CENTRUM.CZ > Brněnská Drbna > 13. 8. 2025, 07:30

V Česku přibývá dětí s postižením na domácí výuce. Ombudsman žádá změny

Sdílet

V Česku roste počet dětí s postižením, které se místo běžné školní docházky učí doma. Podle poradního orgánu ombudsmana za to může nedostatek speciálních tříd při základních školách. Další děti pak musí dojíždět do vzdálených institucí, což zhoršuje jejich vzdělávací i sociální podmínky. Ombudsman proto vyzývá stát k odstranění překážek bránících vzniku speciálních tříd přímo v běžných školách.

Ilustrační fotografie

Zdroj: Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje

V České republice přibývá dětí s postižením, které se místo vzdělávání v prostředí škol učí doma, upozorňuje poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením. Další děti pak zůstávají v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je podle poradního orgánu nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Kancelář ombudsmana o tom informovala na svém webu.

Vyhláška o společném vzdělávání, tedy takzvané inkluzi, platí od roku 2016. Žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bylo v září roku 2017 v základních školách asi 108 000, v roce 2023 jich bylo zhruba 150.000, vyplývá ze statistiky ministerstva školství. Podle dat ministerstva se pak počet žáků se speciálně vzdělávacími potřebami, kteří se učí doma, zvýšil ze 114 v roce 2017 na 376 v roce 2024. V Česku se na základních školách vzdělává zhruba milion dětí.

Poradní orgán ombudsmana v této souvislosti prosazuje, aby se stát zaměřil na podporu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných základních školách. V případech, kdy by dítě mělo navštěvovat speciální školu, která není v blízkosti jeho bydliště, je podle poradního orgánu řešením zřídit speciální třídu při běžné základní škole. Zajišťovala by dětem přiměřenou podporu a kontakt s vrstevníky mimo hlavní výuku. Proto je podle poradního orgánu ombudsmana potřeba identifikovat překážky, které vzniku těchto tříd v současné době brání, a zpracovat plán odstraňování takových překážek.

„Inkluzivní vzdělávání není dobročinnost ani výsada, ale povinnost státu, ke které se zavázal přijetím Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tu se však nedaří naplňovat. Dětem se nedostává dostatečné podpory, často čelí vyloučení, jejich rodiny se potýkají se sociálním i ekonomickým znevýhodněním,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm, který od minulého měsíce vykonává také povinnosti dětského ombudsmana.

Pozici dětského ombudsmana, zatím neobsazenou, ustanovila novela, která nabyla účinnosti 1. července. Do do doby, než Sněmovna veřejného ochránce práv děti zvolí, zastává jeho povinnosti právě Schorm.

Funkce dětského ombudsmana mimo jiné přináší řadu nových kompetencí. Dětský ombudsman se může zabývat i činností ředitelů škol a školských a poradenských zařízení či samospráv při zajišťování vzdělávání nebo sociálních služeb. „To dává možnost se více soustředit na klíčová místa, kde se práva buď nenaplňují dostatečně, nebo se porušují. Škola je jedním z těch nejdůležitějších. Pokud selže, selhává celý systém. Tím se životní šance dítěte zmenšují,“ doplnil Schorm.

V Česku přibývá dětí s postižením na domácí výuce. Ombudsman žádá změny

„Paní Columbová“ Jana Čenského: žena, kterou 36 let skrýval před světem, teď ukazuje odvážné akty

Arktická hráz se hroutí. Pro počasí v Česku to může mít nečekaný důsledek

Původně byla chalupa Moniky Absolonové zcela neobyvatelná. Její rekonstrukce všem vyrazila dech

Dětství prožila na vesnici, před kamerou se objevila nahá a zahrála si i s Gottem. Kým je dcera Zdeňka Žáka?

Nejdřív upustil telefon, pak přestal mluvit. Rychlá reakce rodiny mu zachránila život