Víte, že že žirafy jsou doslova chodící hromosvody nebo že průměrná barva vesmíru má poetický název „kosmické latté“? Připravte se na 10 fascinujících zcela náhodných faktů, které vás zaručeně dostanou – a donutí se na svět podívat úplně jinýma očima. Toto jste ani netušili, že potřebujete vědět...
1. Oblak váží i milion tun
Když se díváme na oblohu, oblaky působí lehce a vzdušně. Ve skutečnosti je ale jeden průměrný oblak o objemu 1 km³ těžký zhruba milion tun. Vzdušná masa má hustotu kolem 1,003 kg/m³, což je jen o chlup méně než okolní vzduch. Díky tomu se dokáže vznášet. Tato jemná rovnováha mezi hustotou a teplotou dělá z oblaků jedno z nejúžasnějších přírodních „kouzel“.
2. Žirafy přitahují blesky častěji než lidé
Podle vědeckých dat je pravděpodobnost, že žirafu zasáhne blesk, až 30krát vyšší než u člověka. Mezi lety 1996–2010 bylo zaznamenáno pět smrtelných případů, což v poměru k populaci žiraf představuje dramatický rozdíl. Žirafy jsou totiž vysoké a často se pohybují v otevřené savaně, kde jim chybí ochrana. Evoluce jim nadělila dlouhý krk – ale bohužel i vyšší riziko v bouřkách.

3. Identická dvojčata nemají stejné otisky prstů
Genetika sice způsobuje, že jednovaječná dvojčata vypadají téměř stejně, ale otisky prstů se liší. Během vývoje v děloze totiž hrají roli faktory prostředí: délka pupeční šňůry, poloha plodu či růstová dynamika. Výsledkem jsou jedinečné vzory na prstech. Policie si tedy může oddechnout – na své zločiny se opravdu nemůžete vymluvit na dvojče.
4. Den na Zemi se prodlužuje
Rotace naší planety se pomalu zpomaluje. Každé století se den protáhne přibližně o 1,8 sekundy. Před 600 miliony let byste museli svůj budík nastavit na den dlouhý jen 21 hodin. Tento jev má zásadní vliv na geologické procesy i na to, jak se Měsíc postupně vzdaluje od Země.
5. Ušní lalůčky bez funkce?
Ušní lalůčky jsou bohaté na nervová zakončení, což je činí citlivými a důležitými v sociálních a intimních interakcích. Vědci se ale shodují, že nemají žádnou zásadní biologickou funkci. Mohou být spíše evolučním „pozůstatkem“, podobně jako třeba slepé střevo. Z hlediska estetiky či módy se jim však význam rozhodně nedá upřít.
6. Mozek sám sebe požírá
Proces nazývaný fagocytóza zajišťuje, že buňky v mozku odstraňují poškozené nebo nepotřebné části. Zní to děsivě, ale jde o životně důležitou funkci, která udržuje mozek zdravý a výkonný. Bez této „vnitřní úklidové služby“ by se v nervové tkáni hromadily toxické látky, což by vedlo k závažným problémům.
7. Největší dinosauří trus jako okno do minulosti
Zkamenělý trus, neboli koprolit, může být vědeckým pokladem. Největší známý kus, připisovaný T. rexovi, měří přes 30 cm a má objem více než dva litry. Vědcům umožňuje analyzovat stravu dinosaurů – od kostí jejich obětí po zbytky rostlin. Jinými slovy, i to, co kdysi „vyšlo zadními dveřmi“, dnes odemyká nové poznatky.

8. Mars není kulatý
Zatímco většina skalnatých planet má kulovitý tvar, Mars se podobá spíš zploštělému ragbyovému míči. Jeho tvar je výsledkem složitých procesů – gravitačního vlivu a vnitřní struktury. Přestože nám na fotkách z kosmu připadá dokonale kulatý, realita je trochu méně symetrická.
9. Nulové kalorie? Mýtus
Oblíbený mýtus tvrdí, že některé potraviny, například celer, mají „negativní“ kalorie, protože jejich trávení spálí víc energie, než obsahují. Ve skutečnosti žádná potravina nulové kalorie nemá. I celer poskytuje určité množství energie – i když minimální. Takže pokud hledáte „kouzelný jídelníček“, budete zklamaní.
10. Kosmické latté – barva vesmíru
Astronomové v roce 2002 zjistili, že průměrná barva vesmíru je béžová, blízká bílé, kterou pojmenovali „kosmické latté“. Tento poetický název odráží průměrné světlo vycházející z miliard galaxií. Kdybyste měli namíchat barvu vesmíru do kelímku, byla by to jemná smetanová s nádechem kávy.
Zdroje: Science Focus, Live Science, Wikipedia, Space, BBC, Foto: Pexels.com