CENTRUM.CZ > ArmádníZpravodaj.cz > dnes, 07:14

Americké houfnice M109 jsou nesmrtelné: první sice vyjela před 61 lety, ale armáda je chce až do roku 2050, byť jsou evropské lepší

| 2 min

Sdílet

Houfnice M109 je osvědčená zbraň, která prošla celou řadou modernizací. Její nevýhodou může ovšem být krátká hlaveň, která se evropským zdaleka nevyrovná.

Houfnice M109A7 americké armády

Zdroj: Armáda Spojených států amerických

Obsah článku

Základem dělostřelectva moderních armád jsou v současné době samohybné houfnice, a i když se lze stále setkat s taženými děly, jsou spíše na ústupu. Naopak prvních zmíněných typů dnes existuje široké spektrum – mezi nejrozšířenější patří americká houfnice M109, kterou má ve výzbroji několik armád a účastnila se řady konfliktů. Existuje v několika verzích, tou nejmodernější je M109A7 Paladin postupně zaváděná v amerických ozbrojených silách.

Stará M109 je oproti dnešní odlišná

Samohybná houfnice M109 se dostala do výzbroje americké armády již v roce 1963, uvádí Wikipedia, ale od současné verze A7 se značně liší – a to vlastně ve všech podstatných věcech. Moderní houfnice má sice hlaveň stejné ráže, je ovšem delší, díky čemuž má mnohem větší dosah. Během let dostala M109 i jiný typ podvozku a věže, takže ačkoliv je stále označována jako M109, lze tvrdit, že to je oproti první verzi spíše naprosto odlišná zbraň.

Prototyp houfnice M109A7

Houfnici M109A7 Paladin začala v roce 2007 vyvíjet společnost BAE Systems jako výraznou modernizaci předchozí verze A6. Army-Technology uvádí, že bylo cílem získat dělostřelecký systém schopný vydržet ve výzbroji zhruba do roku 2050, přičemž má mít A7 oproti předchůdci modernizovaný trup, věž, motor a systémy zavěšení, což má zaručovat větší spolehlivost a schopnost přežití. ArmyRecognition uvádí, že byl modernizován také hasící systém a osádka má rovněž mnohem lepší situační povědomí o okolí, což je dnes nezbytné.

Menší dosah než jiná západní děla

Houfnice M109A7 je vybavena dělostřeleckou hlavní ráže 155 mm o délce 39 ráží, což je mnohem kratší hlaveň než u jiných západních dělostřeleckých systémů, kde je standardem délka 52 ráží. I proto dokáže s klasickou municí střílet jenom 22 km daleko, s raketově asistovanými projektily pak 30 km, což je i o 20 kilometrů méně než jiná západní děla. Existují ale plány na osazení M109A7 hlavní o délce 58 ráží, což by dosah značně prodloužilo, i když třeba na vyvíjenou jihokorejskou houfnici s dosahem až 70 km to mít nebude.

Houfnice používá podvozek sestrojený na základě bojového vozidla pěchoty M2 Bradley, což značně ulehčuje údržbu a logistiku. Pohybovat se dokáže rychlostí až 61 km/h a její dojezd činí kolem 300 km. K obsluze je potom zapotřebí osádka složená ze 4 vojáků, která dokáže z děla střílet rychlostí až 4 rány za minutu. K dispozici má i těžký kulomet umístěný na věži, který může sloužit k obraně proti pěchotě a lehčím vozidlům, a teoreticky i proti vzdušným cílům.