Velká část světové populace trpí vysokým krevním tlakem, který zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice a srdečního selhání. Doposud však nebylo s jistotou určeno, jak tento faktor ovlivňuje aktivní život. Nová studie však konečně uvádí konkrétní čísla.
Analýza více než 36 000 osob s vysokým krevním tlakem ukázala, že více chůze, a to i pod doporučenou cílovou hodnotou 10 000 kroků denně, a rychlejší chůze jsou spojeny s významným snížením rizika závažných problémů se srdcem a cévami. Studie publikovaná v časopise European Journal of Preventive Cardiology zjistila, že v porovnání s denním počtem kroků 2 300 je každých dalších 1 000 kroků až do 10 000 kroků spojeno se 17% snížením rizika vzniku MACE.
Přímá souvislost mezi pravidelnou chůzí a vitalitou srdce „Tato studie je jednou z prvních, která prokázala vztah mezi počtem denních kroků a závažnými problémy se srdcem a cévami v závislosti na dávce. Zjistili jsme, že pokud žijete s hypertenzí, čím intenzivněji chodíte, tím nižší je riziko budoucích závažných kardiovaskulárních příhod. Naše zjištění podporují myšlenku, že jakákoli úroveň fyzické aktivity je prospěšná, a to i pod obecně doporučovaným cílem 10 000 kroků denně,“ uvedl v prohlášení vedoucí studie Emmanuel Stamatakis.
Studie analyzovala údaje od 32 192 osob, které se zúčastnily analýzy studie UK Biobank. Těmto lidem byl diagnostikován vysoký krevní tlak a souhlasili s tím, že budou sedm dní po sobě nosit na zápěstí akcelerometr, který jim bude měřit vzdálenost a rychlost chůze.
Zdroj: Youtube.com
Údaje z akcelerometrů byly shromažďovány v letech 2013-2015. Průměrný věk byl 64 let a účastníci byli sledováni téměř osm let, čímž Stamatakisův tým získal údaje za 283 001 osoboroků. Během této doby bylo zaznamenáno 1 935 případů srdečních problémů nebo mrtvice.
Kolik kroků denně je optimálních? Kromě 17% snížení celkového rizika na 1 000 kroků denně navíc vědci zaznamenali 22% snížení srdečního selhání, 9% snížení rizika infarktu a 24% snížení rizika mrtvice. Průměrná intenzita nejrychlejší 30minutové chůze denně činila 80 kroků za minutu, což bylo spojeno s 30% snížením rizika závažných nežádoucích kardiovaskulárních příhod (CVA). O něco rychlejší chůze nepřinesla významnou změnu: u osob, jejichž 30 minut rychlejší chůze nebo běhu přesáhlo 130 kroků za minutu, nebyly pozorovány žádné další přínosy.
Podobné výsledky autoři zjistili při analýze 37 350 osob bez vysokého krevního tlaku: každé zvýšení denního počtu kroků o 1 000 kroků vedlo k průměrnému snížení rizika cévní mozkové příhody, srdečního selhání a infarktu myokardu a mozkové mrtvice o 20,2 %, 23,2 %, 17,9 % a 24,6 %.
„Naše zjištění poskytují pacientům dostupné a měřitelné cíle pro zdraví srdce, a to i pod 10 000 kroků denně. Zdravotníci by měli podporovat fyzickou aktivitu jako standardní péči, zejména u pacientů s vysokým krevním tlakem. Naše výsledky mohou posloužit jako základ pro nová individualizovaná doporučení v oblasti veřejného zdraví pro tyto pacienty. Budoucí doporučení týkající se chůze u osob s vysokým krevním tlakem by mohla zvážit podporu vyšší intenzity chůze,“ uzavírá Stamatakis.
Mezi silné stránky studie patří velký počet pacientů, použití akcelerometrů k získání podrobných informací o počtu kroků a rychlosti, ale jsou zde i omezení. Například fyzická aktivita byla měřena pouze v době, kdy se lidé poprvé zapojili do studie, a nezahrnovala následné změny chování. Výzkumníci navíc upozorňují, že jejich zjištění mohou pouze ukázat, že existuje souvislost mezi delší a rychlejší chůzí a lepšími zdravotními výsledky, nikoliv že to tyto lepší výsledky způsobuje.
Propojení, po kterém věda pátrá již dlouho Je důležité poznamenat, že souvislost mezi fyzickou aktivitou a kardiovaskulárním zdravím není novým fenoménem. Předchozí studie ukázaly, že pravidelné cvičení může zlepšit zdraví srdce snížením krevního tlaku, zlepšením lipidového profilu a zvýšením citlivosti na inzulín. Zejména chůze je dostupnou formou cvičení, která nevyžaduje žádné speciální vybavení a lze ji provozovat kdekoli.
Chůze navíc může mít i jiné přínosy než jen pro kardiovaskulární zdraví. Bylo prokázáno, že zlepšuje duševní zdraví tím, že snižuje příznaky úzkosti a deprese, a může také pomoci kontrolovat tělesnou hmotnost. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dospělým alespoň 150 až 300 minut mírné fyzické aktivity týdně, což představuje přibližně 30 až 60 minut denně po dobu pěti dnů v týdnu.