CENTRUM.CZ > VědaŽivě.cz > 16. 11. 2025, 06:35

Cesta k moderním vakcínám byla bolestivá. První „pokusní králíci“ snášeli metody, ze kterých mrazí ještě dnes

| 3 min

Sdílet

Očkování pomohlo vymýtit pravé neštovice a potlačit celou řadu nemocí. Přesto ho někteří vytrvale odmítají a šíří o něm poplašné zprávy.

Cesta k moderním vakcínám byla bolestivá. První „pokusní králíci“ snášeli metody, ze kterých mrazí ještě dnes

Zdroj: Zdroj fotografie: Depositphotos

Obsah článku

Máloco dokáže vyvolat stejně zapálenou debatu jako očkování. Ovšem o tom, zdali je účinné, bezpečné či stále nutné, vede diskuse především laická veřejnost. Odborníci o jeho nutnosti a prospěšnosti nepochybují – vychází totiž z dat, a ne z osobních pocitů. Přestože se vakcinace dlouhodobě osvědčila, stále se mezi lidmi najde spousta jejích odpůrců. Na vině může být tzv. krátká paměť společnosti, kdy společnost zapomíná na hrůzy dnes již vymýcených či potlačených nemocí.

První pokusy o vakcinaci vzbuzovaly odpor

Zatím vůbec největším úspěchem vakcinace je vymýcení pravých neštovic, latinsky varioly. Onemocnění v minulosti vyvolávalo rozsáhlé epidemie, které si dohromady vyžádaly stovky milionů životů. Nemocní trpěli vysokými horečkami a celé tělo měli pokryté bolestivými puchýřky. Ze všech nakažených zemřela přibližně třetina a ti, kteří přežili, často trpěli kvůli znetvořujícím jizvám, jež jim zůstaly jako „památka“ na prodělanou nemoc. Svého vrcholu dosáhly epidemie v 18. století, během něhož zemřelo na pravé neštovice asi 60 milionů lidí.

Koncem 18. století nicméně svitla lidstvu naděje, že tuto zákeřnou nemoc porazí. Anglický venkovský lékař Edward Jenner si totiž všiml, že dojičky, které prodělaly kravské neštovice, nebyly infikovány pravými neštovicemi. Rozhodl se proto pro pokus, kdy přenesl virus kravských neštovic na člověka s cílem vytvořit přirozenou ochranu proti onemocnění. Jeho prvním pacientem byl chlapec James Phipps, kterému v roce 1796 aplikoval „vakcínu“. Tou byl hnis z puchýřku nakaženého kravskými neštovicemi.

Edward Jenner očkoval proti variole hnisem z kravských neštovic vpraveným do řezné rány pacienta

Chlapec následně prodělal kravské neštovice, ale onemocnění pravými neštovicemi se vyhnul. Úspěch vakcinace (termín odvozený od latinského „vacca“ čili kráva) zveřejnil Edward Jenner o dva roky později, avšak kromě nadšených ohlasů se setkal i s nedůvěrou a opovržením. Snahy o očkování nicméně probíhaly ještě před Jennerovým pokusem. Počátkem 6. století se jako ochrana před variolou používal prach ze zaschlých krust z vředů pravých neštovic, který se vdechoval či vtíral do řezné ranky v kůži.

Povinné očkování zachránilo miliony životů

I přes doloženou účinnost vzbuzovala vakcinace od svého počátku nedůvěru. V důsledku četných dezinformací a šíření poplašných zpráv se variolou nakazilo začátkem 19. století opět velké množství lidí. V reakci na epidemii bylo v roce 1812 zavedeno v Českých zemích povinné očkování. Poslední velká epidemie pravých neštovic se datuje do 60. let 20. století, kdy na nemoc zemřely bezmála 2 miliony lidí. Tato epidemie propukla v souvislosti s poklesem důvěry společnosti ve vakcinaci. Nemoc byla po celém světě vymýcena v roce 1978.

Stejně jako se podařilo vymýtit pravé neštovice, povedlo se rovněž významně potlačit i další smrtelné nemoci. Za příklad může sloužit tuberkulóza, dětská obrna či spalničky. Bohužel v současné době dochází opět ke změně nálad ve společnosti a objevuje se stále více lidí, kteří z různých důvodů očkování odmítají. Podle odborníků je na vině tzv. krátká paměť společnosti, kdy si lidé jednoduše nepamatují hrůzy, které s sebou tato onemocnění přinášela.