9 min

14 dní s Hyundai: Drsné procitnutí. Už (ne)chápu, co v něm Češi vidí

Sdílet

Dennívýzva

Hledáte kvalitní velké SUV, ale nechcete za něj utratit nesmyslně velkou částku? O vaši pozornost se hlásí Hyundai Santa Fe, které jsem se rozhodl pro vás otestovat.

Zdroj: Jiří Louthan pro AutoŽivě

Obsah článku

Do testu jsem si vybral model 2,2 CRDi v rámci kterého očekávám kombinaci solidního výkonu a nízké spotřeby. Jestli byl můj odhad správný, tak to se teprve ukáže. Toto velké SUV pohání přeplňovaný dieslový čtyřválec s výkonem 147 kW (rovných 200 koní), který se v tomto případě musí porvat s váhou 1,9 tuny, což opravdu není málo. Maximální krouticí moment je tu pěkných 440 Nm a vozidlo dokáže zrychlovat z 0 na 100 km/h za 9,4 sekundy (respektive mnou naměřených 9,6 s). Tahle hodnota je z mého pohledu rozumná pro bezpečné předjíždění, ale samozřejmě to z našeho Santa Fe nedělá žádného zábavného sprintera.

Horší odhlučnění, ale fantastický podvozek

Ovšem o to v případě našeho rodinného kočáru vůbec nejde. Primární kvality je tu třeba spatřovat docela jinde. Nicméně motor má příjemný chod, a dokonce přívětivou zvukovou kulisu, kterou ovšem v nižších rychlostech maskuje celkem zdařilé odhlučnění interiéru. Ve vysokých rychlostech už ovšem počítejte s tím, že například na dálnici se aerodynamickému hluku neubráníte.

Řízení je vysoce citlivé, dokonce podstatně více, než jsem čekal, ale ještě více mě zaujal komfort podvozku. Pokud je pro vás nejen objem zavazadelníku, ale také jízdní komfort zásadní, tak v případě Hyundai Santa Fe určitě nešlápnete vedle. Jak krásně vůz maže nerovnosti silnice, tak to je vysoce příjemná záležitost.

Příjemná převodovka a příliš ostří asistenti

Brzdy reagují rychle na sešlápnutí pedálu, ale při prudkém brždění je vysoká váha vozu opravdu znát. Automatická, v našem případě 8stupňová převodovka je spolehlivá, pracuje čistě a při změně rychlostních stupňů neobtěžuje posádku vozu žádným nepříjemným škubáním. Jednoduše řečeno řadí sympaticky plynule.

Jízdní asistenti jsou zde velmi specifičtí. Pracují až s příliš velkou vervou, kdy vás nekompromisně vracejí na střed jízdního pruhu nebo při předjíždění vás vůz nechce pustit vpřed, když vyhodnotí, že je vůz před vámi příliš blízko. Věřím tomu, že řada majitelů Santa Fe si je prostě povypíná, aby měla od nich klid, a vsadí raději na vlastní řidičské schopnosti a správný úsudek.

Spotřeba na výbornou

Co je zajímavá kapitola tohoto Santa Fe, tak jeho spotřeba. Na okreskách jsem byl schopen jezdit jen za 6,6 litrů, přičemž v kombinaci jsem se pohyboval většinou pod osmi litry. Takže spotřeba je tu jedním z klíčových pozitivních kritérií, jež, věřím, dokáže přimět řidiče ke koupi právě tohoto SUVéčka. K tomu má Santa Fe k dispozici nádrž s objemem 75 litrů, takže o dlouhý dojezd tady není nouze.

Jinak toto Santa Fe má pohon všech čtyř kol, a pokud bych si jej chtěl koupit, pak bych právě na čtyřkolce bazíroval. Nejen, že výrazně napomáhá stabilitě vozidla v zatáčkách (a tohle auto na nich skutečně drží jak přibitéú, ale dává tím potenciál pro bezpečnější jízdu v terénu a na sněhu. Světlá výška je tu 185 mm, což nedává prostor pro vysloveně super náročný terén, ale i tak ji čeští chalupáři či obecně fandové vyžití v přírodě jistě ocení.

Velmi pohledný obr

Vizualita vozu Hyundai Santa Fe je v prvé řadě vysloveně monumentální. A aby ne, tenhle kolos, který je mimochodem největší vozem z rodiny Hyundai, je dlouhý 4,8 metru, široký 1,9 metru a vysoký bezmála 1,7 metru. Když jej zahlédnete ve zpětném zrcátku, okamžitě vnímáte jeho dominanci, kterou podporuje ta velkolepá mřížka chladiče se zajímavými šestihrannými prvky. Ale také agresivně vyhlížející nizoučké přední světlomety, které podtíná a doplňuje masivní lišta, jež mě vizuálně velice baví. A k tomu velkolepé víko motoru s Lkovým profilováním, které formátově evokuje malou letištní plochu.

Ovšem líbivá tu není jen přední partie. Při pohledu na bok vozu musím pochválit, že se nejedná o krabicoidní ani oteklé SUVéčko, nýbrž se jeho designérům podařilo dosáhnout příjemně atletického vzezření s určitou dávkou aerodynamiky. Svůj podíl na tom mají prolisy obtékající blatníky, lehké zkosení střechy směrem k zádi i moderní linie tvořená stříbrnou lištou opisující boční okna. K tomu byla vkusně zvolená 19palcová kola, respektive jejich zajímavé černo-stříbrné disky.

Záď má příjemně oblé tvary a dobrou volbou zde je jak stříbrný kryt nárazníku, tak lišty pod mlhovkami i poměrně výrazný spojler usazený na vršku pátých dveří. Záď působí nasvaleně, široce, ale jinak je to z mého pohledu ve srovnání s ostatními partiemi Santa Fe nejfádnější část tohoto vozu.

Zadní prostor interiéru? Lepší průměr

Zadní části interiéru kralují velmi pohodlná sedadla, která jsou kožená a mají moc pěkné, a navíc přesné prošívání. A co je super, jejich opěrky se dají polohovat pomocí páčky na bocích sedadel, což je při dlouhých cestách, na kterých si chcete pospat, přímo geniální benefit. Dveře tvořené dílem z tvrdších i měkčených plastů a kůže na područkách mají poměrně jednoduchou vizualitu, ovšem hodně se mi na nich líbí plastická podoba mřížek repráků.

V zadní části kabiny je celkem dost prostoru, čemuž napomáhá absence středové konzole na podlaze. Ale přiznám se, že bych čekal, že tu bude místa před koleny a nad hlavou ještě více. Ovšem objemového formátu například Škody Kodiaq mnou testované Santa Fe nedosahuje ani zdaleka. Například před koleny tu mám jen 6 centimetrů (nad hlavu pak 8), což nezní špatně. Jenže já nejsem žádný obr a měřím 183 cm. Přední sedačku řidiče mám v daný moment samozřejmě napolohovanou na svůj formát. Pasažér s výškou přes 190 cm už tu logicky nebude sedět v absolutním pohodlí. Holt v tomto voze dostal přednost zavazadelník.

Příjemně polohovatelné sedačky

Co se mi ale líbí, tak možnost ze zadního sedadla upravovat polohu a vzdálenost sedadla řidičova předního spolujezdce díky tlačítkům právě na vnitřním boku tohoto sedadla. Je to velmi praktická drobnost, pokud se ovšem nedostane do ruky malého děcka, které si neodpustí s ní neustále operovat. Jako v případě mého synka. Vzadu máme dvě USB, kožené kapsy na zádi předních sedadel, výklopnou velkou područku s prostorem na nápoje a ve dveřích průměrně velkou odkládací plochu na láhve s pitím apod.

Interiér je díky světlé stropnici příjemně světlý navzdory jeho většinově černým součástem, od sedaček přes dveře až po palubní desku. Když se usadím na místo řidiče, okamžitě chválím výrazný komfort sedačky, a dokonce i velmi dobré boční vedení. Jsou elektronicky snadno polohovatelné, přičemž je možné si napolohování uložit pro dva různé řidiče (tlačítka situovaná na dveřích), což se v rodinném autě vždycky hodí. Předním sedadlům nechybí vyhřívání ani odvětrávání.

Ovládací prvky na správném místě

Na předních dveřích mě zklamal menší prostor pro láhev a ani područka tu není na můj formát moc pohodlná. Samotná palubní deska má samozřejmě z celkového pohledu monstrózní rozměry, ale zase je pěkně sendvičově segmentovaná. Dominují tu především oblé tvary, palubní deska působí elegantně i celkem moderně, jen mi tu chybí jakási jasná vizuální identita směrem ke značce vozu.

Ovladač klimatizace má svou pozici pod centrálním displejem, je řešený pomocí tlačítek a otočných ovladačů, což je paráda. Celkově jsem spokojený s dostupností a sektorováním všech ovládacích prvků, prostě vše je krásně po ruce. Pod ovládáním klimatizace a tlačítky souvisejícími s vyhříváním a odvětráváním je odkládací plocha na mobil, kde je možné nabíjet bezdrátově, ale samozřejmě i kabelově. USB konektory i 12V zásuvka jsou přímo u telefonu k mání.

Řadič převodovky má na můj vkus dosti hranatou hlavici a kolem sebe koncentruje ovládací tlačítka typu volba jízdních módů, řízený sjezd z kopce, elektronická ruční brzda atp., což je rozhodně správně. Volant má středně velký užší věnec, příjemnou ergonomii pro úchop a celkově ho nemohu než chválit, a to včetně přehledných multifunkčních tlačítek s rychlou odezvou.

Infotainment pomalejší, leč intuitivní

Kaplička za volantem ukrývá zajímavě řešený displej (s analogovými „budíky“ po stranách) s podmanivou barevnou vizualitou, jehož hodnoty jsou přehledně čitelné, a to včetně aktivit jízdních asistentů. Tenhle prvek vypadá opravdu výborně. No a pak tu máme samozřejmě centrální displej řekněme středního formátu s bočními tlačítky pro urychlení požadovaných operací. Systém je intuitivní, přehledný, má i celkem pěknou grafiku, ale ani zdaleka nepatří mezi nejrychlejší.

V přední části kabiny se cítím velmi dobře, mám kolem sebe hodně prostoru včetně oblasti kolen a kromě malé „kapsy“ ve dveřích nemám žádný problém s umístěním a objemem odkládacích prostorů. Máme tu poličku na palubce před spolujezdcem, spoustu místa pod područkou, a především velký tradiční vyklápěcí kastlík před spolujezdcovou sedačkou.

Příkladně řešený zavazadlový prostor

Velikánská paráda je na Santa Féčku jeho zavazadelník s objemem 625 litrů, který je perfektně přístupný. Nechybí mu ukotvovací prvky pro fixaci zavazadel ani 12V zásuvka a k mé radosti také tlačítka pro sklopení zadních sedadel. Ovšem co se mi líbí ještě více, tak nečekaně objemné kastlíky pro menší převážené předměty ukryté pod dvěma dekly na podlaze zavazadlového prostoru.

Navíc je v „kufru“ k dispozici na pravé straně ještě jedna menší boční schránka. Vejde se do ní bunda, malý batůžek nebo třeba kabelka. Roletka nad zavazadelníkem pracuje precizně a páté dveře se zavírají elektronicky pomocí tlačítka. K zavazadelníku nemám ani tu nejmenší výtku, bez otvírání pohybem nohy pod zadním nárazníkem se bez problému obejdu.

Za tuhle cenu volba číslo jedna

Hyundai Santa Fe 2,2 CRDi je z mého pohledu vynikající vůz v poměru výkon/cena. Námi testovaný model z roku 2019 s nájezdem 131 000 km, za jehož zapůjčení děkuji společnosti AAA Auto, stojí 700 000 korun. A pokud byste sáhli po novém Santa Fe, vyjde vás od 1 000 000 korun výše.

Získáte tak moc pěkného rodinného parťáka s celou paletou kladů, se kterým si užijete cestování i na velmi dlouhé vzdálenosti. A to v příjemném komfortu počínaje podvozkem a konče sedačkami. Navíc s perfektní ovladatelností, stabilitou a i příjemnou motorizací. Objem zavazadelníku, prostor v kabině, kvalita infotainmentu – to vše vás bude téměř beze zbytku bavit. Stejně jako spotřeba, která patří k hlavním kladům tohoto Hyundai.

Hyundai Santa Fe 2,2 CRDi přehledně:

Motor:	přeplňovaný dieslový čtyřválec
Výkon:	147 kW / 200 koní
Zrychlení z 0 na 100 km/h:	9,6 sekundy
Hmotnost (pohotovostní):	1,9 tuny
Převodovka:	automatická 8stupňová
Spotřeba:	od 6,5 litrů, kombinovaná 7,6 litru
Pohon:	4×4
Zavazadelník:	625 litrů
Objem palivové nádrže:	75 litrů
Maximální rychlost:	203 km/h
Nájezd:	131 000 km
Vyrobeno:	2019
Cena:	700 000 Kč (nový vůz od 1 000 000 Kč)

Zdroj: AutoŽivě.cz

Autor: Jiří Louthan

Reklama

Další články z AutoŽivě.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů AutoŽivě.cz

AutoŽivě.cz oslovuje řidiče, kteří chtějí mít přehled o tom, co se děje v automobilovém světě, ale zároveň hledají i konkrétní užitek – jak ušetřit, vybrat správný vůz nebo se vyznat v nových pravidlech. Texty jsou psané přístupně, často s lehkou dávkou nadhledu a s důrazem na čtivost. Vedle...

Všechny články tohoto autora

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Bojové sporty znají momenty, kdy vteřina rozhodla o celé kariéře. Méně než 5 % fanoušků je pozná všechny. Jste mezi nimi?

Stačila jedna rána, jeden kop nebo dvě vteřiny do konce. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte chvíle z MMA a...

14 dní s Hyundai: Drsné procitnutí. Už (ne)chápu, co v něm Češi vidí

Trump jako Putin. U Čechů si výrazně pohoršil. Koho mají naopak rádi?

MacGyver i Reno Raines k nepoznání: Jak rychle stárnou hvězdy?

Vytvořili byt v pokoji. Z fotek ani nejde poznat, jak málo místa měli architekti k mání

Dvacet kilo za dva roky a jedna dieta za druhou. Daniela Brzobohatá přiznala problémy s jídlem

Skok jako z 6. patra. Záběry ukazují šéfa ukrajinských špionů v neuvěřitelné situaci