénáře na pevnině, ale také na to, aby porazily americké námořnictvo na otevřeném moři.

Zdroj: Youtube.com
Čínské vojenské plány počítají s rozmístěním mobilních odpalovacích zařízení v jeskyních a na maskovaných místech, střelbou a stažením v rámci hry na opotřebení, jejímž cílem je nasycení a vyčerpání protiraketové obrany nepřítele. Nedávné studie dospěly k závěru, že americké letecké základny v Asii, z nichž mnohé nemají dostatečně zpevněné kryty, by mohly být v počátečních fázích konfliktu zničeny.
Limity a zranitelnost
Výbušné budování schopností se neobešlo bez problémů. Raketové síly sužují korupční skandály a vnitřní čistky a zprávy Pentagonu varují, že kvalita některých jaderných infrastruktur by mohla být ohrožena. Navíc navzdory pokroku v oblasti radarů a satelitů přetrvávají pochybnosti o účinnosti raket v reálných bojových podmínkách, zejména proti pohybujícím se lodím, kde je taktická nejistota mnohem větší než proti pevným cílům na souši.
Geopolitický dopad a mezinárodní reakce
Rostoucí militarizace východního pobřeží Číny se netýká pouze Tchaj-wanu a Spojených států, ale má také významné důsledky pro indo-pacifickou oblast. Země jako Japonsko, Jižní Korea a Austrálie v reakci na vnímanou hrozbu přehodnocují své obranné strategie a zvyšují vlastní vojenské rozpočty. Kromě toho Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) vyjádřilo obavy o stabilitu v regionu a vyzvalo k pokračování dialogu, aby se zabránilo eskalaci napětí.