CENTRUM.CZ > Techzpravy.cz > 7. 8. 2025, 18:00

Vědci odhalili příčinu výbuchů velkých sopek. Odpověď leží hluboko pod povrchem

Sdílet

Jednou z nejúpornějších hádanek geologů je již po desetiletí původ gigantických sopečných erupcí, událostí, které dramaticky ovlivnily historii planety Země. Tyto kolosální jevy byly v průběhu věků zodpovědné za klimatické změny a masová vymírání.

Vědci odhalili příčinu výbuchů velkých sopek. Odpověď leží hluboko pod povrchem

Zdroj: Soliman Cifuentes / Unplash

Nyní se zdá, že tým vědců našel odpověď na tuto dávnou záhadu a odhalil mechanismus, který tyto exploze ohně a hornin pohání. Klíč byl nalezen více než 2 000 kilometrů pod povrchem ve strukturách, které by vzhledem ke své velikosti mohly klidně představovat celé kontinenty.

Tyto útvary, ve vědeckém žargonu známé jako BLOBS – zkratka pro Big LOwer-mantle Basal Structures – fungují jako obrovské kotle. Jejich hlavní funkcí je napájet sloupce roztavené horniny, které při svém vzestupu vedou k nejničivějším sopečným erupcím, jaké kdy náš svět viděl.

Útroby Země odhalují svá tajemství

Nedávný výzkum odhalil, že tyto podzemní struktury nejen existují, ale také se dynamicky chovají a pohybují se podobně jako obří ledovce v zemském plášti, uvádí Nature. Až dosud zůstávalo spojení mezi hlubinami planety a těmito masivními událostmi na povrchu ve stínu.

Mohlo by vás zajímat: Konec léta a zimy: Roční období se vytrácejí, toto je nová realita

Where Do Giant Volcanic Eruptions Come From? New Study Finds Missing Link To 'Blobs' Deep Within Earth #Where #Giant #Volcanic #Eruptions #Come #From? #Study #Finds #Missing #Link #'Blobs' #Deep #Within #Earth #USA #Russia #Biden #Ukraine #War #Palestine… https://t.co/aQkaSUnKlu pic.twitter.com/w6znLe8aDg
— MENAFN Business (@MENAFN) July 9, 2025

Vulkanoložka Annalise Cucchiarová z univerzity v australském Wollongongu a její tým nyní ukázali, že horké horninové chocholy, které jsou schopny stoupat zemským pláštěm do výšky přibližně 3 000 kilometrů, jsou přímo spojeny s BLOBS. Tyto plášťové chocholy, které se formují podobně jako lízátko – s „ocáskem“ a „hlavou“ – stoupají velmi pomalu a nesou horkou pevnou horninu, nikoli lávu nebo roztavenou horninu.

Když tyto chocholy dosáhnou horních 200 kilometrů zemského pláště, tlak se sníží a pevná hornina se začne tavit, což ji nakonec vyžene na povrch. Dr. Cucchiaro zdůraznil, že tato práce poukazuje na mimořádný význam plášťových chocholů, které fungují jako „magmatické dálnice“ a vytvářejí tyto mohutné erupce.

BLOBS, oblasti koncentrovaného tepla ve spodní části pláště, které se nacházejí v hloubce 2 000 až 3 000 kilometrů, podle odborníků existují již stovky milionů let. Jejich chemické složení se může lišit od okolního horninového materiálu, což jim propůjčuje zvláštní vlastnosti.

Až donedávna byl spodní plášť považován za jednolitou vrstvu bez významnějších geografických rysů. Nové poznatky však odhalují mnohem složitější a členitější krajinu se dvěma strukturami o velikosti kontinentu, které se posouvají a skládají podobně jako tektonické desky na povrchu.

Simulace, která vyjasnila pochybnosti

Aby vědecký tým potvrdil tuto složitou souvislost, provedl simulaci konvekce pláště, která zahrnovala období jedné miliardy let. Výsledky, které Cucchiaro a geolog Nicholas Flament podrobně popsali v časopise The Conversation, ukazují, že místa minulých obřích sopečných erupcí pozoruhodně úzce souvisejí s plášťovými plumy, které jejich modely předpovídaly.

Toto zjištění je významným potvrzením, protože naznačuje, že simulace předpovídají polohu a načasování plášťových plumů způsobem, který je v souladu s geologickými záznamy. Oceánské plošiny, jako je například plošina Ontong Java-Manihiki-Hikurangi v jihozápadním Pacifiku, jsou spojeny s „hlavami“ plumů.

Video k článku ZDE

Zdroj: Youtube.com

Naproti tomu podmořské vulkanické útvary, jako jsou řetězce podmořských hor Hawaii-Emperor a Lord Howe, jsou spojeny s ocasy“ těchto plum. Jedním z nejobjevnějších zjištění studie bylo, že místa analyzovaných erupcí spadají na pohyblivé BLOBS předpovězené jejich modely nebo velmi blízko nich.

Mírné odchylky v místech by se daly vysvětlit náklonem chrličů při jejich stoupání. Vědci také použili 3D snímky zemského nitra získané pomocí seismických vln ze zemětřesení – technika známá jako seismická tomografie – k zobrazení nehybných BLOBS.

Překvapivě se jeden ze čtyř uvažovaných tomografických modelů shodoval s místy minulých obřích sopečných erupcí, což naznačuje, že hypotézu stacionárních BLOBS nelze pro posledních 300 milionů geologických let vyloučit. Přestože tyto procesy probíhají v obrovských hloubkách a téměř nepostřehnutelnou rychlostí, jejich účinky mohou být katastrofické. Vulkanická činnost spojená s těmito mechanismy byla klíčovým faktorem vymírání a dalších významných změn, které určily osud naší planety. Dalším krokem bude prozkoumání chemické povahy BLOBS a kanálů sopečných dmýchadel pomocí pokročilých simulací.

Měli bychom být znepokojeni?

Mnoho lidí si klade otázku, zda tyto podzemní struktury představují bezprostřední hrozbu pro lidstvo. Přestože masivní sopečné erupce jsou v lidském časovém měřítku poměrně vzácné události, jejich dopad může být ničivý. Příkladem může být erupce supervulkánu Toba před přibližně 74 000 lety, která pravděpodobně vyvolala sopečnou zimu, jež postihla tehdejší lidskou populaci.

Vědci však upozorňují, že sledování a pochopení těchto hlubinných struktur může zlepšit naši schopnost předvídat budoucí erupce. Pokročilé technologie, jako je seismická tomografie a počítačové simulace, umožňují vědcům lépe mapovat a pochopit chování BLOBS a plášťových plumů.

Studium těchto jevů je navíc klíčové nejen pro předpovídání erupcí, ale také pro pochopení vnitřní dynamiky naší planety. Pochopení fungování těchto struktur může poskytnout vodítka o vývoji Země a její geologické historii, což by mohlo mít význam pro hledání života na jiných planetách.

Ačkoli BLOBS a plášťové plumy představují fascinující prvky vnitřního fungování Země, nepředstavují bezprostřední hrozbu. Jejich studium je však nezbytné pro lepší pochopení geologických procesů a pro lepší přípravu na případné budoucí vulkanické události.