CENTRUM.CZ > Hanácká Drbna > dnes, 09:09

Československý knoflíkový magnát byl králem marketingu, uspěl v Evropě i USA, zjistil badatel z Olomouce

| 3 min

Sdílet

Na stránkách prestižního britského odborného časopisu Journal of Historical Research in Marketing vyšel článek publicisty a historika Tomáše Jelínka z Moravské vysoké školy Olomouc o marketingové strategii československé firmy Waldes a spol., výrobce knoflíků a oděvních spínadel, která na počátku 20. století dokázala proniknout na světové trhy a stát se významným hráčem v oděvním průmyslu.

Slečna KIN bez patentky v oku USA 1912

Zdroj: Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje

Článek, který napsal Tomáš Jelínek z Moravské vysoké školy Olomouc, má název "MISS KIN in the world of fashion: 1902-1939" (Slečna KIN ve světě módy: 1902 – 1939). Autor ukazuje, že Waldes a spol. nebyli jen výrobci knoflíků, ale také průkopníci moderního marketingu, kteří využívali inovativní metody a strategie. Ty jsou relevantní i v dnešní době.

Proč jste se rozhodl věnovat právě firmě Waldes a spol.? Čím vás tak zaujala?
České hospodářské dějiny jsou plné inspirace pro dnešek. A řada podnikatelských příběhů čeká na své objevení. Zakladatelé firmy Waldes a spol., která vyráběla i dnes stále používané spínací knoflíky Koh-i-noor, dokázali během jedné dekády před první světovou válkou vybudovat globální firmu, která měla odvahu vstoupit na americký trh. Tam sice dostala tvrdou lekci, ale současně pracovali s těmi nejlepšími v nově vznikajícím oboru marketingu. Mohl se tak rozvinout marketingový talent hlavního majitele firmy, Jindřicha Waldese.

O co konkrétně šlo?
Firma měla v Evropě oproti konkurenci technologickou výhodu při výrobě spínacích knoflíků a stačilo své výrobky tlačit skrze prodejce galanterie a jejich dodavatele. To v USA už nestačilo a museli vytvořit vlastní poptávku po svých knoflících, aby si je někdo koupil. K tomu museli i vyrobit stroje, které uměly patentky přišít. Dnes obdivujeme Kupkův obraz dívky s patentkou v oku, který byl inspirován zaoceánskou plavbou Waldese do USA, ten je základem loga knoflíku Koh-i-noor dodneška. Ale to jen taková marketingová zkratka, za kterou nejspíš byla promyšlená změna loga firmy z nudného rytíře na hravou mladou ženu. K tomu donutila českou firmu v době Rakousko-Uherská americká realita. Waldes pak všem ukázal svůj marketingový talent, když ještě před koncem první světové války založil v Praze muzeum knoflíků.

Proč bylo založení muzea pro firmu důležité?
Vytvořili prostor, kde mohli prezentovat historii knoflíků, ukázat jejich vývoj a význam v kultuře. Z něčeho nicotného udělali téma módy. Posílili image firmy jako odborníka na spínadla a jejich inovátora. Muzeum sloužilo i jako místo setkávání pro obchodní partnery, významné osobnosti a novináře, což vytvářelo pozitivní publicitu. Návštěva významného francouzského návrháře pak byla například i obsahem inzerátů v zahraničí.

Ve svém článku se zaměřujete na období do roku 1939. Co se s firmou stalo dál?
Hlavní majitelé firmy byli židovští bratři Jindřich a Zikmund Waldesovi. Většina rodiny uprchla do USA, ale Jindřich Waldes byl nacisty vězněn v koncentračním táboře, aby nacistům předal své továrny a majetek, rodina jej vykoupila, ale nakonec zemřel při plavbě do USA. Waldesové se museli vzdát svých podílů v evropských firmách. Zůstala jim však továrna v USA, kterou rodina provozovala ještě dlouho po válce. Pražská firma si změnila název na Koh-i-noor a po válce byla znárodněna. Ale patentka přežila a dodnes se u nás a v Barceloně vyrábí a používá v řadě míst světa. To jen dokazuje sílu značky, kterou si firma dokázala vybudovat.

Co si mohou z příběhu firmy Waldes odnést dnešní české firmy? Čím se mohou inspirovat?
Je to skvělý příklad toho, jak se i malý český „start-up“ z rakousko-uherských Čech, později firma z Československa, může prosadit na globálním trhu, pokud má kvalitní produkt, promyšlenou strategii a nebojí se investovat do marketingu. Máme štěstí, že se dochovalo mnoho materiálu z pražského centra. Z toho je vidět, jak to bylo složité. Kolik bylo všude problémů s výrobou, konkurencí, obchodními tarify.

Zajímavá je i spolupráce československých firem v zahraničí, kterou Waldes hodně propagoval. Byl i velký zastáncem značky Made in Czechoslovakia. Před druhou světovou válkou měla firma Waldes výrobní závody v Drážďanech, Varšavě, Paříži, Barceloně a New Yorku. I když asi primárním důvodem výroby v zahraničí byly cla a jiné bariéry, tak toto rozkročení po světě pomáhalo firmě držet krok s inovacemi všeho druhu.

Našel jste v archivech i nějakou olomouckou stopu?
Určitě existovala řada obchodník kontaktů. Ale našel jsem jednu zajímavou zprávu o soutěži zaměstnanců v psaní na stroji mezi Waldeskou a předchůdcem současné firmy SIGMA. Jednak to Pražáci prohráli, ale Waldes se navíc divil, že ve vítězném družstvu byli muži.

Československý knoflíkový magnát byl králem marketingu, uspěl v Evropě i USA, zjistil badatel z Olomouce

"Neumí udržet jazyk za zuby". Ruský diplomat o výměně Lavrova

Velká vánoční hádanka: bude sníh? Meteorologové už vidí, co nás čeká

Maxová zářila, Shayk šokovala. Hvězdy světového formátu ukázaly, kdo opravdu umí oslnit

Saúdský megasen The Line se hroutí. Pod zákony fyziky i z nedostatku financí

Rozvedená, ztracená, uvězněná v minulosti. Změna jednoho políčka v občance jí převrátila život naruby